Výstava připomíná spojení příměstských obcí s Brnem v roce 1919

Brno - Historický okamžik, po kterém Brno sedminásobně zvětšilo svou rozlohu a zdvojnásobilo počet obyvatel, připomíná nová výstava Muzea města Brna. Od připojení okolních měst a obcí a vzniku takzvaného Velkého Brna letos uplynulo 90 let. Bez této události, která umožnila další stavební rozvoj, by dnešní Brno vypadalo úplně jinak, tvrdí autoři výstavy, kterou zájemci najdou v křížové chodbě Nové radnice.
    Expozice se nevěnuje pouze připojení příměstských obcí v roce 1919. "Rozhodli jsme se událost zasadit do širšího kontextu a informujeme nejen o připojení, ale i o dobových souvislostech konce rakousko-uherské monarchie, první světové války a prvních let Československé republiky," uvedl kurátor Pavel Košťál.
    Lidé na výstavě najdou kopie dobových dokumentů, pohlednice, ale i trojrozměrné předměty, například hračky, nábytek, oděvy, starý bicykl nebo uniformu rakouského vojáka. "Patřila mladému absolventovi kadetky v Králově Poli. Padl v Haliči, nebylo mu ještě ani 18 let. Vystavujeme také jeho dopisy z fronty," uvedl Košťál.
    K Brnu, které do konce 19. století bylo uzavřeným pevnostním městem, se v roce 1919 rozhodnutím Národního shromáždění připojilo 23 okolních obcí včetně měst Králova Pole a Husovic a údajně největší moravské vesnice - Židenic. "Některé obce o připojení velmi stály, jiné to přijaly rozpačitě. Platí to například pro Přízřenice a Horní i Dolní Heršpice, což byly převážně německé vesnice," řekl Košťál.
    Rozšíření Brna umožnilo stavební boom. Ve 20. a 30. letech se ve městě rozvíjel průmysl, ale také kultura, školství a moderní architektura. Pohlcováním okolních obcí se Brno rozšiřovalo i později. Připojily se například vesnice Bystrc a Líšeň, které nyní kvůli sídlištní výstavbě patří k nejlidnatějším čtvrtím. Brno má dnes 29 městských částí, z nichž některé spojují hned několik bývalých vesnic.