Památkový ústav zřizuje komise ke Karlovu mostu

Praha - Národní památkový ústav (NPÚ) zřizuje dvě komise, které se budou věnovat obnově Karlova mostu. Jedna bude garantovat opravu mostu za NPÚ, druhá se bude věnovat průzkumu a dokumentaci. Ústav to uvádí na své internetové stránce.
    Oprava nejvýznamnější české památky, která začala v  roce 2007, se stala loni terčem ostré kritiky památkové inspekce ministerstva kultury. Podle inspektorů Praha při opravě porušila památkový zákon a práce narušily historickou autenticitu mostu.
    Další skupina, která se bude rekonstrukcí památky zabývat, vznikla na ministerstvu kultury. Jsou v ní vedoucí památkového a majetkového odboru magistrátu, ředitelé NPÚ, památkové inspekce a památkového odboru ministerstva kultury a první náměstek ministra František Mikeš (ODS). "Skupina se bude scházet každé tři měsíce, bude mít k dispozici výstupy od komise NPÚ, ale bude hlavně operovat na místě a řešit případné problémy," řekl ČTK mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
    Proti ostrým výtkám inspektorů se ohradila Praha jako majitel památky a zadavatel opravy i firma, která práce provádí. Slova svých podřízených později mírnil ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), podle nějž nedošlo k zásadní destrukci památky. Mnohá pochybení se podle něj dají napravit a napříště by se mělo postupovat šetrněji. Ani on, ani památkový odbor magistrátu nechtějí dát Praze za opravu mostu pokutu. Podle novely památkového zákona platné od loňského roku hrozí za poškození národní kulturní památky, jíž Karlův most je, pokuta až čtyři miliony korun.
    Porušení památkového zákona inspekce spatřuje v  tom, že Praha archeologickému ústavu v době příprav neoznámila, že bude provádět opravu mostu, neměla zkompletovaný a aktualizovaný stavebně-historický průzkum a neměla ani dokumentaci, jak bude konkrétně řešit opravu zábradlí.
    Dokumentaci sice Praha předložila, ale až po roce od začátku oprav. Podle Ondřeje Ševců z NPÚ stojí za problémem současná praxe, kdy se projektová dokumentace dopracovává podle toho, v jakém stavu konstrukce skutečně je. Takový postup inspekce rázně odmítá.
    NPÚ kvůli současnému systému památkové péče označovanému jako dvojkolejnost stojí v celém sporu trochu stranou. Byť jej veřejnost vnímá jako hlavního garanta památkové péče, a tedy i obnovy Karlova mostu, podle zákona je hlas NPÚ pouze poradní a skutečnou rozhodovací pravomoc má výkonný orgán, v tomto případě památkový odbor pražského magistrátu.
    NPÚ k obnově mostu pořádal minulý týden workshop, kterého se zúčastnili jeho odborníci a památková inspekce. Protože stále chybí stavebně-historický průzkum a doplnění dokumentace, NPÚ se rozhodl zajistit zpracování stavebně-historického průzkumu provizorně sám. Vyzval vlastníka, aby se na jeho financování podílel.
    Podle NPÚ by se také okamžitě měla řešit nízká kvalita kamenických prací na mostě - zásadní změnou přístupu investora či výměnou kamenické firmy. Žádoucí je podle ústavu také uvažovat o založení kamenické huti, která při mostě vždy historicky existovala. Měla by začít fungovat již při současné opravě mostu, později by zajišťovala jeho průběžné opravy, aby se nemuselo přistupovat k podobně razantní jednorázové opravě jako dnes, uvádí památkáři.