Squattery stát nechce, ale majitele k opravě přimět neumí

Praha - Úřady i památkáři mají jen málo možností, jak přimět soukromé majitele domů, aby je i třeba v samotném centru města nenechali chátrat. Pokud prázdný dům neohrožuje kolemjdoucí, případně obsazený dům nájemníky, nemají radnice příliš nástrojů. Některé léta opuštěné domy ale vlastní i město či stát. Prázdné chátrající domy pak bývají občas obsazeny squattery.
    Úřady mohou dávat vlastníkům domů pokuty podle stavebního zákona, ale i podle zákona památkového, pokud objekt je prohlášen za kulturní památku. V Praze se tak několikrát stalo, vlastníci třeba i zaplatí, domy ale chátrají dál. Často se ale také stává, že majitele domu nelze dohledat, popřípadě si nevyzvedává úřední dopisy. Jak naloží se svým objektem společnost, do jejíhož léta prázdného domu v Praze 2 se o víkendu pokusili nastěhovat squatteři, není zřejmé.
    Pražští squatteři spustili v dubnu web, na kterém upozorňují na chátrající a zároveň údajně opuštěné domy a vyzývají k jejich obydlení. V Česku není squatting na rozdíl od některých jiných evropských měst příliš rozšířen. U majitelů domů převládají obavy podporované médii, které squattery líčí jako nespoutané živly, které si nic nedělají ze zavedených společenských zvyklostí. Squatteři argumentují tím, že pro dům je lepší, když se obývá, než aby opuštěný úplně spadl. Pro vlastníky přinejmenším pražských opuštěných domů je ale nezřídka záměrem právě to, aby dům spadl a proměnil se v lukrativní pozemek.
    Ne všechny domy, které squatteři evidují jako opuštěné, opuštěné skutečně jsou. Například dům v Liliové ulici patřící Národnímu památkovému ústavu se podle mluvčí Zdeňky Kalové užívá až na svoji jednu část. "Žádali jsme o finance v roce 2007 i 2008, letos jsme podali další investiční záměr, doufáme, že se prostředky najdou," řekla mluvčí ČTK. Budova je podle ní v dobrém stavu, jen stará fasáda kontrastuje s okolními domy. Je v ní detašované pracoviště NPÚ a ústav by v ní chtěl vybudovat vzdělávací středisko.
    Dům U Voříkovských v Liliové ulici figuruje i na webu pražského magistrátu v rubrice Památkové hříchy, stejně jako třeba kostel sv. Michala, který má soukromého vlastníka, nebo komplex domů u Staroměstského náměstí, které opustil magistrát, avšak podle tohoto webu mu domy stále patří. Na magistrátním serveru jsou opuštěné památky Prahy 1, 2, 6, 7 a 8.
    Seznam nejohroženějších nemovitých památek obhospodařuje i Národní památkový ústav, ten však ze zákona nesmí zveřejňovat jejich vlastníky. V Praze jich eviduje 44 a jsou mezi nimi i objekty v majetku státu.
    Bojovat s domy, které hyzdí centrum Prahy, se rozhodla první městská část. Vytipovala proto zchátralé domy na svém území a oslovila jejich vlastníky, co s objektem plánují udělat. Ozvala se jim ale jenom malá část majitelů.
    Stavební úřad proto nyní na základě návrhů radního Filipa Dvořáka zpracovává koncepci, podle které by postupoval při jednání s lidmi, které se o své nemovitosti nestarají. "Řešením je aktivní postup a nedat vlastníkovi spát," řekl ČTK Dvořák.
    Úředníci jsou ale podle něj zavaleni dalšími úkoly a na důsledný postup jim nestačí síly. V rámci koncepce proto navrhuje, aby si stavební úřad zadával zpracování dokumentace a různých posudků u externí firmy.