Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Otevřený dopis: Národní knihovna a Klementinum


Tisková zpráva
ve věci Národní knihovny a Klementina
K otevřenému dopisu doc. Jiřího Kotalíka a řady autorit - předních českých učenců a pedagogů adresovaný premiérovi, ministrovi kultury a školství a primátorovi hl. m. Prahy

Signatáři upozorňuji na absenci urbanistického, univerzitního generelu, respektujícího univerzitní život v pražském centru jako součást autenticity Pražské památkové rezervace chráněné Unescem. Navrhují ustavení přípravného sboru, složeného ze zástupců vlády, Prahy, Národní knihovny a Univerzity Karlovy, který by měl vycházet z faktu, že diskutované zadání novostavby Národní knihovny nemělo být řešeno odtrženě od projektu rekonstrukce Národní kulturní památky Klementinum. Apelují také na prověření záměru vybudování nové stavby Národní knihovny. Zejména stavebního a prostorového potenciálu Klementina pro potřeby Národní knihovny po přesunu Technické knihovny do Dejvic (cca čtvrtiny stávajících fondů). Autor rekonstrukce Klementina by měla být vybrán v profesionálně připravené soutěži na základě kvalifikovaného programu. Dopis navazuje na dopis 22 signatářů - významných českých a zahraničních architektů adresovaný Ministerstvu kultury ČR ze dne 24. října

Doc. PhDr. Jiří T.Kotalík, CSc.
Podolská 96, 144 09 Praha 4
E-mail: kotalik@avu.cz
(jménem ostatních signatářů)


Předseda vlády České republiky Ing. Mirek Topolánek
Primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém
Ministr kultury Mgr. Václav Jehlička
Ministr školství Mgr. Ondřej Liška

Vážený pane premiére,
vážený pane primátore,
vážený pane ministře kultury,
vážený pane ministře školství,

bez velké nadsázky lze říci, že naše společnost je již devět měsíců rozpolcena v názoru na návrh nové budovy Národní knihovny. Jsme přesvědčeni, že to není pouze z důvodu estetického působení vybraného návrhu, ačkoliv jedině k tomu se mediální kampaň upíná.

1. Apelujeme,

A. aby problém nové budovy Národní knihovny přestal být chápán a řešen jako konflikt mezi příznivci a odpůrci vybraného soutěžního návrhu, či dokonce jako konflikt mezi politickou mocí a obránci umělecké svobody architektů.

B. aby projekt nové budovy Národní knihovny byl řešen jako součást komplexního projektu, který můžeme ve zkratce znázornit jako trojúhelník, v jehož jednom vrcholu je Klementinum, ve druhém nová budova Národní knihovny a ve třetím Univerzita Karlova.

Tři komise památkářů, právníků a architektů nyní řeší otázku urbanistického dopadu vybraného návrhu na Pražskou památkovou rezervaci a otázku regulérnosti mezinárodní architektonické soutěže a legitimnosti jejích výsledků.

2. Tvrdíme, že

A. problém stavby nové budovy Národní knihovny, k níž architektonická soutěž byla jedním z prvních nutných kroků, leží mnohem hlouběji než otázky, na které všechny tři komise mají nalézt odpověď.

Základní nezvládnutou otázkou byla totiž již příprava soutěže architektů. Ta měla proběhnout na základě mnohem širší odborné diskuse, a soutěžní podmínky měly být výsledkem mnohem širší odborné dohody, než tomu bylo.

B. svěřit organizaci takto komplexního projektu do rukou jediné osoby - ředitele dnešní Národní knihovny, byl omyl. Není možné od jedné osoby nebo jedné instituce očekávat ani vyžadovat, aby odborně a nestranně hájila natolik protichůdné zájmy, jako je například zájem manažera lukrativních prostor na hlavní pražské turistické trase a zároveň zájmy sice nejdůležitějších, ale komerčně nezajímavých uživatelů Národní knihovny, kterými jsou vlastní čtenáři.

