Dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi ze dne 25. ledna 1910 v souvislosti se soutěžním plánem na regulaci Labské a Orliční kotliny v Hradci Králové v roce 1909

Roku 1920 publikoval královéhradecký architekt Václav Rejchl v Osvětě lidu článek Velký Hradec Králové, ve kterém připomněl výstavu Svazu českých měst, uspořádanou roku 1910 v Praze. Na výstavě se náhodně setkal s reakcí jednoho z návštěvníků, jenž s úsměvem ukazoval na návrh regulačního plánu Hradce Králové z roku 1909, který dle jeho názoru představoval "... dokument nenormálních tužeb velikášství Hradce".(1) Avšak vývoj, kterým město během těchto deseti let prošlo, dal za pravdu autorům regulačního plánu z roku 1911, architektům Oldřichu Liskovi a Václavu Rejchlovi.
Probíhal-li vývoj města prozatím bez větších komplikací, způsobilo to mimo jiné to, že představitelé města v čele se starostou Františkem Ulrichem vždy věnovali velkou pozornost nejen samotnému územnímu plánování, ale především aktualizacím dosavadních regulačních plánů, reagujícím na stále nové požadavky. Na samém počátku moderního královéhradeckého urbanismu stála v roce 1909 vypsaná soutěž na regulaci tzv. Labské a Orliční kotliny, jež dala o téměř dva roky později vzniknout definitivnímu, tzv. generálnímu zastavovacímu plánu, který společně vypracovali architekti dvou rozdílných studií.
"Nová doba přinesla nové požadavky pro výstavbu měst a jejich úpravu", shrnuje Ulrichův zájem na vypsání soutěže na nový regulační plán Ludvík Domečka.(2) Pětičlenná porota za předsednictví Františka Ulricha se usnesla na následujících soutěžních podmínkách. Upravit pozemky ležící na "... severní a východní straně, které s regulovanými a zastavenými již partiemi města bezprostředně souvisejí, připraviti způsobem takovým, aby odpovídala požadavkům estetickým a hygienickým ...". Dále "... aby bývalý hvězdovitý hradební příkop tvořil okružní ulici. Městské zastupitelstvo si přeje, aby návrhy se naprosto vyvarovaly veškeré šablonovitosti a lineární střízlivosti".(3) Jury zdůraznila, aby nové domovní bloky "... ladně se připojovaly k vyvýšenému Starému městu a tvořily umělecky vycítěný přechod z města do krajiny".(4) Zajímavá skutečnost v podmínkách této soutěže se objevila v bodu č. II - "soutěže této mohou se súčastniti pouze architekti a inženýři národností slovanských."(5) Domnívám se, že tuto soutěžní podmínku mohly ovlivnit zejména dvě okolnosti. Hradec Králové byl v očích svých obyvatel vždy chápán jako jedno z nejvýznamnějších českých měst. I sám Ulrich tuto skutečnost ve svých básních zdůrazňuje - "... Ať nad nimi v míru taká sláva plane, v jaké od praotců bylo´s vytouženo, drahé České země čarovné Ty věno!"(6) V paměti obyvatel zůstal ještě počátkem 20. století silně vryt obraz pevnosti jakožto díla cizích architektů, kteří své dílo vytvořili čistě utilitárně, bez piety a vztahu k Hradci Králové.
Uzávěrka soutěže proběhla 1. července roku 1909. Z devíti předložených projektů porota poctila I. cenou společný návrh "Velký Hradec" Josefa Šejny, Vladimíra Zákrejse a Václava Rejchla, II. cenou byl odměněn projekt "Obrození" královéhradeckých autorů Oldřicha Lisky a Otakara Klumpara, III. cena připadla návrhu "Město v lukách" brněnských projektantů Jana Bažanta, Antonína Papeže a Julia Spíška.(7) O soutěž projevili zřejmě značný zájem i mladí pražští architekti, zejména z okruhu Mánesa, o čemž svědčí dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi.(8) Kotěra jménem architektonické sekce spolku požádal starostu o posunutí termínu uzávěrky, aby se soutěže mohli zúčastnit architekti pracující na soutěžním návrhu pražské Staroměstské radnice, neboť oba termíny se kryly. Termín však pravděpodobně změněn nebyl. Protokol schválený městskou radou mluví jasně - "... a buďtež dodány nejdéle do 1. července 1909 12. hodiny v poledne purkmistrovskému úřadu ... "(9)
