VII. Cena Bohuslava Fuchse - oceněné projekty

Zdroj
Nina Ličková, SOFA
Vložil
Tisková zpráva
10.06.2014 13:30
Parcela na Baštách

Horáčková Markéta (3.ročník)
vedoucí práce: prof. Ing.arch. Petr Pelčák, Ing.arch. Bohumila Hybská, Ing.arch. Zdeňka Vydrová

Navržený objekt se nachází na úzké parcele v blízkosti Hlavního vlakového nádraží města Brna mezi rušnou ulicí Nádražní a Bašty. Tato parcela leží na rozhraní centra města a zároveň také v blízké návaznosti na nově zrekonstruované Denisovy sady. Dle nového územní plánu, by po odsunu nádraží měl v prostoru kolejí vzniknout městský park. Je tedy brán v úvahu možný výhled na něj z ulice Bašty.
Cílem návrhu bylo propojení okraje města se zelení a pěšími trasami, vedoucími k Denisovým sadům. Návrh respektuje hranici mezi městskou zástavbou a zelení a snaží se o jejich propojení. Je řešen vytvořením dlouhé rampy, téměř po celé délce parcely. Rampa plynule navazuje na stávající terén, celkově plochu spojuje a zajišťuje její kompaktnost.
V návrhu byla ponechána stávající budova Ing. arch. Otakara Pořísky, stojící přímo na počátku ulice, kdy původně sloužila jako městská ubytovací kancelář a nyní jako sídlo cestovní firmy Čedok. Jasně tak vymezuje uliční prostor a zároveň odděluje rušnou městskou třídu s klidnějším prostředím Bašt. Dochází pouze k její rekonstrukci. Druhá část řešené parcely je tvořena budovou galerie.
Objekt restaurace a kavárny je oddělen od galerie přímým schodištěm, ústícím na ulici Bašty. Tvar rampy je z části propsáni do samotného tvaru galerie.
Povrch rampy je tvořen žulovými dlaždicemi, které plynule přecházejí v mlat. Tedy směrem od stávající zástavby se množství dlažebních kostek zmenšuje a plynule tak přechází do písku. Místo přelomu je za hranicí stromové aleje. Tímto faktem je také podtržena hranice město x příroda.
V prostoru ulice Bašt je omezena jízda automobilů, ze silnice se stává pěší zóna.
Chodci tedy můžou využívat komunikaci v celé její šířce, automobily se zde mohou pohybovat pouze v maximální rychlosti 20km/h.




Komunitní centrum Zábrdovice

Res Publica IV
Bc. Martin Janoušek (5.ročník)
vedoucí práce: Ing.arch. Vítězslav Nový


Řešené území se nachází na rozhraní několika městských částí: Brno - Zábrdovice, Židenice a Husovice. Návrh vychází z nejsilnějších momentů místa - Tišnovky (bývalá železniční trasa) a řeky Svitavu a pokračuje v duchu předešlého urbanistického návrhu.
Ten spočívá v pevné blokové struktuře bloků, zachovávající trasu Tišnovky jako jeden z dominantních prvků návrhu. Navržený objekt komunitního centra z tohoto konceptu vychází a pokračuje v něm, v poloze vyhraněné řekou a Tišnovkou a navazující na strukturu zástavby od severu.
Výsledný objekt je hmotově výrazně horizontální, s půdorysem protáhlého trojúhelníku, který má zúženou hranu ve své nejjižnější části. Objem je kompaktní, hmota je vybraná pouze ve střední části pro otevřené hřiště, jež je do objektu jakoby prořezané ze západní strany.
Objekt komunitního centra je samostatně stojící, navržený na hraně nového a starého (Zbrojovka Brno, premonstrátský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie).
Svým parterem se otevírá do okolí a láká své návštěvníky k prozkoumání jeho nitra, stejně tak celá fasáda k řece pracuje s principem otevřených a soukromých prostorů pomocí střídání plných ploch (s cihlovými obklady) a prosklených ploch a perforovaných cihlových stěn, zatímco fasáda směrem k Tišnovce je klidová a racionální.
Převládající funkční náplní objektu jsou klubovny, mateřské a senior centrum, sály (s možností otevření do exteriéru v letním období) a prostory pro setkávání a kreativní činnost, podporující tvorbu a růst komunity, kulturní aktivity a studium, doplněny kavárnou a polosoukromým střešním hřištěm.




