O Cenu FA ČVUT 2007/2008

Po nedávném představení výsledků soutěže studentských prací FA Technické univerzity v Liberci „Ještěd f kleci“, přináší archiweb.cz ke srovnání výsledky prací studentů z další české školy architektury. Na pražské Fakultě architektury ČVUT mezi sebou každoročně soutěží hned dvě studentské soutěže – troufám si říci mnohem známější a také obesílanější Olověný Dušan organizovaný Spolkem posluchačů architektury (letošní vítěz bude vyhlášen 18. března) a jaksi v zákrytu, bez většího mediálního a bohužel také (soudě podle počtu přihlášených) studentského vzruchu usazená soutěž O cenu FA ČVUT. Pořádá ji děkan fakulty.
Má soutěž, do níž se přihlásí zlomek posluchačů, vypovídací charakter? A pokud ano, jakou zprávu o škole přináší? Posuďte sami.

VÝSLEDKY
1. cena neudělena.
Kategorie architektura:
1. cena – Martin Prokš, 6. ročník (ateliér Petra Hájka a Jana Šépky), Galerie a autobusové nádraží
2. cena – Jitka Molnárová, 4. semestr (ateliér Jana Aulíka), Újezd, muzeum komunismu
3. cena – Monika Prostředníková, 3. ročník (ateliér Jána Stempela), Rodinné domky v Praze 3
Kategorie urbanismus:
1. cena neudělena.
2. cena – Dominik Aleš, 4. ročník (ateliér Patrika Kotase), Praha-Bubny
3. cena – Lenka Prokopová, 4. ročník (ateliér Vladimíra Krátkého), Smíchov urbanismus

POROTA
Markéta Cajthamlová (předsedkyně), Richard Doležal, Jan Hájek, Radek Kolařík (FA ČVUT), Eduard Schleger (FA ČVUT).
Celkem se přihlásilo 10 soutěžících v kategorii architektura a 6 soutěžících v kategorii urbanismus.

OTÁZKY PRO POROTCE
(pasáž přejata z bulletinu Fakulty architektury ALFA 2/´09, autor Jiří Horský)

1a/ Vítězná práce připomíná – mimo jiné – aktuální témata českého a moravského města, spojená se zahušťováním zástavby v intravilánu. Odráží vybrané řešení (umístění umělecké galerie nad rozlehlé nádraží, lokalizované v městském parteru) reálný stav české společnosti?
1b/ V čem vidíte klady a v čem zápory řešení?
1c/ Nebo jde více o vizi, tedy předobraz společnosti, „jaká by měla být“?

2/ Neotevírá vítězná práce svým akcentem na výtvarný výraz galerie otázku architektury coby „umění stavby“, jako „konkurenta“ vystavovaným artefaktům volného umění?

Markéta Cajthamlová
1a/ Situace městského autobusového nádraží – ve smyslu chápání „dopravy“ jako základního komunikačního prostředku (kde galerie jako nadstavba dnešní komunikace světa je nad ním), mi připadá velmi výstižná.
1b/ Řešení nabízí obyvatelům města velmi snadný přístup k umění – na cestě – po ruc, kontejnerovou formou, na druhou stranu dále snižuje staré zapomínané hodnoty jako instituce, autorita…
1c/ Nevím, jak by měla společnost být, ale pokud by to fungovalo jako v NY, kde to jsou vždy umělci a galerie, které mění obraz města, pak jde o správný směr.

2/ V tomto případě vůbec nevidím stavbu jako konkurenta, vnitřní prostor je zcela banální bílá krabice osvětlená shora, není nic neutrálnějšího a pokud se chce navenek prezentovat jako další výstavní plocha města, proč ne?

