OTTA - Administrativní budovy - závěrečná zpráva
22. září 2016 se v Enterprise Office Center na Praze 4 uskutečnila další debata z cyklu Otevřeného think tanku architektů (OTTA). Hlavním tématem diskuse, kterou Česká komora architektů pořádala společně s Erste Group Immorent, byly administrativní budovy a jejich uplatnění ve veřejném prostoru. Na akci vystoupili jak architekti, tak zástupci developerů a samospráv.
V úvodu setkání architekt Petr Lešek, garant diskusí OTTA, představil tuto otevřenou platformu pro sdílení informací a spolupráci mezi architekty a dalšími odborníky, kteří se podílejí na rozvoji kulturního prostředí. Připomenul další setkání z okruhu, které proběhnou 20. října (téma Politika a architektura) a 1. prosince (Architektura a příbuzné obory).
Kvalita veřejného prostoru je pro město klíčová, přitahovat by měla i soukromý sektor
Hlavním řečníkem setkání byl slovenský urbanista a bývalý hlavní architekt centra Hamburku Peter Gero. Zaměřil se zejména na to, jakým způsobem administrativní budovy ovlivňují veřejný prostor, a připomenul, že Hamburk je více než 20 let partnerským městem Prahy. U administrativních budov slovenský odborník žijící v Německu považuje za obzvlášť podstatné, aby nebyly orientovány pouze pro své nájemníky, nýbrž aby měly celoměstský a veřejný význam. Při jejich navrhování je zásadní jak makroměřítko urbanismu, kdy je potřeba v masterplánu jasně a koncepčně vymezit veřejný prostor i představu o funkčním využití, tak na detaily ve formě jednotlivých budov. U kancelářských objektů je dále podstatná nejen kvalita a funkce (přesněji řečeno mix funkcí), ale zejména poloha vůči struktuře veřejných prostor města a průchodnost. Mezi soukromé veřejné prostory tak patří nejen venkovní plochy, ale i pasáže, mnohdy jako nová propojení pro pěší ve struktuře města.
Peter Gero dále představil příklady z celé Evropy se zaměřením na Hamburk a Dánsko. Zdůraznil význam živého parteru pro živé a příjemné město. Na příkladu Hamburku demonstroval velký význam řeky, který pro město má. Na březích Labe zde sotva před pár lety vznikla zcela nová čtvrť HafenCity. Vyniká skvělým urbanistickým řešením, díky kterému i po velmi krátké době čtvrť působí zabydleně a v souladu se svým okolím. Kvalitní městské zásahy do okolí, vtahující administrativní budovy do města, jsou v zahraničí poměrně časté. Bývají hrazeny ze soukromých prostředků, neboť si developeři uvědomují jejich ekonomický benefit pro celou čtvrť. Veřejná místa v okolí administrativních budov jsou tak nejen v Hamburku často prodchnuta sítí pasáží, kaváren a veřejných prostranství, která lákají obyvatele města, aby se zde zdržovali. Soukromí investoři si velmi dobře uvědomují, že se jim tato investice do veřejného prostoru vyplatí.
Veřejný prostor pro všechny
Druhou prezentaci zaměřenou na komerční development a veřejné prostory přednesl Tomáš Velemínský, jednatel Erste Group Immorent. Vyzdvihl zejména úlohu městských architektů a plánovačů, která je pro rozvoj sídel naprosto klíčová. Zároveň připomněl, že úlohou developmentu je i zajištění jakési přidané funkce, nejen stavba administrativních komplexů sama o sobě. Erste Group Immorent např. v nedávné době realizovala umístění několika výtvarných prvků do veřejných prostorů navazujících na jejich projekty.
Tomáš Velemínský dále představil projekty Immorentu v Praze a ve Vídni, kde nedaleko hlavního nádraží vzniká nová centrála Erste Bank nazvaná Erste Campus. Jedná se o projekt ve velmi atraktivní a rychle se rozvíjející lokalitě, v jejímž bezprostředním okolí je rozlehlý park a Belveder. Projekt si klade za cíl oživit danou lokalitu nejen v pracovním týdnu, ale také o víkendech. Součástí kampusu je proto opět výrazná investice do veřejného prostranství.
Třetím řečníkem v pořadí byl architekt Vladimír Krátký, autor pražských budov Futurama i Enterprise, jenž představil tyto objekty. Jejich společným jmenovatelem je veřejně přístupný parter obsahující výtvarná díla. Vladimír Krátký dále uvedl, že při stavbě kancelářských budov na Pankráci byla potřeba jisté revize i okolních ulic. Některé z nich se prodloužily, jiné získaly nový význam a povzbudily život v dané lokalitě.
Petr Hlaváček na závěr ve své prezentaci zdůraznil důležitost polyfunkčních městských domů, a to se zvýrazněním flexibilního půdorysu a konstrukce. Skvělým zahraničním příkladem této flexibility je curyšská polyfunkční budova Genossenschaft Kalkbreite, která ve svých útrobách ukrývá depo pro tramvaje. Zcela zásadní je způsob financování takto nově vzniklých objektů a k nim náležejících prostor. Kromě zapojení města zde roli často sehrávají i bytová družstva.
