Ředitel památkového ústavu chce více využívat peníze z EU

    PRAHA - Využívání peněz z evropských strukturálních fondů a metodologie obnovy památek spojená s jejich oživováním je jednou z priorit, které dnes zveřejnil ve svém programovém prohlášení generální ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) Tomáš Hájek. Ministr kultury Vítězslav Jandák, který nedávno Hájka jmenoval, čelí v posledních dvou měsících za své kroky v památkové péči silné odborné kritice.
    Také Hájek vzbudil nedávno diskuse, když uvedl, že památková péče nesmí lpět na čisté konzervaci, ale že musí vidět památky v kontextu současné doby. Dnes potvrdil nezbytnost respektování nezpochybnitelných památkových hodnot. Jako příklad uvedl, že "Praha jako velkoměsto musí žít a dýchat, ale hradčanské panorama musí zůstat neporušeno".
    "Za evropské peníze památku musíme obnovit, ale i využít, a to dlouhodobě," uvedl Hájek v druhém dnes zveřejněném textu nazvaném Národní památková péče ve světě financí. Evropská unie podle něj v prosinci modifikovala Fond evropského regionálního rozvoje tak, že evropské strukturální prostředky je možné použít na obnovu památek. Zároveň však tvrdí, že pouhá obnova památky není aktem strukturální povahy, připomněl.
    Další zdroj financí pro české památky vidí Hájek v aktivitách týkajících se cestovního ruchu, který by byl navázán na systém hradů a zámků jako ucelenou marketingovou jednotku. "V cestovním ruchu vyhrává ten, kdo nabídne ucelený balík služeb. Takový může poskytnout nově vzniklá organizace Správa státních hradů a zámků," připomněl ředitel jeden z bodů nové koncepce památkové péče, který už začal uskutečňovat. Památkový ústav se podle toho má vzdát správy většiny svých objektů, jichž je nyní stovka.
    Nová organizace by podle ředitelovy představy sdružovala "rodinné stříbro hradů a zámků", které na sebe "skoro vydělají samy". Volné státní prostředky mohou pak být podle Hájka využity pro obnovu chudších a zapomenutých památek, které nikdy nemohou mít v rámci ekonomiky cestovního ruchu podobnou atraktivitu.
    Hájek chce dát odborné složce státní památkové péče podobu účelného, moderního a otevřeného systému. "Alternativa k této reformě je prohlubující se propast mezi veřejností a lidmi působícími ve státní památkové péči, což povede dříve nebo později k legislativnímu a finančnímu okleštění památkové péče a jejímu živoření na okraji společnosti, ne-li k jejímu zániku," domnívá se.
    Předpokládá, že NPÚ bude postupně získávat dílčí správní kompetence, především v prohlašování věcí movitých i nemovitých za kulturní památky.
    Hájek rovněž uvažuje o vytvoření nového oddělení církevních památek v rámci NPÚ, o vypracování centrálního dotačního programu restaurování umělecké výzdoby nemovitých kulturních památek či programu pro podporu technického a industriálního dědictví.