České zastupitelské úřady v zahraničí získávají nový kabát
Vizitkou státu v zahraničí jsou i budovy jeho zastupitelských úřadů. Česká republika v zahraničí přibližně tři stovky objektů, které používají její diplomaté. Od roku 1993 musela země řadu nemovitostí zakoupit nebo rekonstruovat, případně nově postavit. Po rozdělení federace totiž Česko ztratilo zhruba třetinu československého nemovitého majetku v zahraničí, které využívaly zastupitelské úřady.
Náklady na výstavbu nebo rekonstrukci budov zastupitelských úřadů se pohybují zpravidla v desítkách milionů korun. Nejvíce prostředků bylo podle informací, které ČTK poskytl Černínský palác, vynaloženo na rekonstrukci nejhonosnějšího českého zastupitelského úřadu - velvyslanectví v Paříži. Rekonstrukce pohltila téměř 300 milionů korun. Autorem rekonstrukce je pražské studio p-h-a.
Palác pod Eiffelovou věží původně patřil francouzské šlechtičně Elisabeth Françoise Marii de la Rochefoucauld kněžně de Ligne, která si ho nechala zbudovat v letech 1909 - 1912. Roku 1919 si jej pronajala Československá republika jako sídlo svého diplomatického zastoupení v Paříži a roku 1924 ho od kněžny de Ligne odkoupila.
Nyní se připravuje další velká investiční akce v Londýně. Přestože to na první pohled není patrné jako v případě pařížského paláce, představuje budova velvyslanectví v Londýně ze 60. let velmi hodnotnou stavbu. Získala v roce 1971 nejprestižnější britskou architektonickou cenu RIBA, je památkově chráněná.
K menším rekonstrukcím, které jsou v plánu pro nejbližší léta, patří opravy budov zastupitelských úřadů v Tel Avivu, Pchjongjangu, Brazílii, Santiagu de Chile, Addis Abebě a Nairobi. Připravuje se také rekonstrukce budov ve velkých areálech, které vlastní ČR v Berlíně, Varšavě, Sofii a Moskvě. Kompletní rekonstrukci prodělaly v uplynulých letech budova velvyslanectví v Alžíru, Lublani, Bernu a rezidence velvyslance v Tunisu.
Mezi českými ambasádami vyniká rovněž monumentální české velvyslanectví v egyptské Káhiře z roku 1980 od architekta Karla Filsaka. Velvyslanectví v Berlíně zase působí jako "vesmírná loď" uprostřed města. Budova byla postavena v roce 1978 jako velvyslanectví ČSSR v tehdejší NDR a patřila k několika málo novostavbám ambasád východního Berlína. Projekt architektů Vladimíra a Věry Machoninových je dnes podle expertů nejvýznamnější stavbou velvyslanectví z období normalizace.
Z nově vybudovaných objektů stojí za pozornost například velvyslanectví ve Vilniusu, generální konzulát v Mnichově, rezidence velvyslance v Budapešti a zastupitelské úřady v Ženevě či australském hlavním městě Canberra. Velvyslanectví v Lucembursku se nachází v bývalé vile premiéra Pierra Wemera, jehož rodina nemovitost nabídla ke koupi ČR jakožto novému členskému státu EU pro potřebu nového rezidentního zastupitelského úřadu.
Na stěhování a nákupy nových objektů bylo v posledních letech vyčleněno ročně ze státního rozpočtu přes půl miliardy korun. "S vývojem mezinárodní situace se mění požadavky na umístění a dispoziční řešení ambasád. Jedná se například o vhodnost lokality, bezpečnostní hlediska či velikost a charakter objektu," sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.
Náklady na stěhování závisejí na lokalitě, velikosti a technickém stavu objektů a hlavně rozdílu v ceně nemovitostí. "Teoreticky je možno na přesídlení zastupitelského úřadu při prodeji stávající budovy a nákupu nové i vydělat," tvrdí Kolář.
Desítky zastupitelských úřadů ČR však zůstávají nadále v pronajatých objektech. Ministerstvo se snaží získat postupně i v těchto případech vlastní budovy.
