Kaple Máří Magdalény musela ustoupit výstavbě, ale přežila

Zdroj
Markéta Horešovská
Vložil
ČTK
30.01.2006 10:20
Praha

PRAHA - V minulých letech vzala řada českých památek za své díky budovatelskému nadšení, v mnoha případech i značně necitlivému. Část jich nenávratně zmizela, některé ale měly to štěstí a dál existují na jiném místě. Nejznámějším případem je přesun kostela v Mostě v roce 1975, který musel ustoupit těžbě uhlí. Vůbec prvním přemístěním stavebního objektu v Česku se ale stala záchrana kaple svaté Máří Magdalény v Praze. Od započetí této unikátní akce uplyne ve čtvrtek 50 let.

Kruhovou jednopodlažní raně barokní kapli dal na někdejší klášterní vinici pod Letnou vystavět v roce 1635 probošt kláštera cyriaků, který existoval na protějším břehu Vltavy na dnešním náměstí Curieových. Kaple svaté Máří Magdalény stála původně v těsné blízkosti mostu Svatopluka Čecha. Památka s bohatou historií měla zpočátku sloužit plavcům a vinařům, nyní ji již několik let využívá starokatolická církev. V důsledku úprav komunikace na nábřeží a také plánovanému schodišti k obřímu Stalinovu pomníku hrozilo ale kapli zboření.
V roce 1956 byla proto stavba přesunuta o 30,75 metru směrem proti proudu řeky. Celý projekt navrhl a vypracoval akademik Stanislav Bechyně. Šlo o první akci svého druhu v republice - a také velmi technicky náročnou. Kaple svaté Máří Magdalény byla uvnitř nejdříve vyztužena dřevěnou konstrukcí, po obvodě ji stahovaly ocelové skruže. Byla také podbetonována železobetonovým věncem. Poté byla po dráze s kolejištěm pro transportní vozíky a za pomoci tlačného zařízení přesunuta na předem připravené místo a zrekonstruována.
Vinice a zahrady pokrývaly začátkem 17. století letenskou stráň až k levému břehy Vltavy. Jedna z vinic tehdy patřila klášteru křižovníků s červeným srdcem u svatého Kříže Většího. Členy této řehole znal pražský lid jako bílé křižovníky nebo jako cyriaky podle jejich legendárního zakladatele. Byl to probošt Jan Zlatoústý Trembský, tehdy nejvyšší představitel zdejšího kláštera, který dal kapli vybudovat. Půvabnou stavbu s kupolí, vížkou, malými okny a působivými freskami projektoval italský architekt Giovanni Battista de Barrifis.
Dějiny kaple svaté Máří Magdalény jsou pestré. V závěrečné fázi třicetileté války ji obsadilo švédské vojsko, které odtud v roce 1648 pálilo na pražské studenty bránící Staré Město. Když se doba uklidnila, cyriaci se k ní zase vrátili. Do nezáviděníhodné situace se kaple dostala v roce 1783, kdy ji Josef II. i s klášterem a kostelem svatého Kříže Většího zrušil. Odsvěcená kaple pak dlouhou dobu sloužila jako skladiště dříví, později v ní měl ředitel nedaleké Občanské plovárny chlév pro kozy a holubník. Na lepší časy se kapli začalo blýskat v roce 1908 - tehdy ji získalo město Praha, dalo ji vyčistit a opravit a pak ji propůjčilo starokatolické církvi.
0 komentářů
přidat komentář

Související články