Do Louvru se letos hrnuli lidé i dary mecenášů

PAŘÍŽ - Nejznámější pařížské muzeum Louvre má dobré důvody být s letošní sezonou spokojeno. Navštívilo ho přes sedm milionů lidí proti 6,9 milionu v roce 2004, počet platících se zvýšil o 8,5 procenta a navíc na muzeum pamatovali někteří štědří mecenáši, na prvním místě saúdský princ Valíd. Ten mu věnoval sedmnáct milionů eur (zhruba půl miliardy korun).
Návštěvnost muzea je nyní víc než dvojnásobná ve srovnání s rokem 1993, kdy do něho přišly tři miliony lidí. Ještě v letech 2002 a 2003 to bylo 5,8 respektive 5,7 milionu. Za svůj cíl Louvre na svých internetových stránkách označuje dosáhnout osmi milionů návštěvníků.
Z letošních sedmi milionů bylo 3,8 milionu platících, kteří u pokladen nechali 37 milionů eur. Vstupné je nyní 8,50 eura (asi 250 korun), na přechodné výstavy se platí zvlášť.
Generální administrátor muzea Didier Selles v listu Le Journal du Dimanche řekl, že audit označil cenovou politiku Louvru za velmi rozumnou. Ve Vatikánských muzeích se platí dvanáct eur, v madridském Pradu šest eur, v petrohradské Ermitáži šestnáct dolarů (asi 400 korun).
Dar od saúdského prince je určen na rozšíření oddělení islámského umění, které soustřeďuje jednu z nejlepších sbírek svého druhu na světě.
Saúdský velmož tak nechal daleko za sebou největšího domácího mecenáše - pojišťovnu AXA, která letos pro Louvre za 9,8 milionu eur koupila Vestálku od klasicistického francouzského sochaře Jeana-Antoina Houdona. Díky 4,5 milionu eur od ropné společnosti Total mohl zase Louvre opravit skvostnou Apollonovu galerii. Vytáhli se i Japonci - společnost Nippon Televison Network financovala částkou 4,8 milionu eur rozsáhlou renovaci Stavovského sálu, ze kterého se stal důstojný stánek pro největší magnet Louvru, Leonardovu Monu Lisu.
K většímu otevření peněženek francouzských dárců přispěly zákony přijaté v letech 2002 a 2003, které jim umožňují výrazné daňové odpisy. Dary ve prospěch Louvru ale existovaly odedávna. Například společnost Přátelé Louvru, založená v roce 1897, dává každoročně muzeu na nákupy tři až čtyři miliony eur. Jejích 65.000 členů má za to do muzea volný vstup a totéž se týká i dalších mecenášů.
Určité prostředky Louvre získává také z pronájmu prostor. Uspořádat soukromý večírek pod známou skleněnou pyramidou přijde například na nějakých 40.000 eur. Za to mohou účastníci i zdarma navštívit expozice. Zadarmo není ani povolení v Louvru natáčet - jeden den stojí od 7500 do 24.000 eur a z letošního natáčení filmové podoby bestselleru Šifra mistra Leonarda dostal Louvre plných 1,5 milionu eur.
Příjem ze vstupného, dary a poplatky za pronájem kryjí ale přes své zvyšování jen asi dvě pětiny rozpočtu muzea, který loni činil 148 milionů eur. Zbytek je státní dotace.
Louvre, který patří mezi největší lákadla francouzské metropole, vystavuje na celkové ploše přes šest hektarů 35.000 uměleckých děl. Ve svých sbírkách jich má ale celkově skoro 370.000. Nemožnost je všechna vystavit byla také jedním z důvodů loňského rozhodnutí vlády vybudovat odbočku Louvru v Lensu na severu země. Tento "Louvre II." by měl začít fungovat v letech 2008 nebo 2009.