C. není možné z obavy před mezinárodní blamáží prohlásit jakékoliv pochybnosti o výsledku mezinárodní soutěže architektů za nepřípustné. Pokud soutěžní výsledky odkryly konkrétní nedostatky místa či nedostatky soutěžního zadání či došlo-li v hodnocení poroty k vážnému pochybení, je třeba o nich zcela legitimně diskutovat a řešit je.

Vždyť Letná není anonymní soutěžní louka, ale předpolí Hradčan a mezinárodní soutěž architektů není sportovní utkání, jehož jediným cílem je stanovit pořadí soutěžících. Architektonická soutěž je především hledáním architektonického řešení vhodného k realizaci.

V Evropě se tak závažných společenských úkolů, jako je stavba Národní knihovny, chápe ministerstvo, vláda či prezident republiky.

3. Upozorňujeme, že

A. organizace soutěže a výběru místa se měl ujmout, tak jako například při stavbě Národního divadla, přípravný sbor, který by zasvěceně a vyváženě zastupoval nejen Národní knihovnu, ale i stát, město a památkovou ochranu, a navíc by bral ohled na zájmy Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol.
Stát, protože financování provozu Klementina a eventuální výstavba i provozování a údržba nové budovy budou hrazeny ze státního rozpočtu, resp. z veřejných prostředků.
Město Prahu, protože Národní knihovna je jednou z nejdůležitějších součástí městské struktury.
Památkovou péči, neboť Národní kulturní památka Klementinum se nachází v centru Pražské památkové rezervace a Národní památkový ústav a Odbor kultury a památek magistrátu jsou hlavními ochránci tohoto statku zapsaného na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Univerzitu Karlovu, neboť většinu klientů Národní knihovny tvoří studenti a učitelé naší nejstarší univerzity, možná jediné školy podobného významu na světě, která dnes nemá svoji vlastní univerzitní knihovnu.*)

B. příprava eventuální nové budovy Národní knihovny by neměla být řešena odtrženě od projektu rekonstrukce či revitalizace Klementina a bez předchozího vyřešení statutu a systému Univerzitní knihovny, respektive uceleného systému fakultních univerzitních knihoven. Jak upozornilo 22 signatářů - významných českých a zahraničních architektů v dopise Ministerstvu kultury ČR ze dne 24. října 2007, je nutno především komplexně zhodnotit situaci Národní knihovny a prostorový a stavební potenciál budovy Klementina po přesunu Státní technické knihovny do její nově realizované budovy v Dejvicích.**)

C. univerzitní a vědecký život a jím katalyzovaný život umělecký znamenají pro každé město nenahraditelnou energii, která formuje jeho duchovní a posléze i architektonickou tvář. Fakt, že vysokoškolský živel stále sídlí v historickém jádru Prahy a není odsunut na periferii, je jednou ze záruk, že město lépe odolá neblahým důsledkům turistického průmyslu.

Univerzitní život odehrávající se v městském centru je důležitý pro uchování jeho historické integrity a autenticity, oceňované i v důvodové zprávě zápisu Pražské památkové rezervace na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

D. Národní knihovnu a Klementinum, kde sídlila tři sta let Univerzita Karlova, se svou Univerzitní knihovnou, můžeme bez nadsázky nazvat epicentrem české vzdělanosti. Stavební vývoj Klementina je živou učebnicí architektury, sochařství a malířství. Očekávaná rekonstrukce Klementina by neměla snížit nastavenou úroveň jeho umělecké kvality.

Budoucí autor rekonstrukce Klementina by měl být vybrán v náročné a dobře organizované architektonické soutěži. Klementinum si zaslouží svého současného Kiliána Ignáce Dietzenhofera, Carlo Luraga či Ladislava Machoně.

4. Proto doporučujeme, aby všechny zainteresované instituce, kterými jsou Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství ČR, Magistrát hlavního města Prahy, Národní knihovna, Národní památkový ústav a Univerzita Karlova, byly vyzvány k sestavení přípravného sboru.