Závěrečná diskuse
V návazné debatě kritička architektury Karolina Jirkalová jako jeden z největších problémů kancelářských budov jmenovala jejich neprůchodnost, která brání obyvatelům města plně využívat s nimi související veřejné prostory.
Radní pro infrastrukturu hl. m. Prahy Jana Plamínková upozornila na aktuálně připravované projekty na nákladovém nádraží Smíchov, nákladovém nádraží Žižkov a nádraží Bubny, které by mohly být ve spolupráci města a developera blýskáním na lepší časy. Za sebe bude podporovat výkupy strategických pozemků a jejich přípravu městem. Město by mělo být tím, kdo udává tón, případně komunikuje zadání projektu.
Peter Gero přítomné provedl přípravou HafenCity v Hamburku od výkupu, masterplánu, soutěží na jednotlivé pozemky až po prodej developerům. Víceméně všechny tyto situace se odehrávají pod taktovkou města, které vše současně komunikuje s veřejností. Vysvětlil specifickou situaci objektu Filharmonie a uvedl důležitost konsenzuálního vyjednávání u všech investic v Hamburku. Petr Hlaváček upozornil na rozdílnost v rigidním pojímání územních plánů a regulačních plánu v ČR a flexibilnějšího pojetí například ve Vídni.
Peter Gero dále zdůraznil zásadní důležitost kvalitních odborníků, které politická reprezentace vnímá jako partnery a garanty. Jejich slovo je u veřejnosti nezpochybnitelné a má větší váhu než slova politické reprezentace. Odborníci jsou veřejností vnímáni jako ti, kdo udržují kontinuitu a tím i právní jistotu rozvoje města. Městský architekt je vybírán na 9 let, aby překlenul volební období, nižší úředníci-odborníci mají definitivu.
Tomáš Velemínský v dotazu na ekonomickou evaluaci veřejného prostoru a flexibilitu administrativních budov upozornil, že je až druhotná za stabilním prostředím a srozumitelnou regulací. Komentoval též komplikovanost povolovacího procesu v ČR v porovnání třeba s Rakouskem, s čímž všichni přítomní souhlasili.
Na dotaz z pléna k náhradě ušlého zisku developerům v Hamburku Peter Gero odpověděl, že právě díky kooperativními přístupu k ničemu takovému nedochází. Podobně odpověděl na dotaz Davida Hloucha, starosty Tehova a člena představenstva ČKA, k právní odpovědnosti politiků v Hamburku.
Debata poukázala zejména na potřebnost kooperace a kontinuity v procesu rozvoje města. Zazněl zde také apel na zjednodušení a zpřehlednění regulace a povolování staveb.
V úvodu setkání architekt Petr Lešek, garant diskusí OTTA, představil tuto otevřenou platformu pro sdílení informací a spolupráci mezi architekty a dalšími odborníky, kteří se podílejí na rozvoji kulturního prostředí. Připomenul další setkání z okruhu, které proběhnou 20. října (téma Politika a architektura) a 1. prosince (Architektura a příbuzné obory).
Kvalita veřejného prostoru je pro město klíčová, přitahovat by měla i soukromý sektor
Hlavním řečníkem setkání byl slovenský urbanista a bývalý hlavní architekt centra Hamburku Peter Gero. Zaměřil se zejména na to, jakým způsobem administrativní budovy ovlivňují veřejný prostor, a připomenul, že Hamburk je více než 20 let partnerským městem Prahy. U administrativních budov slovenský odborník žijící v Německu považuje za obzvlášť podstatné, aby nebyly orientovány pouze pro své nájemníky, nýbrž aby měly celoměstský a veřejný význam. Při jejich navrhování je zásadní jak makroměřítko urbanismu, kdy je potřeba v masterplánu jasně a koncepčně vymezit veřejný prostor i představu o funkčním využití, tak na detaily ve formě jednotlivých budov. U kancelářských objektů je dále podstatná nejen kvalita a funkce (přesněji řečeno mix funkcí), ale zejména poloha vůči struktuře veřejných prostor města a průchodnost. Mezi soukromé veřejné prostory tak patří nejen venkovní plochy, ale i pasáže, mnohdy jako nová propojení pro pěší ve struktuře města.
Peter Gero dále představil příklady z celé Evropy se zaměřením na Hamburk a Dánsko. Zdůraznil význam živého parteru pro živé a příjemné město. Na příkladu Hamburku demonstroval velký význam řeky, který pro město má. Na březích Labe zde sotva před pár lety vznikla zcela nová čtvrť HafenCity. Vyniká skvělým urbanistickým řešením, díky kterému i po velmi krátké době čtvrť působí zabydleně a v souladu se svým okolím. Kvalitní městské zásahy do okolí, vtahující administrativní budovy do města, jsou v zahraničí poměrně časté. Bývají hrazeny ze soukromých prostředků, neboť si developeři uvědomují jejich ekonomický benefit pro celou čtvrť. Veřejná místa v okolí administrativních budov jsou tak nejen v Hamburku často prodchnuta sítí pasáží, kaváren a veřejných prostranství, která lákají obyvatele města, aby se zde zdržovali. Soukromí investoři si velmi dobře uvědomují, že se jim tato investice do veřejného prostoru vyplatí.
