Senát vrátil zákon o veřejných zakázkách se změnami sněmovně

PRAHA - Zákon o zadávání veřejných zakázek vrátil Senát se změnami sněmovně. S principem předlohy horní komora souhlasí, chce ale zkrátit dobu, ve které má o odvolání účastníků tendru rozhodnout Úřad pro hospodářskou soutěž, či zavést pravidlo jistiny pro účastníky všech výběrových řízení.
Nová pravidla mají omezit možnost korupce pro zadávání veřejných zakázek a přispět k větší transparentnosti. Počítá například s tím, že výběrové řízení na veřejnou zakázku již nebude možné směřovat na konkrétní firmu.
Dosavadní zákon byl šestkrát novelizován, stal se poměrně nepřehledným a neodrážel všechny požadavky EU, přiblížil v rozpravě důvod nové legislativní úpravy senátor Robert Kolář.
Zadavatelé veřejných zakázek mají být podle nového zákona povinni dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. To má platit i pro zakázky malého rozsahu, tedy do dvou milionů korun. Ostatní ustanovení zákona ale zadavatelé těchto zakázek dodržovat nemusejí.
Zákon rozlišuje veřejné zakázky podle výše ceny také na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. U stavebních prací má být nadlimitní zakázkou ta, jejíž hodnota je vyšší než 165,288 milionu korun, u dalších typů dodávek či služeb limit nemá přesáhnout 13,215 milionu korun. Nadlimitní zakázky musejí být zveřejněny ve věstníku EU. U podlimitních zakázek stačí zveřejnění pouze v Česku; platí pro ně také jednodušší prokazování kvalifikace nebo kratší lhůty.
Norma nově počítá s elektronickým zadáváním zakázky, což má podle ministerstva pro místní rozvoj přispět k větší transparentnosti a úsporám při zadávání veřejné zakázky. Vláda v zákoně navrhla i možnost zadávání zakázek pomocí takzvaných společných nákupních subjektů. To může podle ministerstva vést k úsporám u vybraných komodit, které se nakupují ve velkém množství. Užitečné to bude pro menší zadavatele, například obce, které se budou moci na zadání zakázky domluvit.