Klíčovým problémem je podle slov Kotalíka míra zachování dosavadní náplně Klementina pro potřeby studentů, pedagogů a badatelů z vysokých škol, jež jsou z velké části situovány v pražském centru. Prioritou by mělo zůstat zachování této náplně ve sféře vědy a vzdělávání, jež neopakovatelně a historicky přirozeně posiluje atmosféru jedné z nejcennějších enkláv Pražské památkové rezervace. Právě té dnes hrozí komerční přetížení - ve jménu masového turistického průmyslu.
Klauzury dále potvrzují, že velkorysá dispozice Klementina nevylučuje ani možnost aplikovat moderní trendy poskytování knihovnických a informačních služeb. A to i s maximálním využitím možnosti volného výběru publikací v oborových a specializovaných studovnách. Velkolepé prostory historických interiérů jsou schopny nabídnout i uživatelsky přívětivou knihovnu. Pokud jde o kapacity, přijmeme-li bez emocí tezi, říká Kotalík, že živý a plně využívaný knižní fond lze odhadovat na 2, 5 - 3, 5 milionu svazků, je umístění takového penza knih v Klementinu bez problémů možné. V případě "machonizace" dalšího křídla či využití podzemních skladišť, která se ve světě běžně budují - sbírky Louvru v podzemí, depozitáře pařížské Národní knihovny pod hladinou Seiny aj., uvádí Kotalík - může být počet zde uložených svazků překvapivě vysoký. Tedy až 10 milionů. Tyto úvahy je však třeba konfrontovat samozřejmě s představami památkové péče a konsensem, jakou zátěž Národní kulturní památka Klementinum v tomto smyslu snese, co se ztratí a naopak získá moderním architektonickým zásahem apod.
Autoři projektů se budou s podporou Akademie snažit se svými výsledky seznámit co nejširší veřejnost. Bylo by škoda, kdyby práce a myšlenky zůstaly nevyužity, uzavírá Kotalík.
