Krize podpoří stavby obnovitelných zdrojů energie na západě Čech

Plzeň - Ekonomická nejistota podnikání daná finanční krizí nastartovala projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Plzeňském a Karlovarském kraji. Mimořádná přitažlivost tohoto oboru je daná vyššími výkupní cenami elektřiny, garantovanými 20 let státem. Hlavním úskalím projektů nejsou peníze, ale jednání s úřady a veřejností, řekl ČTK západočeský mluvčí ČEZ Martin Sobotka.
    "Region patří u slunečních, bioplynových, malých vodních výroben a díky Plzeňské teplárenské také u zdrojů na biomasu k nejsilnějším v ČR," dodal. S vidinou poklesu standardních zakázek se o tyto projekty stále více zajímají stavební firmy z Plzeňského kraje. Jan Hanuš z Komerční banky ČTK potvrdil, že finanční krize nijak nezpřísnila poskytování úvěrů na tyto investice. Do výroby elektřiny a jejího prodeje se pouštějí podnikatelé a firmy z různých oborů. "Výhodou je dlouhodobě státem garantovaná a dotovaná výkupní cena elektřiny a na to banky slyší," řekl spolumajitel Drůbežárny Š+L ve Vejprnicích u Plzně Václav Štefánek. Firma nedávno dostavěla bioplynový zdroj za 65 milionů korun.
    Mezi 774 žádostmi o připojení k distribuční síti, které eviduje ČEZ za celý rok 2008, jasně převládají fotovoltaické zdroje. "Kromě zkušených investorů se setkáváme se začátečníky, jejichž projekty jsou často neúplné a nekvalitní, což prodlužuje schvalování," řekl mluvčí. Problémem jsou také spekulanti, kteří si rezervují připojení jen proto, aby bránili konkurenci. ČEZ proto nyní žádosti posuzuje přísněji.
    Větší profesionalita předkladatelů panuje u kogenerace, malých vodních elektráren a tepláren; ČEZ už vydal stanovisko ke všem žádostem. Úskalím staveb zdrojů s nižší veřejnou podporou (kromě slunečních, větrných nebo vodních) může být vývoj na velkoobchodním trhu s elektřinou. "Hranice návratnosti prostředků může vést k odložení některých investic závislých na reálné ceně energie," uvedl Sobotka.
    Nové větrníky s celkovým výkonem přes 20 MW má postavit u Stříbra ČEZ Obnovitelné zdroje. Další firmy usilují o výstavbu u Bezvěrova na Plzeňsku (32 MW), u Toužimi na Karlovarsku (9 MW), poblíž Lub u Chebu (4 MW) a u Kasejovic na jihu od Plzně (2 MW).
    Největším zdrojem je projekt bioplynové elektrárny u Dlouhé Vsi na Klatovsku s plánovaným výkonem 5,6 MW. Následuje kogenerační výrobna elektřiny a tepla v Poběžovicích na Domažlicku s 4,3 MW a v Sušici s 1,7 MW. Ostatní zdroje nepřekročí hranici 1 MW. Největší novou malou vodní elektrárnou 718 kW má být záměr firmy Elistom a Povodí Ohře. Následuje Dýšina u Plzně s 300 kW a Němčovice na Rokycansku s 243 kW.