Zákrejsův, Šejnův a Rejchlův plán řeší město jako celek, jehož jednotlivé městské části rovnoměrně lemují historické jádro. Důležité je zachování dálkových pohledů na staré město. Jsou vždy vedeny hlavními komunikačními tepnami tak, aby některá z významných historických dominant plnila roli působivého point-de-vue. Přínosem projektu Zákrejsova týmu, který ovlivnil další regulátory města, bylo uplatnění radiálně okružního systému. Na tuto komunikaci, lemovanou souvislým pásem stromořadí, napojili autoři veřejné budovy, městské parky a sportovní areály. Pro historickou část města doporučili výškovou regulaci.
Autoři druhou cenou odměněného plánu rovněž obklopují zamýšlenou zástavbou historické centrum, ale město nepropojují okružní třídou. Přínosem Liskova plánu je myšlenka založit nové společensko-kulturní centrum, jež v podobě náměstí s novou divadelní budovou situuje Liska mezi dvě komunikace vybíhající z dnešního náměstí Svobody u Pražského mostu. Jsou to právě ony ulice, které roku 1890 posloužily Josefu Zámečníkovi k vytvoření klasicistního "trojzubce". Liska společně s Klumparem dále věnují značnou pozornost hygienickým aspektům a kvalitě životního prostředí vůbec. Množství veřejných parků a sadových úprav doplňují zelení v otevřených domovních blocích.
Ještě donedávna zůstávala nezodpovězena otázka, proč zpracování nového plánu bylo svěřeno právě V. Rejchlovi a O. Liskovi, a to pouhé dva roky po vypsání soutěže. Světlo do této nejasnosti vnáší zatím neznámý dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi.(10) Kotěra byl starostou města požádán, aby jako pátý člen usedl do soutěžní poroty. "... přijímám členství poroty o návrzích regulačních plánů pro orliční kotlinu ...",(11) vzkázal architekt dne 7. února 1909 do Hradce. Rozhodujícího zasedání jury se Kotěra kvůli jiným svým povinnostem nezúčastnil. Svou absenci omluvil písemně dne 9. srpna, a tudíž František Ulrich zaslal Kotěrovi dopis a požádal ho, aby k verdiktu jury zaujal své stanovisko. Dne 25. ledna 1910 odeslal J. Kotěra dopis s rozhodující odpovědí: "Návrh s heslem ‚Velký Hradec' vyslovuje celkovou myšlénku komunikačního radiálního a okružního jasněji a přesněji. Návrh pod heslem ‚Obrození' vyznačuje se hlavně živějším a ladnějším vyřešením jednotlivých partií."(12) V obou projektech spatřuje Kotěra pro rozpracování definitivního návrhu stejně dobrý podklad a uvádí jednotlivá pozitiva konfrontovaných plánů. "... návrh 3. cenou poctěný pod heslem ‚Město v lukách' jest od obou předcházejících návrhů úplně odchylný (...), neposkytuje ani v celku, ani v detailech nějaké pozoruhodné myšlénky ..."(13) Kotěra navrhuje Ulrichovi následující řešení: "... odporučuji Vám, abyste pověřili projektanty obou návrhů propracováním definitivního řešení, které by spojovalo výhody obou příbuzných návrhů. Návrhy mají velkou příbuznost a pokládám proto takovéto spolupracovnictví za možné." (14)
Vypracování definitivního plánu bylo roku 1911 skutečně svěřeno autorům obou plánů, O. Liskovi a V. Rejchlovi. Plán detailně rozpracoval nosné myšlenky obou verzí z roku 1909 a stanovil ještě ostřejší podmínky. Nová výstavba musela být dokončena do dvou let, přesně byla stanovena výška pater i korunních říms a rovněž byla omezena možnost provádět dvorní vestavby. V neposlední řadě si městská rada vyhradila předkupní právo na volné parcely. "Nový regulační plán nesporně usnadnil a zlepšil městu ovládání situace i za největší konjunktury stavební, vytvářel dostatečné rezervy a dával trvalý přehled"(15), napsal roku 1930 historik Karel Herain.

