Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
V hlavě architekta / Kraus - Sládeček
Vernisáž výstavy Svatopluka Sládečka s Davidem Krausem
Srdečně vás zveme na zahájení tří výstav v úterý 8. března 2016 v 18:00 hodin v Domě umění města Brna na Malinovského náměstí. Výstavy uvede Terezie Petišková, ředitelka Domu umění města Brna, a Vlado Beskid, Rostislav Koryčánek a Jana Vránová, kurátoři výstav. Výstavy jsou pro veřejnost otevřeny již od 17:00 hodin.

Program:
18.30 h - setkání s Robertem V. Novákem a kurátorkou Janou Vránovou v prostorách výstavy v Galerii J. Krále.
18.45 h - setkání s architekty Davidem Krausem a Svatoplukem Sládečkem a kurátorem Rostislavem Koryčánkem v prostorách výstavy v Procházkově síni.
19.15 h - setkání s Milanem Houserem a kurátorem Vlado Beskidem v prostorách výstavy v 1. patře.



MILAN HOUSER – BARVOMETRIE
Pro svou první samostatnou prezentaci v Domě umění se Milan Houser rozhodl vytvořit velkorysou site specific instalaci, kterou tvoří mohutný blok červených vertikálních „nití“ vedoucích od světlíku hlavního sálu po jeho podlahu. Pravidelný rastr tenkých barevných stalaktitů vyrostl díky přirozenému stékání barviva a laku s nezvyklým využitím momentu gravitace. Instalaci doplní ještě několik děl, která přinesou aktuální sondu do Houserova současného myšlení v oblasti malby. Kurátor Vladimír Beskid.

V HLAVĚ ARCHITEKTA / KRAUS–SLÁDEČEK
Názorová blízkost architektů Davida Krause a Svatopluka Sládečka je motivem jejich setkání ve výstavním prostoru, ve kterém každý z nich realizuje objekt, jenž slouží jako základ pro interpretaci toho druhého. Objekty jsou oboustrannou sondou do hlavy architekta, která odhaluje motivy a inspirační zdroje, o které se každý z nich opírá. Do vlastní interpretace a hry s objekty se mohou pustit i návštěvníci. Kurátor Rostislav Koryčánek.

ROBERT V. NOVÁK – ALBVM
Autor je známý především svou produkcí z oblasti grafického designu, současně však také fotografuje – ve výstavních síních se jeho práce objevují od devadesátých let. Černobílé fotografie inklinují k jednoduchosti, důležitou roli v nich sehrává světlo, které často zastírá konkrétnost motivu a naopak akcentuje jeho poetiku a mnohovýznamovost. Kurátorka Jana Vránová.

Výstavy trvají do 1. května 2016.



V hlavě architekta / Kraus - Sládeček

Dům umění 9. března - 1. května 2016
Vernisáž 8. března 2016 v 18:00 hodin
Kurátor: Rostislav Koryčánek