Veřejný prostor pro všechny
Druhou prezentaci zaměřenou na komerční development a veřejné prostory přednesl Tomáš Velemínský, jednatel Erste Group Immorent. Vyzdvihl zejména úlohu městských architektů a plánovačů, která je pro rozvoj sídel naprosto klíčová. Zároveň připomněl, že úlohou developmentu je i zajištění jakési přidané funkce, nejen stavba administrativních komplexů sama o sobě. Erste Group Immorent např. v nedávné době realizovala umístění několika výtvarných prvků do veřejných prostorů navazujících na jejich projekty.
Tomáš Velemínský dále představil projekty Immorentu v Praze a ve Vídni, kde nedaleko hlavního nádraží vzniká nová centrála Erste Bank nazvaná Erste Campus. Jedná se o projekt ve velmi atraktivní a rychle se rozvíjející lokalitě, v jejímž bezprostředním okolí je rozlehlý park a Belveder. Projekt si klade za cíl oživit danou lokalitu nejen v pracovním týdnu, ale také o víkendech. Součástí kampusu je proto opět výrazná investice do veřejného prostranství.
Třetím řečníkem v pořadí byl architekt Vladimír Krátký, autor pražských budov Futurama i Enterprise, jenž představil tyto objekty. Jejich společným jmenovatelem je veřejně přístupný parter obsahující výtvarná díla. Vladimír Krátký dále uvedl, že při stavbě kancelářských budov na Pankráci byla potřeba jisté revize i okolních ulic. Některé z nich se prodloužily, jiné získaly nový význam a povzbudily život v dané lokalitě.
Petr Hlaváček na závěr ve své prezentaci zdůraznil důležitost polyfunkčních městských domů, a to se zvýrazněním flexibilního půdorysu a konstrukce. Skvělým zahraničním příkladem této flexibility je curyšská polyfunkční budova Genossenschaft Kalkbreite, která ve svých útrobách ukrývá depo pro tramvaje. Zcela zásadní je způsob financování takto nově vzniklých objektů a k nim náležejících prostor. Kromě zapojení města zde roli často sehrávají i bytová družstva.
Závěrečná diskuse
V návazné debatě kritička architektury Karolina Jirkalová jako jeden z největších problémů kancelářských budov jmenovala jejich neprůchodnost, která brání obyvatelům města plně využívat s nimi související veřejné prostory.
Radní pro infrastrukturu hl. m. Prahy Jana Plamínková upozornila na aktuálně připravované projekty na nákladovém nádraží Smíchov, nákladovém nádraží Žižkov a nádraží Bubny, které by mohly být ve spolupráci města a developera blýskáním na lepší časy. Za sebe bude podporovat výkupy strategických pozemků a jejich přípravu městem. Město by mělo být tím, kdo udává tón, případně komunikuje zadání projektu.
Peter Gero přítomné provedl přípravou HafenCity v Hamburku od výkupu, masterplánu, soutěží na jednotlivé pozemky až po prodej developerům. Víceméně všechny tyto situace se odehrávají pod taktovkou města, které vše současně komunikuje s veřejností. Vysvětlil specifickou situaci objektu Filharmonie a uvedl důležitost konsenzuálního vyjednávání u všech investic v Hamburku. Petr Hlaváček upozornil na rozdílnost v rigidním pojímání územních plánů a regulačních plánu v ČR a flexibilnějšího pojetí například ve Vídni.
Peter Gero dále zdůraznil zásadní důležitost kvalitních odborníků, které politická reprezentace vnímá jako partnery a garanty. Jejich slovo je u veřejnosti nezpochybnitelné a má větší váhu než slova politické reprezentace. Odborníci jsou veřejností vnímáni jako ti, kdo udržují kontinuitu a tím i právní jistotu rozvoje města. Městský architekt je vybírán na 9 let, aby překlenul volební období, nižší úředníci-odborníci mají definitivu.
Tomáš Velemínský v dotazu na ekonomickou evaluaci veřejného prostoru a flexibilitu administrativních budov upozornil, že je až druhotná za stabilním prostředím a srozumitelnou regulací. Komentoval též komplikovanost povolovacího procesu v ČR v porovnání třeba s Rakouskem, s čímž všichni přítomní souhlasili.
Na dotaz z pléna k náhradě ušlého zisku developerům v Hamburku Peter Gero odpověděl, že právě díky kooperativními přístupu k ničemu takovému nedochází. Podobně odpověděl na dotaz Davida Hloucha, starosty Tehova a člena představenstva ČKA, k právní odpovědnosti politiků v Hamburku.
Debata poukázala zejména na potřebnost kooperace a kontinuity v procesu rozvoje města. Zazněl zde také apel na zjednodušení a zpřehlednění regulace a povolování staveb.
0 komentářů
přidat komentář
