Pocta ČKA bude Karlu Hubáčkovi předána při zahájení výstavy

Zdroj
Česká komora architektů
Vložil
Jan Kratochvíl
06.01.2006 10:15
Pocta ČKA bude předána při slavnostní vernisáži první souborné výstavy díla Ing. arch. Karla Hubáčka. Multimediální výstava se zaměří na nejdůležitější stavby, zejména pak na dokumentaci vzniku vysílače Ještěd, který byl jako jediná česká stavba oceněn Perretovou cenou za architekturu. Výstava se uskuteční v prostorách Galerie Jaroslava Fragnera v Praze v termínu od 20. března do konce dubna 2006. Výstavu bude spolupořádat ČKA s Galerií Jaroslava Fragnera v Praze ve spolupráci se SIAL.


Výstava bude mít dvě části:
1. Ve výstavním sále bude multimediálně představen Ještěd (hlavní kurátor: fotograf Jiří Jiroutek )
videoprojekce filmů o Ještědu a jeho stavbě,
faktografická fotodokumentace vzniku a historie,
dálkové pohledy na Ještěd na kopci,
detailní pohledy na stavbu,
model z Vítkovic (2,5 m vysoký ve středu místnosti), případně menší z Veletržního paláce,
části původního vybavení inetriéru a nádobí (ve volném prostoru).
Katalog: již vydaná publikace Fenomén Ještěd (autor a vydavatel Jiří Jiroutek)

2. V předsálí bude představen výběr ostatních staveb K. Hubáčka včetně jeho několika portrétů z různých dob (hlavní kurátor: Petr Kratochvíl)
předpokládá se asi 10 výstavních panelů,
zdůrazněna budou ta díla, která vedle vysílače na Ještědu tvoří další vrcholy tvorby Karla Hubáčka, především koncertní síň v Teplicích (1986) a divadlo DAMU v Praze (1994–99). V závislosti na technické kvalitě podkladů budou vybrány i starší realizace, jako kino v Doksech (1967), vlastní montovaný dům K. H., technické stavby radiovysílačů a vodárenské vyrovnávací věže v Praze, včetně návrhů interiérů a zásadních nerealizovaných projektů.
Katalog: Bude zahrnovat kratší úvodní text , životopis, soupis prací a bibliografii. V obrazové části budou stavby představené na výstavě doplněny i o další, na nichž se K. Hubáček podílel parciálně, nebo ty, jejichž fotodokumentaci z technických důvodů nelze vystavit ve velkém formátu výstavního panelu.



Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c.
, je mimo- řádnou osobností české architektury 20. století. Narodil se 23. 2. 1924 v Praze. V Praze vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945–49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu a kde dodnes žije. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů a dalších staveb, mezi nimiž zaujme především budova kina v Doksech (1958–64, s V. Boháčem a V. Kolářem), získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963–71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem). Ještě před jeho dokončením za něj v r. 1969 obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA). Stavba, jež zahrnuje i hotel s restaurací, vyniká originálním technickým řešením, které reagovalo na extrémní povětrnostní podmínky místa i na specifické požadavky vysílacích zařízení. Její elegantní aerodynamický tvar, plynule navazující na siluetu horského vrchu, však byl zároveň citlivou odpovědí na charakter krajiny. Jako nová dominanta kraje se stavba záhy stala jeho symbolem.

Hubáčkova úzká spolupráce s vynikajícími konstruktéry byla určující pro práci ateliéru SIAL, který v r. 1969 spolu s dalšími architekty založil a sám vedl. (Po zrušení v 70. letech byl znovu obnoven v r. 1990, nakrátko opět pod jeho vedením.) Konstrukčně vynalézavé jsou i Hubáčkovy další vysílače, které v 70. letech postavil v Súdánu a v Jemenu, i vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech (1972–77) či meteorologická věž v Praze-Libuši (1973–79, obojí se Z. Patrmanem). Za druhý vrchol Hubáčkovy tvorby je však třeba považovat budovu s koncertní síní v Teplicích (1977–86, kolonáda O. Binar), záměrně jednoduše působící stavbu, čerpající zejména ve ztvárnění interiéru podněty tentokrát z požadavků na akustiku. I tato realizace získala mezinárodní ocenění: Grand Prix bienále Interarch v Sofii v r. 1989. Kulturnímu poslání slouží i jeho poslední realizace – dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996–99, s J. Hakulínem).

Vedle těchto klíčových děl je autorem řady dalších realizací jako jejich hlavní autor – např. Malé scény divadla F. X. Šaldy (1986–89) a Komerční banky (1992–94) v Liberci – nebo jako spolupracovník svých kolegů: na projektu obchodního střediska Ještěd v Liberci (1968–71, hl. autor M. Masák) nebo při dokončení divadla Husa na provázku v Brně (1985–93, hl. autor V. Králíček).

Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí.

V tzv. Školce SIAL, již spolu s M. Masákem založil v r. 1969, vychoval několik generací architektů, kteří později významně zasáhli do vývoje české architektury nebo se uplatnili v zahraničí. Ve výchovném působení pokračoval i po r. 1989 na nově založené Fakultě architektury v Liberci. Za svou tvorbu Karel Hubáček obdržel – vedle již zmíněných cen – i cenu Obce architektů za celoživotní dílo, Herderovu cenu a čestný doktorát ČVUT. Oceněním je jistě i to, že stavba na Ještědu byla v několika anketách vyhlášena českou stavbou 20. století.

Foto: Petr Jedinák (www.jedinak.cz)
0 komentářů
přidat komentář

Související články