Jandák vítá připomínky ombudsmana k práci památkářů

PRAHA/BRNO - Ombudsman Otakar Motejl navrhl v ministru kultury Vítězslavu Jandákovi řadu změn týkajících se práce památkářů. Podle něj je nutné přesněji evidovat památky. Památkáři by měli být aktivnější při projednávání neoprávněných stavebních úprav památek. Motejl dále představitele ministerstva upozornil na nevýhodné postavení majitelů objektů, které nejsou zařazeny mezi památky a jsou v památkových zónách.
"Ministr kultury vítá iniciativu ombudsmana a navrhované změny v práci památkářů pečlivě studuje. S řadou výsledků ombudsmanova šetření se ztotožňuje," sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková. Motejlovy návrhy chce Jandák využít při tvorbě novely památkového zákona, jak dnes naznačil ombudsman. "Pan ministr si velmi cení toho, že ozdravující proces a systémové změny v památkové péči kromě neopodstatněných zdrcujících kritik konečně našly odezvu v konstruktivních návrzích, jak neutěšenou situaci v oblasti péče o památky řešit," dodala.
Ombudsman dosud prošetřoval desítky případů týkajících se památkové péče. Při šetření podnětů údajně právníci jeho kanceláře zjistili, že evidence některých historických objektů v seznamech kulturních památek je nedostatečná. U nemovitostí schází přesné údaje o číslech parcel, na nichž budovy stojí. V ideálním případě by měly být vyznačeny na snímku katastrální mapy, aby mohla být památková ochrana následně vyznačena i v katastru nemovitostí. Důležité to je pro občany, kteří koupí objekt zařazený mezi kulturní památky, i správní orgány, jež o něm rozhodují.
Podle ombudsmana jsou v nevýhodné situaci majitelé objektů, které se sice nalézají v památkových zónách, ale samy nejsou kulturními památkami. Zatímco jejich majitelé mohou žádat o finanční příspěvky na úpravy těchto budov, majitelé ostatních objektů tyto šance nemají. Sice jim finančně někdy vypomáhají krajské úřady, jejich postavením by se ale podle Motejla mělo vedení ministerstva a památkového ústavu zabývat.
Z ombudsmanovy zprávy vyplývá, že památkáři jsou až příliš tolerantní v případech, kdy státní orgány nerespektují jejich rozhodnutí nebo kdy jsou nezákonně provedeny nevhodné stavební úpravy na památkách. V těchto případech není zahajováno správní řízení. Prohřešky proti zákonu o státní památkové péči jsou přehlíženy a časem dochází k jejich promlčení, uvedla Hamplová.
Tyto problémy ale alespoň částečně pramení z dvojkolejnosti památkové péče v Česku, kdy rozhodnutí odborníků v Národním památkovém ústavu, jež má územní pracoviště v celé zemi, mají pouze doporučující charakter. Rozhodovací pravomoc mají pak úředníci na památkových odborech městských úřadů.
Motejl Jandáka dále upozornil na to, že zákon zatím nestanoví, jak by měli památkáři postupovat ve vztahu k majitelům kulturních památek při návštěvě těchto objektů. To může způsobit mezi oběma stranami četná nedorozumění. Fyzická návštěva památek je přitom pro odborníky pro zjištění jejich stavu nutná.
Cenné historické objekty jsou zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, v nichž je jich asi 44.000.