Ten by měl přednostně :

A. garantovat zpracování vysokoškolského urbanistického generelu, v rámci jehož systému by Národní knihovna a Univerzitní knihovna, respektive fakultní univerzitní knihovny, získaly své logické systémové místo a dimenzi.

B. objektivně zhodnotit a popsat prostorový a stavební potenciál budovy Klementina po přesunu Státní technické knihovny do její nově realizované budovy v Dejvicích

C. navrhnout formu soutěže, ze které by vzešel autor naléhavé rekonstrukce Klementina.

Závažnost projektu nové Národní knihovny je možné plně ocenit na pozadí skutečnosti, že od stavby Národního divadla a Národního muzea v druhé polovině 19. století a Národního památníku na Vítkově na sklonku První republiky nebyla v Čechách postavena stavba obdobného významu.

Děkujeme za Vaši pozornost.

V Praze, 15. ledna 2008

Doc. PhDr. Jiří T.Kotalík, CSc.
Podolská 96, 144 09 Praha 4
E-mail: kotalik@avu.cz

( jménem ostatních signatářů )



*) Stojí za to připomenout si historii Univerzity Karlovy a její knihovny v Klementinu:
Roku 1622 se Karlova univerzita dostala pod správu Jezuitského řádu a jezuité soustředili knihovny jejích jednotlivých kolejí do Klementina. Některé fakulty, jako třeba filosofická a právnická sídlily potom v Klementinu až do 30.let 20.století. Fakulty Německé pražské univerzity zde sídlily až do roku 1945.
Když byl Jezuitský řád roku 1773 z politických důvodů zrušen a jezuité museli Klementinum a Prahu opustit, Karlova univerzita a její knihovna zde zůstaly. Finanční problémy, které tím univerzitě nastaly, se podařilo Františkovi hraběti Kinskému zmírnit tím, že přesvědčil Marii Terezii, aby univerzitní knihovnu vzal stát do své režie a tudíž i správy. Knihovní sbírky byly tedy v roce 1777 prohlášeny za "Veřejnou c.k. universitní knihovnu". Pro Univerzitu Karlovu svým způsobem pohodlný vztah funguje od té doby až dodnes, i když knihovna měnila mezitím několikrát svoje jméno a nakonec přišla nad původně svojí knihovnou o jakýkoliv vliv.
Podle dekretu z roku 1782 začali pražští tiskaři odevzdávat knihovně jeden povinný výtisk a od roku 1807 se tato povinnost rozšířila na celé území Čech a Moravy. Tím původní čistě univerzitní knihovna dostala také funkci a statut knihovny národní.

**) Je třeba položit si otázku, má-li dnes smysl povinně archivovat v Národní knihovně podobně jako v roce 1782 dva výtisky z celkové české knižní a časopisecké produkce a má-li navíc smysl obsluhovat také jejich archiv, super rychlým ale i super drahým a zranitelným automatizovaným zakladačovým systémem.
Je to totiž z 80 % archiv literárního braku, který například v sousedním Německu uskladňují do speciálních a finančně nenáročných archivů vzdálených i stovky kilometrů od čtenáře. Vždyť o většinu takto povinně archivovaných výtisků budou mít zájem možná až za mnoho let budoucí historikové.


