Zřícení mostu ve Studénce prý dřevěné podložky nezavinily

Ostrava - Dřevěné špalíky, které policie označila za jednu z  příčin železničního neštěstí ve Studénce, jsou běžnou součástí staveb mostů a zřícení mostní konstrukce ve Studénce nezavinily. Tvrdí to ředitel Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze Tomáš Klečka. Vyšetřovatel nehody Jiří Jícha Klečkův posudek odmítl komentovat s tím, že jde o prohlášení znaleckého ústavu, který si najala stavební firma Bögl & Krýsl. Její dva inženýři jsou kvůli neštěstí stíháni.
    Před týdnem na tiskové konferenci Jícha uvedl, že dřevěné podložky na stavbě neměly co dělat, jejich existenci v  konstrukci policista považuje za jeden z hlavních důkazů proti firmě Bögl & Krýsl. "Už jsem toho viděl hodně, ale tohle ještě ne," uvedl před týdnem. Překvapeni podle něj byli i soudní znalci, kteří hledají konkrétní příčinu tragédie. "Znalci nechápavě kroutili hlavou," řekl vyšetřovatel.
    S tím ale nesouhlasí Klečka, jehož ústav je zapsán v seznamu znaleckých ústavů. Podle něj je použití dřevěných prvků při výstavbě mostů běžné. Dřevěné podložky se rovněž používají pro dočasné vypodložení mostních ložisek. "Dřevo svými parametry chrání konstrukce před poškozením v místě podepření a může ochránit nátěry. Obě tyto funkce plnilo dřevo při opravě mostu ve Studénce," tvrdí. Dodal, že použité dřevěné podložky sice nebudí dobrý dojem, nijak ale nesnižují spolehlivost mostu při vysouvání.
    Podotkl, že měkké smrkové dřevo má navíc poměrně nízký modul pružnosti, což vede při vypodložení mostu ke slisování tenkých podložek na několik milimetrů. Takto vytvarované podložky mají navíc větší tření než kovové podložky, lépe vyplní drobné nerovnosti a přizpůsobí se tvaru mostní konstrukce. "Plní tak dobře funkci pevného vypodložení. Z těchto důvodů je zřejmé, že samotné dřevěné podložky nesnížily spolehlivost vysouvaného mostu a nebyly příčinou jeho zřícení," vysvětlil.
    Stejným způsobem argumentoval i jeden z inženýrů, kteří byli kvůli tragédii obviněni. "Dřevo snížilo tření. Nemohlo způsobit havárii mostu. Když čtu, že znalci byli zděšeni, jsem taky zděšen," řekl.
    Nehoda se stala 8. srpna. Mezinárodní rychlík Comenius jedoucí z Polska do Prahy narazil ve vysoké rychlosti do trosek zříceného mostu. Na místě zemřelo šest lidí, další dva cestující zemřeli později v nemocnici. Sedm desítek cestujících z Čech, Polska i Ukrajiny bylo zraněno. Škoda se pohybuje kolem 180 milionů korun.