---

V Praze, dne 25. ledna 1910.

Pan
JUDr. František Ulrich,
starosta města HRADCE KRÁLOVÉ

Slovutný pane starosto !

Dle Vašeho přání dovoluji si Vám podati následovně návrh na další postup prací pro regulaci města Hradce Králové.
Prohlédl jsem regulační plány, které byly porotou uznány za nejlepší, a shledal jsem následující :
Oba projekty poctěné 1. a 2. cenou obsahují jak v základní myšlénce, tak i v mnohých detailech již dobrý podklad pro definitivní řešení celkového regulačního plánu pro město.
Oba návrhy jsou v tom dosti podobné. Návrh s heslem "Velký Hradec" vyslovuje celkovou myšlénku komunikačního spojení radiálního a okružního jasněji a přesněji. Návrh pod heslem "Obrození" vyznačuje se hlavně živějším a ladnějším vyřešením jednotlivých partií.
Zkoumal jsem oba projekty důkladně a přišel jsem k tomu náhledu, že by pro celkový definitivní návrh poskytovaly oba projekty as stejný dobrý podklad.

Výhody projektu "Velký Hradec" jsou obzvláště :
1. Jasnější provedení hlavních komunikačních tříd.
2. Provedení nových komunikací mezi starým městem a okružní třídou Jiříkovou průlomem domu čís. 254 a otevření ulice v čís. 230.
3. Dobré umístění čtvrtí pro velký i malý průmysl s obytnou čtvrtí pro dělnictvo. Výhody projektu s heslem "Obrození" leží jak již řečeno v detailním řešení jednotlivých partií, které se dobře pojí k vnitřnímu městu - jest umělecky vycítěno. Poukazuji zejména na následující :
1. Přechod parku na pravý břeh Labe a levý břeh Orlice, čímž důstojnické sady nezůstanou osamoceny. Vytvoří se tím krajinově velice pěkné pohledy, aniž by řešení to mělo nevýhody komunikační aneb hospodářské.
2. Volnější a přirozenější vyřešení ulic u Pražského Předměstí.
3. Dobré vyřešení parku pro slavnosti se sokolovnou. Upozorňuji zejména na tuto výhodu projektu, která poskytuje při přechodu od nádraží volný pohled na staré město.
4. Dobré umístění výstavního parku.