Signatáři otevřeného dopisu

Prof. Ing.arch. Mirko BAUM, RTWH Aachen - Technická universita Cáchy
RNDr. Václav CÍLEK, ředitel Geologického ústavu Akademie věd České republiky
Ing. Ivan DEJMAL, krajinný ekolog
Ware Professor of Architecture Kenneth FRAMPTON, Columbia University, N.Y.
Prof. MUDr. Jiří HOCH, CSc., chirurg Fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Motole
Prof. PhDr. Mojmír HORYNA, prorektor pro vědu a výzkum University Karlovy
Prof. akad. sochař Marian KAREL,pedagog Vysoké školy umělecko průmyslové
Doc.Ing.arch. František KAŠIČKA, Fakulta architektury Českého vysokého učení technického
Prof. Milan KNÍŽÁK, generální ředitel Národní galerie v Praze
Prof. akad. sochař Stanislav KOLÍBAL
Doc. PhDr. Jiří T. KOTALÍK, CSc., historik umění, pedagog Akademie výtvarných umění
PhDr. Vladimíra KOUBOVÁ-EIDERNOVÁ, historička umění, publicistka
Dipl. arch. Stanislav MAKAROV, pedagog Školy architektury v Aarhusu (Dánsko)
Prof. Ing. arch. Miroslav MASÁK, Dr.h.c. Vysokého učení technického v Brně
Doc. Miroslav MELENA, scénograf, pedagog Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci
Dr. Ing. Miloslav PAVLÍK, CSc., prorektor pro výstavbu Českého vysokého učení technického
Prof. Ing. akad. arch. Emil PŘIKRYL, ředitel Školy architektury Akademie výtvarných umění
Doc. PhDr. Ivan RYNDA, CSc., pedagog Fakulty humanitních věd Univerzity Karlovy
Prof. Václav RIEDLBAUCH, generální ředitel České filharmonie
Prof. Ing. arch. František SEDLÁČEK, architekt BDA, Technická universita Kolín nad Rýnem
Prof. akad. malíř Jiří SOPKO, rektor Akademie výtvarných umění v Praze
Prof . Ing. akad. arch. Alena ŠRÁMKOVÁ, Fakulta architektury Českého vysokého učení technického
MgA. Marcela STEINBACHOVÁ, předsedkyně Občanského sdružení KRUH na podporu architektury
Prof. Alexander TOMSKÝ, B.Ed. M.A,nakladatel
PhDr. Luboš VELEK, PhD, zástupce ředitele ústavu českých dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy
Prof. Aleš VESELÝ, sochař
Prof. RNDr. Petr VOPĚNKA, DrSc. emeritní profesor Univerzity Karlovy
Prof. D.V. Ing. akad. arch. Dalibor VESELÝ, MAPhD., University of Cambridge
Doc. PhDr. Tomáš VLČEK, CSc., ředitel sbírky moderního a současného umění NG
Ing. Akad. arch Dana ZÁMEČNÍKOVÁ, sklářská výtvarnice
Zdroj: Doc. PhDr. Jiří T.Kotalík, CSc.
Vložil: Kateřina Lopatová, 16.01.08 22:40
Návštěvnost: 55962 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Související články
Komentáře
Předmět Autor Datum
hurá, Vích 17.01.08 00:22
pozdě, ale přeci Pepito 17.01.08 08:47
hmmmm Filip Kastl 17.01.08 10:39
Nikdy není pozdě.... Pietro 17.01.08 11:55
To vše tu již je, jen jaksi zesunuto AB 17.01.08 13:44
Obávám se, že na straně adresáta veřejného dopisu zeje vakum tomáš Butta Junior 17.01.08 16:01
Výhrady knihovníků Z. Kotlar 17.01.08 16:07
vyhrady knihovniku a knihovnic misko 17.01.08 16:44
vyhrady knihovniku a knihovnic misko 17.01.08 16:47
Jde o cas a nase touhy Lumir Kajnar 17.01.08 17:02
Upřímná radost z petice 17.01.08 22:44
...K OTÁZCE NAČASOVÁNÍ NALÉHAVÉHO OTEVŘENÉHO DOPISU hanuš zápal 18.01.08 13:29
ctihodným kmetům robert 18.01.08 14:22
Knihovna univerzity, povinný výtisk a brak Fedi 18.01.08 18:31
> Upřímná radost z petice Hana Kratochvílová 18.01.08 19:55
2 Robert Pepito 19.01.08 09:15
v Robertově světě Hana Kratochvílová 19.01.08 15:53
2 Pepito robert 21.01.08 07:30
2Robert park 24.01.08 20:57
ještě pár slov k robertovi jeeves 25.01.08 10:43
pro jeevese robert 28.01.08 15:08
stanovisko SKIPu zm 29.01.08 14:16
ad Skip, ve nekdo, vo co de? Alena 31.01.08 17:28
Ad Skip Miro 09.03.08 12:48
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Duben 2014
arrow
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2014
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.