Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Kraslice - obnova areálu Městských sadů
Kraslice - obnova areálu Městských sadů
Cena HOCHTIEF CZ - prostor pro život
Autoři: Ing. arch. Igor Kovačević, Ing. arch. Yvette Vašourková, Ing. arch. Věra Šatochinová

Kraslice čteme jako prostor, který je definován třemi přírodními elementy.

Toky řek, vrchy a osídlení tvoří obraz, se kterým v našem návrhu pracujeme.

Hranice nekončí fyzicky se zástavbou ale město do své struktury zapojuje i okolí, přírodní dominanty, které formovaly charakter osídlení právě v této lokalitě.

Krajinné náměstí, centrum pro město jiného rozměru, vstupní brána na okolní krajiny, zahrnuje do své plochy i evangelický kostel, který se stává spolu s cennými stromy dominantou prostoru.

Park mezi volnou přírodou a krajinným náměstím, upravujeme co nejcitlivěji tak, aby se zachoval pozvolný přechod do okolní přírody.

Minulost
Kraslicko původně Böhmen Wald - Český les se začalo formovat v XII. století jako hornická oblast. Středem regionu jsou Kraslice, které se v roce 1370 stávají královským městem. V XV. století se za těžbou kovů a obchodem stěhují němečtí obyvatelé, které se stávají dominantním obyvatelstvem města. Po třicetileté válce se většina dolů uzavírá a Kraslicko se stává známým řemeslnou výrobou, hlavně produkcí hudebních nástrojů. V období první republiky oblast těží ze svého pohraničního postavení a obchodování se stává hlavním odvětvím podnikaní. V období komunismu se Kraslicko díky své pohraniční poloze dostává do izolace a teprve po sametové revoluci se začínají obnovovat vztahy s okolními městy v regionu.

Současnost
Po převratu a po vstupu ČR do EU se Kraslice a celá oblast dostávají znovu do rovnováhy, která byla nabourána v období komunistické izolace. Založení sdružení měst a obcí Kraslicka a přes-hraniční spolupráce jsou správnými kroky, které je nutno podpořit.
Kraslicko respektive celé Krušné hory čteme jako cenný prostor, který je definován třemi elementy. Toky řek, vrchy a osídlení tvoří obraz, se kterým v našem návrhu pracujeme.

Vnímání hranic města
Město má potenciál stát se turistickým středem celého regionu a jako největší poklad vnímáme nedotčenu přírodu, s kterou se ve střední Evropě čím dále tím méně setkáváme. V našem uvažování o prostoru Kraslic opouštíme model, kdy město a příroda stojí proti sobě, a přikláníme se k definování města v jeho novém (či naopak ryze původním) chápání. Hranice nekončí fyzicky se zástavbou ale město do své struktury zapojuje i okolí, přírodní dominanty, které formovaly charakter osídlení právě v této lokalitě. Město Kraslice je pro nás mentální prostor, který se vytvářel v Kraslickém průsmyku podél řeky Svatavy a Stříbrného potoka. Tok řek a okolní vrchy Hradiště, Skalka a Šiben iční vrch definují jeho území.

Centrum pro město jiného rozměru
V těžišti spojnic vrcholů kopců, leží jak centrum města, tak i obnovovaný park. V městských sadech uctíváme energii, s kterou byly založeny. Místo pouhého oživení sadů navrhujeme transformovat jejich jádro do veřejného městského prostranství, do „krajinného náměstí“, ve kterém je soustředěn princip, kde do vnímání městského prostoru vtahujeme okolní krajinu a posunujeme pomyslnou hranici města aniž bychom posunovali fyzickou hranici zástavby. Vycházíme z původního charakteru místa, jehož zástavba respektuje přírodní limity. Pěší turistické trasy a cyklistické stezky upravujeme tak, aby skrze „krajinné náměstí“ (křižovatka cest) propojily centrální část města s okolními vrchy. Vznikne tak pěší promenáda na hlavních ulicích (ulici Pohraniční stráže a Dukelské). Vedením všech turistických tras skrze městskou promenádu očekáváme, že domy, které ji lemují, postupně se zrekonstruují a některé z nich se transformují na veřejně přístupné. Dají tak možnost vzniku auditoria, městské kavárny, obchodu a jiných městských aktivit v centru města.
„Krajinné náměstí“ navrhujeme umístit ve spodní části městských sadů. Do prostoru se bude vstupovat ulicemi vedoucími od stávajícího náměstí a z hlavní třídy. V rámci krajinného náměstí a jeho okolí je obnoven původní park, který pozvolna přechází v okolní les. Terénní úpravy odvozujeme ze současného tvaru prostoru. Zpevněná část parku – „krajinné náměstí“ - zahrnuje do své plochy i evangelický kostel, který se stává spolu s cennými stromy dominantou prostoru. Kostel opět nabude výrazné polohy, jež ve městě měl při svém vzniku, na začátku XX.století. Obnovení vyhlídek z věže kostela, nabídne pohled do městské krajiny. Pódium, jež je dnes hned za kostelem, navrhujeme přemístit na protilehlou hranu náměstí, jako protipól ke kostelu.
Kostel, nové pódium a přírodní terén definují hranice náměstí.
V mezi horní a spodní rampou v klínovitém prostoru ponecháváme travnatý porost.
Umisťujeme zde jednopatrové objekty, po vzoru štol vyhloubené do zemního povrchu, které slouží veřejným aktivitám města a pro obsluhu náměstí a parku. V našem návrhu zde počítáme s umístěním restaurace, mateřské školky, /infocentra, galerie/ či jiných prostor, bytem správce a zázemím pro účinkující. Dle zájmu města je možné libovolně měnit funkce a do určité míry velikost podzemních objektů. Park, který se nachází mezi volnou přírodou a „krajinným náměstím“, upravujeme co nejcitlivěji tak, aby se zachoval pozvolný přechod do okolní přírody. Na upravené plošiny umisťujeme sportovní a dětské hřiště, petanque, popřípadě další aktivity pro volný čas. Pro vytvoření sítí turistických a cyklo-cest návrh počítá s dotvořením pěších cest a to tak, aby všechny tři kopce byly pro pěší turistiku přístupné.

