Prostorová instalace Voussior Cloud
Prvního srpna 2008 představila galerie SCI-Arc v Los Angeles prostorovou instalaci Voussior Cloud.
Tento objekt vznikl jako výsledek několika měsíců práce posluchačů SCI-Arc (Los Angeles) pod vedením hostujících architektů Iwamoto-Scott (San Francisko). Na jeho návrhu a realizaci se mimo architektů a studentů podílel i tým inženýrů společnosti Buro Happold.
Klenebný systém byl vystavěn za použití vylehčeného deskového materiálu (laminovaných dřevěných desek). Jednotlivé dílky skládačky o předem přesně definovaném zakřivení hran i celé plochy byly sestaveny tak, aby se optimalizovala statická působení v rámci jednotlivých prvků i struktury jako celku. Tvar objektu je tedy definován každou jednotlivou jeho částí, jejich vzájemným vztahem a polohou.
Klasická klenba je sestavena zpravidla z těžkých kamenných bloků, jejichž tvar se v průběhu oblouku mění do podoby "klínu". Stejně tak v případě Vossior Cloud byla vytvořena struktura seskládaná z unikátních prvků, ty ale již pouze svým tvarem, nikoli již hmotou, jsou schopny odolat statickým působením v konstrukci.
V podstatě jde o redefinování původní technologie za použité nového materiálu, což bylo možné především díky plně digitální metodě navrhování.
Jednotlivé prvky byly nejprve přesně definovány v počítači, posléze vyřezány za pomoci laseru tak, že každý z nich je tvarovaný ve všech třech dimenzích, aby co nejlépe odolával tlaku celé struktury po jejím dokončení.
Na začátku projektu stály klasické ručně vyráběné modely, na nichž autoři testovali geometrické vztahy zakřivení prvků podél plynulé čáry řezu. Následoval proces plně digitálního veskrze matematického určení vzájemných vztahů jednotlivých prvků a jejich tvaru, který se následně převedli do fyzické podoby.
Pro alespoň částečné zautomatizování definice dílčích prvků systému byl vyvinut speciální algoritmus v Rhino Script.
Byly použity čtyři základní typy stavebních prvků: s nulovou, jednou, dvěmi nebo třemi křivostmi. Každý z dílků této skládačky se chová v rámci jejího ceku odlišně v závislosti na své velikosti, tvaru hrany a své poloze v celé soustavě.
Proces navrhování v tomto případě neměl za cíl nejprve vytvořit originální digitální model, a poté hledat způsob jak jej postavit, ale spíše se pokusit v digitálním světě co nejblíže přiblížit vlastnostem fyzických materiálů, jejich vztahům a možnostem a získané poznatky pak aplikovat v reálné konstrukci.
> www.sciarc.edu
> www.iwamotoscott.com
> www.burohappold.com
Tento objekt vznikl jako výsledek několika měsíců práce posluchačů SCI-Arc (Los Angeles) pod vedením hostujících architektů Iwamoto-Scott (San Francisko). Na jeho návrhu a realizaci se mimo architektů a studentů podílel i tým inženýrů společnosti Buro Happold.
Klenebný systém byl vystavěn za použití vylehčeného deskového materiálu (laminovaných dřevěných desek). Jednotlivé dílky skládačky o předem přesně definovaném zakřivení hran i celé plochy byly sestaveny tak, aby se optimalizovala statická působení v rámci jednotlivých prvků i struktury jako celku. Tvar objektu je tedy definován každou jednotlivou jeho částí, jejich vzájemným vztahem a polohou.
Klasická klenba je sestavena zpravidla z těžkých kamenných bloků, jejichž tvar se v průběhu oblouku mění do podoby "klínu". Stejně tak v případě Vossior Cloud byla vytvořena struktura seskládaná z unikátních prvků, ty ale již pouze svým tvarem, nikoli již hmotou, jsou schopny odolat statickým působením v konstrukci.
V podstatě jde o redefinování původní technologie za použité nového materiálu, což bylo možné především díky plně digitální metodě navrhování.
Jednotlivé prvky byly nejprve přesně definovány v počítači, posléze vyřezány za pomoci laseru tak, že každý z nich je tvarovaný ve všech třech dimenzích, aby co nejlépe odolával tlaku celé struktury po jejím dokončení.
Na začátku projektu stály klasické ručně vyráběné modely, na nichž autoři testovali geometrické vztahy zakřivení prvků podél plynulé čáry řezu. Následoval proces plně digitálního veskrze matematického určení vzájemných vztahů jednotlivých prvků a jejich tvaru, který se následně převedli do fyzické podoby.
Pro alespoň částečné zautomatizování definice dílčích prvků systému byl vyvinut speciální algoritmus v Rhino Script.
Byly použity čtyři základní typy stavebních prvků: s nulovou, jednou, dvěmi nebo třemi křivostmi. Každý z dílků této skládačky se chová v rámci jejího ceku odlišně v závislosti na své velikosti, tvaru hrany a své poloze v celé soustavě.
Proces navrhování v tomto případě neměl za cíl nejprve vytvořit originální digitální model, a poté hledat způsob jak jej postavit, ale spíše se pokusit v digitálním světě co nejblíže přiblížit vlastnostem fyzických materiálů, jejich vztahům a možnostem a získané poznatky pak aplikovat v reálné konstrukci.
> www.sciarc.edu
> www.iwamotoscott.com
> www.burohappold.com
0 komentářů
přidat komentář
