K úmrtí Güntera Behnische

Publisher
Petr Šmídek
17.07.2010 09:00
Günter Behnisch

foto: Prof. Christian Kandzia
Žádný z německých architektů nepřinesl ve svých stavbách tolik transparence a otevřenosti jako Günter Behnisch. Zasazoval se proti proti zneužívání architektury k mocenským a reprezentativním účelům. Svými poválečnými realizacemi se snažil ukázovat nové demokratické Německo.
Günter Behnisch se narodil 12. června 1922 v Lockwitz nedaleko Drážďan. Ve dvanácti letech se jeho rodina přestěhovala do Saské Kamenice a v osmnácti letech (1939) narukoval do německé armády, kde až do konce druhé světové války sloužil jako velitel ponorky. Po skončení války vystudoval ve Stuttgartu architekturu, poté krátce pracoval v ateliéru Rolfa Gutbroda a v roce 1952 založil svoji první architektonickou kancelář. V následujících letech postavil v Bádensku-Würtenbersku řadu školních a sportovních staveb. Mezinárodní pozornost si získalo jeho odvážné řešení zastřešení olympijského stadionu v Mnichově (1972). Tento projekt nabídl kromě lehkosti, hravosti a také nový demokratický výraz německé architektury, na nějž navázal přístavbou německého Spolkového sněmu v Bonnu (1990) a Akademií umění v Berlíně (2005).
Behnischovy projekty mají jednu společnou věc: půdorysy a výraz stavby se vždy odvíjí z vnitřních potřeb. Funkce a provoz se napojují na otevřené jádro, čímž vzniká členitý a opticky transparentní prostor. Velké objemy rozbíjel do jednotlivých ploch a linií, těžkopádné zdi nahrazoval filigránsky členěnými skleněnými fasádami, celek rozdrobil ve prospěch mnohotvárnosti.
Günter Behnisch byl po celý život traumatizovaný ideologickým zneužitím architektury nacisty, cítil odpor k tíživým kamenným stavbám. Nejlepším dokladem jeho silného humanistického a ekologického pohledu na svět zůstanou jeho stavby. Günter Behnisch zemřel ve věku 88 let  po dlouhodobé nemoci 12. července 2010 v německém Stuttgartu.
0 comments
add comment

Related articles