Čajový dům - Stavební deník

Zdroj
David Maštálka
Vložil
Jan Kratochvíl
11.03.2009 23:05
POPRVÉ V ZAHRADĚ
První návštěva na zahradě proběhla někdy na konci roku 2007 v podvečer a byla tehdy pořádná tma a zima. Prošli jsme s Vojtěchem s návrhy v kapse celou zahradu a domluvili jsme se společně, kdy a jak začneme. První dva měsíce nového roku jsem ještě strávil nad dokončováním detailů konstrukčních výkresů, ale hned z kraje jara započala práce na zahradě a popravdě to byla chvíle, které jsme se nemohli dočkat.

MISTR STAVBY
Celá stavba stojí díky mistrovskému úsilí a pomoci Vojty Bilišiče (absolventa atelieru sochařství Kurta Gebauera), který na sebe vzal úlohu mistra a já pokorně jeho pomocníka. Chvíle, kdy jsme s Vojtou začali připravovat zahradu, shánět materiál a vůbec moment, kdy jsem klávesnici a myš vyměnil za lopatu, pilu, nebo jiný druh nářadí, se stala vysvobozením ze světa idejí a najednou jsem navíc nestál před čajovnou sám, ale byli jsme na ní s Vojtou dva. V průběhu práce se k nám někdy přidala ještě Lenka a sestra Marta.

DENÍK
První dny jsme s Vojtěchem strávili kultivací zahrady a zhotovením provizorní konstrukce, kterou jsme vytyčili přibližné osazení čajovny na pozemku. Ostříhali jsme staré větvě meruněk a broskví, přesunuli kompost a pokosili co bylo nutné. Jako první, jsme vedle garáže zbudovali provizorní přístřešek, který jsme především zpočátku ocenili vzhledem k nehostinnému počasí. Složili jsme na zahradě první várku materiálu, omítané fošny pětky, trojky, dub a modřín a práce se mohla opravdu rozběhnout. Celý týden jsme porcovali veškerý materiál, řezali a hoblovali od úsvitu do soumraku. Vedle přístřešku se pomalu kupila hromada připraveného řeziva. Po prvním slunečném týdnu přišla zima a dlouhodobý déšť. Krátké rukávy vystřídali dlouhé a nad hlavou nám pomalu těžkly pytle vody. V tom deštivém týdnu jsem se pomalu začal věnovat různým vzorkům materiálů a Vojta připravoval pečlivé tesařské spoje, neboť veškeré prvky konstrukce jsou vázány na tesařský způsob, díky čemuž se tak stal celý dům velkým důmyslným hlavolamem s rozličnými čepy a zápustmi, které do sebe bezvadně zapadají.
Jakmile jsme měli připravenou základní konstrukci domu, upravili jsme vedle garáže provizorní místo, na kterém jsme čajovnu začali postupně sestavovat, nejprve její hlavní nosnou konstrukci. Vedle celého procesu jsme začali vršit vzorky fasády a vnitřních omítek. Do toho zároveň vstoupilo několik subdodávek jako průsvitná kupole od Honzy Bašty, rohož a elektřina, kterou dal do kupy můj děda.

VZÁCNÝ HOST
V průběhu stavby jsme jednu květnovou neděli přivítali na zahradě mimořádného hosta, kterým byl sám profesor a architekt Terunobu Fujimori. Jak říká Petr Holý, ředitel Českého centra v Tokiu, náhody nejsou, a tak tomu osud přál, že jsme společně právě s Petrem Holým, který se pro tuto příležitost ujal tlumočení, za což jsem mu velmi zavázán, naplánovali na květen 2008 profesorovu cestu po architektuře v Čechách. Květnová neděle s jarním salátem ve stínu třešně byla opravdu pestrá. Díky trpělivému tlumočení jsme mohli s Vojtou celou stavbu představit, včetně připravených vzorků všech materiálů a výkresové dokumentace. Vzhledem k tomu, že tématem bylo především řemeslo a různé pracovní postupy, zmizel najednou Fujimori ve svých světlých letních šatech v garáži. Po několika  minutách rumplování se objevil ve dveřích se třemi smrkovými prkny a dotazem, zda-li máme rukavice, drát a oheň. To odpoledne nám předvedl tradiční japonský způsob opalování prken, který používá i na svých stavbách.
 
TESAŘSKÉ SPOJE
Postup a způsob konstrukce, který jsem s Vojtěchem zvolili záměrně navazuje na tradiční řemeslné techniky a tesařské postupy. Jedním z důvodů bylo využít přirozené vlastnosti dřeva, kterou je možnost utváření jednotlivých vazeb a spojů již v samotném materiálu. Většina současných dřevěných domů je pod ekonomickým tlakem trhu skládána ze dřeva jako domečky z karet. Přitom právě díky ústupu klasických tesařských spojů postrádá stavba detail v konstrukci a většina dodavatelů se velmi brání jakékoliv pohledově viditelné konstrukci, nebo se v jiných případech stává pouze formální hrou, která nemá s využitím tradičních  tesařských spojů nic společného.

KONSTRUKCE
Jako základní nosnou konstrukci jsem zvolil dřevěný skelet, který se skládá ze svislých sloupů a příčných trámů, mezi nimiž jsou výplně v podobě latí přetažených slabou překližkou, která snadno kopíruje zaoblený půdorys čajovny. Celá kostra domu
je prováděna z dubu. Dub jsme vybrali s ohledem na to, že značná část stavby bude v přízemních partiích exponována nepřízni počasí. Díky své tvrdosti umožní oproti měkkému dřevu vytvářet přesné vazby a jednotlivé spoje. Konstrukce výplní mezi trámy jsou ze smrkového dříví a pohledová překližka je z dubové dýhy.

HLINĚNÁ OMÍTKA
Dějiny staveb nejenom v Evropě prostupuje společný stavební materiál, kterým je obyčejná hlína dostupná bez problému všem stavebníkům. Jedná se o hliněnou mazaninu, která se používala jako nedílný doprovod dřeva. Omítka, kterou jsme v čajovém domě použili, je probarvená a o řezanku doplněná průmyslově vyráběná omítka z přírodních jílů.

PLÁŠŤ
Konstrukce je pokryta vertikálním deštěním z opalovaných modřínových prken, jejichž svislé spáry jsou chráněny lištami. Opálením je dřevo přirozeně chráněno proti škůdcům a povětrnostnímu vlivu. Opálený obklad jsme ještě pro zvýraznění přirozené struktury dřeva kartáčovali mosazným kartáčem.

ZÁKLADY
V případě čajového domu nelze hovořit o základech v tradičním slova smyslu, protože celá stavba stojí na sedmi kamenech zapuštěných v zemi na zhutněném štěrkovém zásypu.
3 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
DÍKY
***
12.03.09 08:11
Jarní sen
Jana
13.03.09 09:04
Probuzeni ze sna
14.03.09 02:55
zobrazit všechny komentáře