ÚOHS zřejmě začne zkoumat zadávání zakázek na stavby dálnic v ČR

Brno - Antimonopolní úřad (ÚOHS) se s největší pravděpodobností začne zabývat zadáváním veřejných zakázek na stavby dálnic v ČR. Přijal podnět, podle něhož systém zadávání neodpovídá zákonu a způsobuje zhruba třetinové předražení ceny stavby dálnic ve srovnání s okolními zeměmi. Na nadprůměrnou cenu výstavby infrastruktury nedávno upozornila i bývalá Národní ekonomická rada vlády (NERV).
    "Můžeme zatím pouze potvrdit informaci, že jsme uvedený podnět dnes obdrželi," řekl ČTK mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa bez bližších podrobností. V praxi to obvykle znamená, že se začne zabývat a zkoumat i jeho obsah.
    Zadavatelem zakázek je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bývá často terčem kritiky, že české dálnice jsou dražší než zahraniční. Mluvčí ŘSD Martina Vápeníková dnes ale ČTK v reakci řekla, že firma případné šetření ze strany antimonopolního úřadu jen vítá. "Zakázky zadáváme zcela v souladu se zákonem a transparentně a je jen dobře, pokud to ÚOHS prověří," uvedla.
    Průměrná cena kilometru dálnice je v ČR podle dostupných informací zhruba 300 milionů korun, v rovinaté krajině je to ještě o 100 milionů méně. Naopak v kopcovitém terénu, kde je nutné stavět tunely a mosty, to může být i více než miliarda.
    Prodražování staveb oproti původním plánovaným cenám si je vědomo i ministerstvo dopravy. V červnu proto zpřísnilo cenové limity pro silniční stavby. Bude posuzovat každou zakázku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kde se předpokládaná cena v tendru zvýší o více než deset procent, uvedl tehdy ministr Gustáv Slamečka.
    Podle podnětu, který podal novinář Jaroslav Novák Večerníček, mohou dálnice v Česku podle zadávacích kritérií stavět v praxi pouze čtyři firmy. Ty se podle veřejně dostupných informací vzájemně o zakázky dělí, takže prý neexistuje v této oblasti žádná skutečná veřejná soutěž. "Důsledek je zřejmý, stavby dálnic a rychlostních komunikací jsou až o třetinu dražší než v okolních zemích, přestože je u nás levnější pracovní síla a leckdy i materiál," uvedl v podnětu.
    Výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz. K tomuto závěru dospěl NERV ve své závěrečné zprávě zveřejněné v září. Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší.
    Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle NERV několik. Patří mezi ně právě nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, možná korupce, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.
    Řešením by podle rady mohlo být zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, sledování zakázek malého rozsahu Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, zveřejněním všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu nebo ochranou oznamovatelů korupčních praktik (tzv. Whistleblowing).