Ministerstvo zahraničí přináší virtuálního průvodce po budovách ministerstva a českých ambasádách v zahraničí na svých webových stránkách v rubrice Architektura pro diplomacii.
Náklady na výstavbu nebo rekonstrukci budov zastupitelských úřadů se pohybují zpravidla v desítkách milionů korun. Nejvíce prostředků bylo podle informací, které ČTK poskytl Černínský palác, vynaloženo na rekonstrukci nejhonosnějšího českého zastupitelského úřadu - velvyslanectví v Paříži. Rekonstrukce pohltila téměř 300 milionů korun. Autorem rekonstrukce je pražské studio p-h-a.
Palác pod Eiffelovou věží původně patřil francouzské šlechtičně Elisabeth Françoise Marii de la Rochefoucauld kněžně de Ligne, která si ho nechala zbudovat v letech 1909 - 1912. Roku 1919 si jej pronajala Československá republika jako sídlo svého diplomatického zastoupení v Paříži a roku 1924 ho od kněžny de Ligne odkoupila.
Nyní se připravuje další velká investiční akce v Londýně. Přestože to na první pohled není patrné jako v případě pařížského paláce, představuje budova velvyslanectví v Londýně ze 60. let velmi hodnotnou stavbu. Získala v roce 1971 nejprestižnější britskou architektonickou cenu RIBA, je památkově chráněná.
K menším rekonstrukcím, které jsou v plánu pro nejbližší léta, patří opravy budov zastupitelských úřadů v Tel Avivu, Pchjongjangu, Brazílii, Santiagu de Chile, Addis Abebě a Nairobi. Připravuje se také rekonstrukce budov ve velkých areálech, které vlastní ČR v Berlíně, Varšavě, Sofii a Moskvě. Kompletní rekonstrukci prodělaly v uplynulých letech budova velvyslanectví v Alžíru, Lublani, Bernu a rezidence velvyslance v Tunisu.
Mezi českými ambasádami vyniká rovněž monumentální české velvyslanectví v egyptské Káhiře z roku 1980 od architekta Karla Filsaka. Velvyslanectví v Berlíně zase působí jako "vesmírná loď" uprostřed města. Budova byla postavena v roce 1978 jako velvyslanectví ČSSR v tehdejší NDR a patřila k několika málo novostavbám ambasád východního Berlína. Projekt architektů Vladimíra a Věry Machoninových je dnes podle expertů nejvýznamnější stavbou velvyslanectví z období normalizace.
Z nově vybudovaných objektů stojí za pozornost například velvyslanectví ve Vilniusu, generální konzulát v Mnichově, rezidence velvyslance v Budapešti a zastupitelské úřady v Ženevě či australském hlavním městě Canberra. Velvyslanectví v Lucembursku se nachází v bývalé vile premiéra Pierra Wemera, jehož rodina nemovitost nabídla ke koupi ČR jakožto novému členskému státu EU pro potřebu nového rezidentního zastupitelského úřadu.
Na stěhování a nákupy nových objektů bylo v posledních letech vyčleněno ročně ze státního rozpočtu přes půl miliardy korun. "S vývojem mezinárodní situace se mění požadavky na umístění a dispoziční řešení ambasád. Jedná se například o vhodnost lokality, bezpečnostní hlediska či velikost a charakter objektu," sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.
Náklady na stěhování závisejí na lokalitě, velikosti a technickém stavu objektů a hlavně rozdílu v ceně nemovitostí. "Teoreticky je možno na přesídlení zastupitelského úřadu při prodeji stávající budovy a nákupu nové i vydělat," tvrdí Kolář.
Desítky zastupitelských úřadů ČR však zůstávají nadále v pronajatých objektech. Ministerstvo se snaží získat postupně i v těchto případech vlastní budovy.
Ministerstvo zahraničí přináší virtuálního průvodce po budovách ministerstva a českých ambasádách v zahraničí na svých webových stránkách v rubrice Architektura pro diplomacii.
Zdeněk Polák
0 komentářů
přidat komentář
