Architekti se přou s památkáři o koncepci památkové péče

    PRAHA - Česká komora architektů (ČKA) dnes představila novinářům svojí vlastní koncepci památkové péče. Reagovala tak na mimo jiné na upozorňování některých odborníků v oblasti památkové péče, že se vedení Národního památkového ústavu (NPÚ) dostalo do úzkého kontaktu právě s architekty. Památkáři tvrdí, že architekti jsou svojí profesí s ochranou památek často v přímém rozporu. Komora architektů říká, že i jí jde o ochranu památek, má ale výhrady ke stávajícímu stavu památkové péče.
    Nový generální ředitel Národního památkového ústavu Tomáš Hájek si do své sedmičlenné odborné rady zvolil tři architekty a sekretáře komory architektů Josefa Plose. Podle některých památkářů se tak ředitel dostává do vlivu jedné lobbystické skupiny. Plos a metodik památkové péče Josef Holeček, kteří jsou členy poradního sboru, byli i členy výběrové komise při hledání nového ředitele NPÚ. V komisi přitom nebyl podle památkářů žádný odborník na památkovou péči.
    Idea vzniku licencovaných památkářů, která je v koncepci památkové péče prezentované ČKA nejvýraznější změnou oproti dnešku, sklízí největší kritiku památkářů. "Výkon odborného památkového dohledu si v celé civilizované Evropě ponechává stát," řekl dnes památkář Karel Ksandr. Stát také podle něj má snižovat restrikce památkové péče, které se dotýkají majitelů památek - formou dotací poskytovaných na opravy. "Cesta formou autorizovaných památkářů u nás není možná," řekl.
    Zástupci komory namítají, že licencovaní památkáři by měli mít osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí, stejně jako je podle komory mají licencovaní architekti. Komoře vadí často a zejména v Praze viditelná sporná rozhodnutí, která v oblasti památkové péče vydávají památkové odbory samospráv.
    Památkáři namítají, že architekti zastupovaní komorou mají sice zodpovědnost, ale postihy za případná provinění proti stanovám komory se nedostatečně uplatňují. Ksandr uvedl příklad architekta, který navrhl přestavbu bývalé restaurace Expo na kanceláře. "Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl, že přestavba byla v rozporu se zákonem o státní památkové péči, pan architekt má licenci stále," řekl.
    ČKA má koncepci památkové péče podle svých slov připravenou od roku 1997, nyní s ní vystoupila v době, kdy ministr kultury Vítězslav Jandák chce památkovou péči reformovat. Komora říká, že její koncepce je jedna z možných a nabízí ji k diskusi.
    Památkáři a architekti se také přou o to, zda nastává, či nikoli krize památkové péče. Plos dnes řekl, že ano a že se s tímto faktem potýkají i jiné země (Německo, Rakousko). Několik památkářů včetně předsedy českého komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) Josefa Štulce ale tvrdí, že česká památková péče je mezinárodně uznávaná, o čemž slouží i vysoký počet památek z ČR zapsaných na seznam UNESCO. "Výbor posuzuje vždy zejména to, zda má daný objekt a jeho památková ochrana dobrou perspektivu," uvedl Štulc.
    ČR má na listině 12 památek, Německo a Francie například mají po 30. Odborníci velký úspěch Česka v této oblasti připisují bývalému pracovníkovi referátu UNESCO při ministerstvu kultury Michalu Benešovi. Toho Jandák odvolal v listopadu údajně kvůli jejich rozdílnému názoru na setrvání točny v Českém Krumlově. Štulce dnes z pozice hlavního konzervátora NPÚ odvolal Hájek.