Úkolem konkurence ovšem nebylo, aby se propracovala i úprava starého města. Autoři plánu s heslem "Velký Hradec" poukazují velice přesvědčivě na nutný program a návrh pro tuto část města na základě které by bylo pamatováno na zachování uměleckých i historických památek. Při tom se mně však zdá, že bude nutno, aby se zejména vyřešil esteticky správně přechod Starého města k předměstím. Staré město leží na návrší, jehož svahy jsou nyní pokryty zahrádkami. Z okružní třídy Jiříkové jsou tímto způsobem viditelny ponejvíce zadní průčelí starých budov vnitřního města. Jednotlivé pohledy jsou však tak charakteristické, že jsem si vždy přál, aby zůstaly pokud možno otevřené. Všechny důvody, hlavně estetické a hygienické, mluví i proto, aby okružní třída zůstala na straně k starému městu pokud možno nezastavená a myslím, že by se dnes ještě dalo leccos dobře upraviti. Tak zejména bude nutno vyřešiti správným způsobem hlavní přístup do města. Návrh s heslem "Velký Hradec" navrhuje na tomto místě průlom domem a schodiště. Myšlénka ta dala by se provésti ve větších rozměrech, aby se vytvořil správný point de vue z mostu.
V důsledku tohoto zkoumání odporučuji Vám, abyste pověřili projektanty obou návrhů propracováním nového definitivního řešení, které by spojovalo výhody obou příbuzných návrhů. Návrhy mají velkou příbuznost a pokládám proto takovéto spolupracovnictví za možné.
Při této příležitosti poznamenávám současně, že návrh 3. cenou poctěný pod heslem "Město v lukách" jest od obou předcházejících návrhů úplně odchylný a že neposkytuje ani v celku, ani v detailech nějaké pozoruhodné myšlénky, která by mohla tvořiti podklad pro další práci.
Postup práce by mohl býti takový, že by projektanti byli pověřeni vypracováním nového regulačního plánu, který by tvořil jednou pro vždy pevný rám pro další rozšiřování města. Při dalším vývoji a přirozených změnách poměrů kulturních i hospodářských nastanou ovšem změny, které mění pak jednotlivé části. Tím by ale nemusel býti celek nikdy zrušen. Především nutno, abyste vešli v přímé vyjednávání s projektanty obou návrhů a vyžádali si návrh podmínek pro propracování tohoto celkového regulačního plánu. Při tom nechť si projektanti vyžádají i další podklady, které potřebují pro konečný tento návrh. Současně s tímto návrhem by se však mohlo též provésti detailní řešení Pražského Předměstí, které jest nyní nejnaléhavější. Ostatní části města nebude nutno nyní do detailu vyřešiti a nedoporučoval bych to ani. Změny v budoucnosti měnily by takovéto předčasné ustanovení.

Jsem Vám, vysocectěný pane starosto,
V plné úctě oddaný
Jan Kotěra (16)

---

1) Rejchl, Václav. Velký Hradec Králové II. Osvěta lidu, 1920, roč. 23, č. 4, s. 2.
2) Domečka, L. Třicet let veřejné činnosti JUDra F. Ulricha. 1. vyd. Hradec Králové: Obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna 1925, s. 12.
3) Státní okresní archiv v Hradci Králové, Městský úřad Hradec Králové, inv. č. 1752, kart. č. 337, Podmínky veřejné soutěže na podání návrhu regulačního plánu pro pozemky na obvodu města Hradce Králové, tzv. Labské a Orliční kotliny, s. 1.
4) Ibidem, s. 2.
5) Ibidem, s. 3.
6) Ulrich, František. Upomínka na počátek boření hradeb Královéhradeckých, báseň z roku 1884. Osvěta lidu, 1925, roč. 28, č. 8, [nestránkováno].
7) Odměny pro jednotlivé projekty byly stanoveny v této výši: I. cena - 2 000 korun, II. cena - 1 400 korun, III. cena - 800 korun. Všech devět přihlášených projektů bylo ve dnech 25.-31. července 1909 vystaveno v aule Obchodní akademie.
8) SOkA HK, Pozůstalost F. Ulricha, inv. č. 114, oddíl Korespondence, Dopis Jana Kotěry za SVU Mánes Františku Ulrichovi.
9) SOkA HK, Městský úřad Hradec Králové, inv. č. 1752, kart. č. 337, Podmínky veřejné soutěže na podání návrhu regulačního plánu pro pozemky na obvodu města Hradce Králové, tzv. Labské a Orliční kotliny, s. 3.
10) SOkA HK, Pozůstalost F. Ulricha, inv. č. 114, oddíl Korespondence, Dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi ze dne 25. ledna 1910.
11) SOkA HK, Pozůstalost F. Ulricha, inv. č. 114, oddíl Korespondence, Dopis Jana Kotěry purkmistrovskému úřadu ze dne 9. srpna 1909. V porotě dále zasedli Kamil Hilbert, Josef Sakař a Vilém Dvořák.
12) SOkA HK, Pozůstalost F. Ulricha, inv. č. 114, oddíl Korespondence, Dopis Jana Kotěry Františku Ulrichovi ze dne 25. ledna 1910.
13) Ibidem.
14) Ibidem.
15) Herain, Karel. Ulrichův Hradec Králové. Umění, 1930, roč. 3, č. 7-8, s. 298.
16) Jazyková korektura dopisu Rostislav Švácha.