Richard Doležal
1a/ Pokud je otázkou míněno, zda autobusoví cestující před odjezdem či pro příjezdu jejich spoje radostně touží navštívit galerii, nebo že tak alespoň učiní, když už tam holt jednou je, zní odpověď: „rozhodně ne“.
Pokud je míněna tak, že se každého, byť i velmi laciného gagu v naší dnešní společnosti někdo chytne, pak odráží.
A pokud se ptáte, zda návrh vyjadřuje, nakolik si naše společnost váží umění, pak rozhodně ano. Odráží.
1b/ Autorův koncept jsem pochopil jako hromadu „kontejnerů na umění na nožičkách“. Představa jeho realizace je pro můj vkus zcela nepřijatelná. Samozřejmě, že existují všude po světě místa, evokující velmi pozitivním způsobem podobnou atmosféru jako prezentovaný návrh, skvělá pro vystavování avantgardního umění. Mohl by to být nějaký obchodní přístav, jsou to průmyslové stavby, které přestaly sloužit svému původnímu účelu, opuštěná skladiště... Patří k nim patina pachu motorového oleje, otlučený trapézový plech a jistá míra bordýlku všude, kam šlápnete. Tato místa jsou ale narozdíl od autorova návrhu „echtovní“, nejsou to novostavby uprostřed města! A i kdyby se autorovi podařilo stejnou atmosféru uměle navodit, tedy zfalšovat ji, jde o to, po čem společnost touží?
1c/ Doufám, že se takovéto společnosti nedožiji.

2/ Ano!

Jan Hájek
1a/ Myslím, že je to spíš vize společnosti, jakou bychom ji chtěli mít. Pro reálný stav naší společnosti je podle mého příznačnější spíše prázdno, prázdno vymezené projektem ochráněného autobusového nádraží v parteru, chladný vztah Čechů a Moravanů ke světovým výstavám umění typu Documenta, galerijním veletrhům jako je Art Fair. Idealismus vybraného projektu je mi tím víc sympatický.
1b/ Klad vidím v jednoduchosti formy. Není mi příliš srozumitelné zachovávání plochy autobusáku v parteru. Stavba obří galerie je optimistickou vizí budoucnosti, autobusák vnímám spíš jako zátěž bolševické minulosti. Kdyby projekt dokázal vyřešit uvolnění parteru dobrou organizací dopravy, jak se řeší ve vyspělých světových metropolích, mohla by budova galerie získat například vlastní vnitřní prostředí, zázemí skladů v suterénech… a město třeba zahradu…
1c/ Co se týká galerie, snad to ani nelze chápat jinak. Co se týká autobusového nádraží, pak doufám, že ne.

2/ To je vždycky problém. A nejde jen o stavbu artefaktu, nýbrž i o systém. Určitě je dobré, když si architekt uvědomí možnost situace, že v jím navržené překrásné stavbě obrovské galerie se zlatými klikami bude pracovat kurátor za 12 tisíc měsíčně, bez prostředků na pořizování ucelených sbírek.

Radek Kolařík, Ústav urbanismu FA ČVUT
1a/ To si nemyslím. Protože si nemyslím, že to byl záměr autora a cíl konceptu. Jde prostě o promyšlený návrh, založený na zdravém úsudku. Kvalitní souhrn úvah o programu, místě, městě, čase.
1b/ Právě v tom.
1c/ Jde o kultivovaný návrh, doklad autorovy zralosti, vyrovnanosti. Projev citu a kultivovaného rozumu. Bez nepatřičných ambicí.

2/ To si také o vítězném návrhu nemyslím. Používá přístup, který byl již prověřen. Poučeně. Vhodně, osobitě, inteligentně jej aplikuje. Forma dává najevo obsah způsobem, který by autonomii a suverenitu vystavovaných děl zajistil.

Eduard Schleger, Ústav II, FA ČVUT
K první otázce se nechci vyjadřovat, protože je v kompetenci vedoucího ateliéru, zda práce splnila požadavky konkrétního zadání ve všech parametrech a hlavně, které parametry zadání byly závazné.
Jinak čistě akademicky k otázce č. 2, kdy byla dokořán otevřena brána umění stavby jako konkurenta vystavovaným artefaltům?, bylo to již v antice, nebo až v Bilbau? Nejde naopak o to jak?