Setkání dvou architektů Davida Krause a Svatopluka Sládečka na výstavě V hlavě architekta se stává specifickou galerijní událostí. Je vyústěním osobní roviny společného příběhu, který začal poměrně nedávno. Prvotním motivem jejich sblížení byl vzájemný profesní respekt k postojům a realizacím, kterými se každý z nich může pochlubit. Kromě zažívané profesní blízkosti spojuje Krause a Sládečka při příležitosti jejich galerijní rendez-vous prožitek, který je jedinečný a generačně nepřenositelný. Je jím euforie z poznání možností, která se u nás rozšířila v první polovině devadesátých let minulého století. To, co bylo v socialistickém Československu možné pouze tušit nebo pozorovat skrze rozpárané švy železné opony, bylo po roce 1989 najednou reálné a přítomné. Intenzita a množství podnětů, které bylo možné zažívat ve všech sférách společenského, kulturního a politického života, se dá srovnat snad s přesednutím ze zahradní houpačky na lunaparkovou horskou dráhu. Toto období podstatným způsobem formovalo vnímání architektury Krause a Sládečka a vlastně nastavilo i jejich jinakost, která je postavená na přesvědčení, že řád je od toho, aby se neustále testovala jeho platnost. Euforie první poloviny 90. let nám může napomoci porozumět tomu, jak je možné u dvou velmi odlišně situovaných a založených osobností, které se v době svých studií ani osobně nepotkaly, najít tolik názorových a tvůrčích příbuzností.
Jinakost, mimochodnost, nepoddajnost či programová opozice jsou jedny z možných charakteristik, které by se daly vztáhnout na Krause, stejně jako na Sládečka, pokud bychom chtěli tyto architekty vřadit do současného architektonického dění. Ty další, méně viditelné, jsou například zaujetí pro periferii, kterou shodně vnímají jako prostor výrazové svobody a bezprostřednosti. Živelnost organizace okraje měst a nesourodost, která na okraji míst panuje, vytváří specifickou poetiku, jenž je pro každého z nich zdrojem inspirace.
S náchylností k situacím a dějům na okraji souvisí také jejich stylová nevyhraněnost nebo otevřenost k používaným materiálům a jejich kombinacím. Výběr materiálů je odvislý spíše od ekonomie stavby než estetických kvalit materiálů. Není sice možné tvrdit, že estetika stavby nebo její výraz hraje u Krause a Sládečka bezvýznamnou roli, tou nejvíc zmáhanou kvalitou je ale architektonický prostor. Architektonický prostor navozuje vztah lidského těla k bezprostřednímu okolí a v podání obou architektů je jedno, zda je utvářen sádrokartonovými deskami nebo onyxovou stěnou. Při procházení Krausových a Sládečkových realizovaných staveb je to vlastně první věc, která pozorovateli přijde na mysl, protože si uvědomí, že každá z nich je pokusem zodpovědět otázku, bez čeho všeho se architektura může obejít, pokud je hlavní náplní domu architektonický prostor.
Umanutost architektonickým prostorem a hledání příležitostí pro jeho naplnění vyžaduje také zvláštní strategie při dohledávání zakázek. Doménou obou architektů jsou drobní stavebníci, kteří si usmysleli postavit nebo upravit vlastní dům. Kraus, podobně jako Sládeček takového záměru využívají, aby do navržené stavby vsadili architektonický prostor, stejně jako kukačka, která do cizích hnízd snáší svá vajíčka. Neznamená to, že by se programově vyhýbali větším zakázkám, rodinné stavby jsou pouze nejpříhodnějším a nejdostupnějším formátem pro svedení architektonické vášně.
Podobnost žebříčku architektonických hodnot, na kterém se mezi prvními nachází architektonický prostor, výtvarná kompozice, konceptuální přístup k řešení zadaného úkolu či formální a materiálová nevázanost, je důvodem setkání Krase a Sládečka ve výstavním prostoru. S odvoláním na kutilství a bastlení, které je typické nejen pro krajinu městské periferie, každý z architektů navrhl objekt, který má interpretovat a charakterizovat architektonickou tvorbu toho druhého. Základem oboustranného výkladu je výběr čtyř staveb, které Kraus obdivuje u Sládečka a Sládeček u Krase. To, co ve výstavním prostoru vzniklo, je jakási prostorová koláž, která je zároveň sondou do hlav obou architektů, jež zdůrazňuje hlavní principy, motivy a inspirační zdroje, o kterých si myslí, že jsou oporou toho druhého. Sestavené objekty a navozený dialog mezi nimi zároveň ukazují, že architektura není pro oba architekty zničujícím osudem, ale otevřeným příběhem, který je možné vyprávět vícero způsoby, aniž by obsah ztratil na přesvědčivosti a poutavosti. Naopak hravost je způsob, jak ukázat další horizont.
Rostislav Koryčánek, únor 2016

Více informací >
Zdroj: Dům umění města Brna
Vložil: Tisková zpráva, 08.03.16 08:25
Návštěvnost: 2780 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Související články
Související architekti
Související ateliéry
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.