Rekonverze továrny Zetor – divize motor na sportovně-kulturní centrum
Res Publica IV.

Bc. Marek Petrík (5.ročník) 

vedoucí práce: Ing.arch. David Mikulášek


Zadání práce byla rekonverze staré trojlodní továrny firmy Zetor, kde se v minulosti vyráběly motory, na sportovně kulturní centrum. Objekt se nachází v Brně v městské části Husovice. Je situován podélně vedle řeky Svitavy a v blízkosti náměstí Republiky a Tomkova náměstí. Objekt je rozdělen na dvě části - sport a kultura. Obě funkce se prolínají na minináměstí, které zároveň zakončuje průběžnou osu ze směru náměstí Republiky. Původní hmota objektu je několikrát prořezána. Šířka současného objektu neposkytovala dostatečné prosvětlení. Vyjmutím polí z vnitřní lodě továrny, budoucího dvoru, umožňuji kvalitní prosvětlení z obou stran. V návaznosti na řeku Svitavu je zpřístupněno Sportovní nábřeží - od osy náměstí Republiky. Z důvodu lepší průchodnosti a komunikace v objektu jsou navrženy i dva průchody skrze dvůr. Viz schémata.




Restart/mind/underground/system
Architektonický prostor
Bc. Smržová Kristýna (5.ročník) , Bc. Andrea Šrolová (5.ročník)
vedoucí práce: Ing.arch. Jan Mléčka


Utopie
město - stres, málo “prostoru”, spěch, neklid, hluk, smog, znečištění, doprava, příkazy, elektronika
Jsme mimo, unavení, zmatení, deprimovaní, nespokojení, vystresovaní, pořád něco musíme, nežijeme teď a tady, pořád si na něco hrajeme, obklopujeme se nepodstatnostmi
Jak být někde jinde a zároveň na stejném místě? Jak se izolovat od města a od všech stresujících elementů?
Underground - úplně jiné místo, ticho, málo světla, vlhko. Svět pro uklidnění, zastavení, zamyšlení, svět bez rušivých elementů. Jen málo světla - uklidnění. Jsem tady a teď.
Léčba prostorem - prostory osekané až na dřeň, čistý prožitek. Prostor, materiál, barva, akustika, hra světla, pocit.
Naučit se znovu vnímat svět nezrychleně, bez “přikrášlování”, bez kýče, bez zalepování a lhaní, tak jak je.
Pobýt pod zemí, zklidnit se a znovu vyjít na povrch plni nových dojmů a pocitů. Znovuzrození, nová energie, pták fénix.




Trip Home
Bc. Martin Vlček (5.ročník)
vedoucí práce: Ing.arch. Jan Mléčka


Není to jen maličký dům, je to způsob života, styl, bez kterého již nechcete žít.
Cestovat krajinou, bez závislosti na tom co je před námi či za námi. Všechno co potřebujete máte s sebou v té malé aerodynamické věci, kterou máte připojenou za autem. Cestujete s hmotou, která je právě tak velká, aby se do ní vešlo to, co potřebujete k životu. Pak zastavíte, rozložíte a máte i prostor, který vzniká, až v momentě, kdy jej potřebujete. Vzduch nasáváte až s místem, které vás oslovilo natolik, že tu na chvíli setrváte, abyste mohli být příští den zase jinde.

"Potřeboval jsem pohyb, a nikoliv jen jakési poklidné přežívání. Potřeboval jsem vzrušení a nebezpečí a možnost obětovat se pro svou lásku. Cítil jsem v sobě přetlak energie, která však v našem klidném životě nenacházela uplatnění."

Lev Nikolajevič Tolstoj




Pavilon U Buku
ZAN (1. ročník)
Jakub Formánek, Vojtěch Heralecký, Matěj Bednařík, Patrik Kučavík, Kateřna Vítková, Eva Machainová, Barbora Zámečníková, Beronika Šlesingerová, Kristýna Uhrová, Karolina Lysá, Hanin Al-Gibury, Ivana Lososová, Miroslava Panáčiková, Nikola Stibůrková, Kateřina Marečková, Adéla Šmeidlerová, Katarína Rábeková, Ivona Uherková, Markéta Mullerová, Vrzgula Lukáš
vedoucí práce: doc. Ing.arch Jiří Palacký, Ph.D


