Praha vypsala tendr na výstavbu koncertního sálu

Praha - Hlavní město vypsalo výběrové řízení na výstavbu nového koncertního sálu, který by měl vzniknout ve dvoře Pražské konzervatoře. Zadání zakázky bylo zveřejněno na webových stránkách Informačního systému o  veřejných zakázkách. Výstavba sálu pro čtyři stovky diváků by měla stát 100 milionů korun. Praha by však také podle mnohých odborníků z hudebních kruhů potřebovala velký moderní víceúčelový koncertní sál pro 2000 lidí.
    "Sál konzervatoristů" by se podle zadání mohl začít stavět už letos v červenci. Hotov by měl být do konce května příštího roku. Akce bude součástí rekonstrukce vnitřních prostor školy, vzniknout by mělo i školní divadlo se zázemím a výtah do nedávno vybudovaných 12 učeben v půdní vestavbě.
    Nový koncertní sál podle ředitele Pražské konzervatoře Pavla Trojana by se využíval nejen pro koncerty, operní a činoherní představení, ale také na pedagogické konference a rady. "V létě by se v sále mohly pořádat kurzy pro zahraniční studenty. Využití by měl skutečně široké. Především by ale sloužil potřebám školy," řekl ČTK Trojan.
    Koncertní "orchestrální" sál prý konzervatoř nezbytně potřebuje, aby zkvalitnila výuku, jejíž součástí jsou veřejná vystoupení školních orchestrů. V současné době je nucena si sály najímat, což kvůli nedostatku financí snižuje počet koncertů.
    V loňském roce uplynulo 200 let od vydání zakládací listiny školy a konzervatoř zahájila cyklus oslav, který by měl vyvrcholit v roce 2011, kdy uplyne 200 let od zahájení výuky. Po Pařížské konzervatoři je její pražská obdoba druhou nejstarší školou svého druhu na světě.
    Česká metropole by si podle Trojana zasloužila mnohem větší sál, přibližně pro 2000 diváků. "Město evropského významu by potřebovalo velký koncertní sál. Bylo by to fajn," míní Trojan, k němuž se přiklonili známí dirigenti Jiří Bělohlávek, Zdeněk Mácal a Martin Turnovský. V Praze měl větší sál stát již dlouho, v porovnání s ostatními evropskými metropolemi může kvůli tomu i časem ztratit na kreditu, řekl před časem Turnovský.
    Rudolfinum ani Obecní dům velkým orchestrálním a vokálně-instrumentálním s dynamickými parametry koncertům plně nevyhovují, nedostatečné jsou i podmínkami pro nahrávání. Oba sály sice mají svůj genius loci, neposkytují však moderní zázemí posluchačům. Lidé v hledišti nemají dostatečný prostor na nohy, o přestávkách se mačkají na chodbách a v Obecním době v zadních řadách hůře vidí a slyší.
    Metropole přitom již v polovině 90. let 20. století mohla nový koncertní sál mít. České filharmonii ho chtěli darovat japonští investoři. Projekt byl připraven, politici ale nakonec záměr odmítli.