Povrch
Rampa náměstí je kombinace zpevněných pásů a zeleně. Pevné pásy navrhujeme vytvořit z asfaltu a to tak, aby vznikly asfaltové pásy nepravidelného tvaru cca 20 až 25 cm široké , mezi kterými bude v šířce 5-10 cm prorůstat tráva. Asfalt může mít štěrkovou povrchovou úpravu. Použití asfaltu doporučujeme nejen pro tvarové kvality – jeho plasticitu, ale i pro výhodnější cenu, než je například u betonu a současně pro jeho flexibilitu (možnost pozdějších parciálních úprav). V průběhu času lze očekávat, že kořeny stromů budou ještě formovat povrch krajinného náměstí. Pódium je venkovní s obdobnou povrchovou úpravou jako na náměstí, kde travnaté pásy nahrazujeme hranoly z tvrdého dřeva. Pro ochranu účinkujících a návštěvníků před deštěm je přes pódium a prostor pro publikum možné napnout lehkou textilní plachtu. K tomuto účelu je po hranách pódia a prostoru před ním řada masivních dřevěných sloupů, které dočasné zastřešení ponesou.

Stromy
Zachováváme všechny dendrologicky cenné stromy a skupiny stromů včetně u nich stojících pomníků, které navíc v prostoru podpoříme. Rovněž respektujeme většinu původních stromů.

Vize
Aby se Kraslicko zapsalo na mapu ne jenom České republiky ale celé střední Evropy představujeme hypotézu budoucího vývoje.
Přes-hraniční spolupráce, řemeslná zručnost a úcta k přírodě jsou hodnoty, které se zde po roce 1989 postupně obnovují. Ve spolupráci s umělci, architekty a inženýry chceme podpořit původní hodnoty a dotvořit moderní obraz Kraslicka.

Vrch Hradiště se stává místem, ve kterém je soustředěna historie města. Zpřístupňujeme zde pozůstatky hradiště a skrze informační systém návštěvníkům přibližujeme vývoj města. Šibeniční vrch, vzhledem ke své minulosti (nejdříve sloužil jako popraviště a začátkem XX. stol. zde byla postavena místním farářem kaple) je místem duchovní historie. Umisťujeme zde pomník obětem válek XX. století v Evropě. Vrch Skalka se stává symbolem současnosti. Stavíme zde vyhlídkovou věž ale ne jako historizující novotvar, ale jako ikonu XXI. století, která se svojí architekturou a technologickou vyspělostí stane třetí dominantou a to nejen regionu Kraslicko.

Nový rozměr města - okolní vrchy spolu s nově definovaným veřejným prostranstvím – „krajinným náměstím“, nabízí plnohodnotnou alternativu nejen pro návštěvníky ale i pro obyvatele Kraslic, kteří začínají znovu objevovat genia loci nejen zastavěného města ale i okolní krajiny.


Ze stanoviska Hodnotitelské rady:

Studie představuje velmi čitelný, přestože graficky velmi úsporně podaný, silný a zároveň neokázalý koncept jak z hlediska prostorového utváření, tak i provozního. Naplňuje smysl zadání, které předpokládalo vytvoření chybějícího centrálního prostoru města v atypické přírodní, krajinné podobě. Idea "krajinného náměstí" sama o sobě nejlépe vyjadřuje naplnění očekávání zadavatelů. Hodnota řešení spočívá v jeho ekonomické reálnosti. Citlivě se zde promítá i vztah k existující vegetaci. Za zvláštní zmínku stojí způsob začlenění požadovaných staveb do prostředí parku. Diskutabilní stránkou studie je navržená kombinace materiálů povrchů, především kombinace trávníků a asfaltu (živice).
Ing. arch. Jan Sedlák


Igor Kovačević (YU) *1973 Brčko
absolvent FA ČVUT v Praze, současně studuje postgraduál na FA ČVUT, působí v Centre for Central European Architecture a platformě MOBA.

Yvette Vašourková (CZ, FR) *1976 Brno
absolventka FA ČVUT v Praze, ocenění v rámci přehlídky diplomek ČKA ´01, a postgraduálního studia na Berlage Institutu v Rotterdamu, externě pracuje na FA ČVUT, kde vede ZAN - ateliér v 1. ročníku a působí v Centre for Central European Architecture a platformě MOBA.

Věra Šatochinová (CZ), *1979 Praha
absolventka FA ČVUT v Praze, ocenění v rámci přehlídky diplomek ČKA ´05 a Olověný Dušan ´04, současně studuje postgraduál na FA ČVUT a působí v platformě MOBA.


Zdroj: Společnost Petra Parléře, autorská zpráva
Vložil: Martin Rosa, 29.10.07 20:05
Návštěvnost: 9056 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Leden 2018
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2018
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.