Na prvním stupni výuky architektonického navrhování systematicky uplatňujeme celostní přístup, rozvíjející individuální talent studentů v návaznosti na znalosti, které studenti získali předchozím studiem. Především proto inspirace přichází z celého spektra tvůrčích a vědních oborů lidské činnosti i z nauky o živé a neživé přírodě. Tato směs polarit je výborným výchozím bodem pro sestavení skladby úkolů, které v našem semináři individuálně obměňujeme. Spíše než výsledný estetizovaný objekt je náš seminář zaměřen na nastartování a rozvoj koncepčního tvůrčího procesu.
V úvodu jsme se zaměřili na reflexi lidského pohybu při navrhování prostoru s ohledem na jeho proměnlivost v čase. Čas a prostor jsou dvěma odlišnými filtry, skrze které zkoumáme svět. Smyslem bylo vnímat statický prostor dynamicky, podle svalového napětí, stlačení, koncentrace, akcelerace, relaxace, meditace, tanečních kroků apod. Výsledkem byl koncepčně navržený prostor ohraničený stěnami s otvory.
Ve druhé části jsme se věnovali přepisu předlohy do tektoniky a hledání a nalézání poučení, principů a zákonitostí platných v uspořádaném světě, jenž nás obklopuje. Společně se studenty jsme hledali poučení v předmětech, rostlinách, nerostech, stavbách živočichů apod. Prostřednictvím vědeckých skic a rozboru fotografií jsme zachycovali řídící prostorovou geometrii a vysledované axiomy následně prostřednictvím modelování z papíru převáděli do architektonických forem a struktur. Tuto metodu dále rozvíjíme ve výuce vyšších ročníků při řešení komplexních parametrických struktur v měřítku 1:1.
Modelování a skicování nám jsou nástroji, umožňující nám v závěru racionálně spojit výstupy jednotlivých dílčích úkolů s koncepčními myšlenkami do fyzické podoby - návrhu stavby na konkrétním místě. Metodou vytváření dílčího segmentu a řešením metody prostorového růstu jsme směřovali k návrhu dřevěné stavby lidského měřítka s důrazem na řešení detailů.
Podobným způsobem se v základech architektonického navrhování věnujeme i dalším tématům. Zajímá nás, ne vnější forma, ale logika a čistota vnitřního uspořádání, rozmanitost forem není naším cílem. Podstatný je pro nás soulad tvaru, prostoru a materiálu. V našem semináři se spíše učíme notám a přehrávání stupnic, podobně jako studenti na konzervatoři. Samotná hudba přijde až později (J. Albers).




Sjednocení horizontál
Zdeněk Zedka (3.ročník)
vedoucí práce: Ing.arch. Jan Foretník, Ph.D.


Řešené území se nachází u rakouských hranic jihovýchodně od města Mikulov n jižní Moravě. Jedná se o poloostrov, dříve barokního ostrov s loveckým zámečkem, který v 19. století rozdělila železnice na dvě části. Během analýz jsme vytvořili pocitovou mapu ostrova a navrhli společnou síť cest a bodů, které na nás zapůsobily.
Můj návrh se nachází v severní části ostrova uprostřed hojné vegetace náletových dřevin a keřů, které působí chaoticky a nepřístupně. Tvoří tak nechtěnou bariéru, která brání pozorovateli ve výhledu na rybník a celkové panorama.
Myšlenkou konceptu bylo vytvořit horizontální prvky, které poslouží jako vodící linie napříč zelení na určené místo. Instalaci tvoří betonové prvky, které se jeví místy chodníkem, místy lavičkou a tyto funkce se různě prolínají. Celková půdorysná stopa vytváří síť cest, otvírajících se směrem k okružní cestě.
Betonové pásy se ladně prodírají hustou zelení a jako kapky rosy se propojují a posléze sjednotí s klidnou hladinou rybníka. Slouží tak jako průvodci a ukazatelé, kteří navádí člověka objevovat krásu nepřístupného místa.
Objekty jsou tvořeny prefabrikovanými bloky z pískovaného betonu se zkosenými hranami. Rozměry bloků jsou různé: v zakřivené části mají průřez 500x250mm, při ústění do vody pak 500x500mm a jsou kotveny na betonové piloty. Půdorysná délka je 50m od cesty po břeh.

0 komentářů
přidat komentář

Související články