kurátor: Zdeněk Lukeš koncepce: Zdeněk Lukeš, Dan Merta fotografie: Ester Havlová, Jan Malý grafické práce: Robert Novák, Tomáš Brichcín architekt výstavy: Pavel Fanta za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Nadace české architektury, Kubista
Výstava o pražském architektonickém kubismu, která byla poprvé představena v prosinci 2006 v Praze, v roce 2007 v Drážďanech a v letošním roce v Berlíně, navazuje na projekty, které pro Galerii Jaroslava Fragnera připravil přední český historik a teoretik architektury Zdeněk Lukeš.
Výstavy Splátka dluhu - Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938 a Emil Králíček - zapomenutý mistr secese a kubismu se setkaly s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti. Publikace vydané k těmto výstavám získaly ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu roku, a to také z toho důvodu, že na fotografických částech se podíleli přední čeští fotografové Pavel Štecha, Karel Cudlín, a především Ester Havlová. Grafické ztvárnění výstav a katalogů připravil renomovaný český grafik Robert Novák. Tento okruh spolupracovníků se rovněž podílel na výstavě o architektonickém kubismu. Je třeba také podotknout, že obě předcházející výstavy prezentovaly pražskou a českou architekturu v zahraničí (např. Berlín, Stockholm, Mnichov, Darmstadt, Regensburg, Rotterdam, Vídeň).
koncept výstavy o architektonickém kubismu Dominantní postavení zaujímají pražské stavby, ale výstava a katalog představuje i několik staveb realizovaných v jiných městech či lokalitách České Republiky. Od roku 1909 se Praha stala po Paříži hned druhým nejvýznamnějším centrem evropského kubistického umění. Na ozvěny a podněty pařížských kubistů nereagovali pouze pražští sochaři a malíři, ale také architekti, návrháři designu a nábytku, scénografové, básníci i spisovatelé. Praha, v té době důležité duchovní a umělecké centrum Evropy, přetavila tyto podněty v ojedinělý architektonický styl, který vznikal v období evropské expresionistické architektonické moderny. Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků, ale i laiků na celém světě. Jedná se o bizarní kapitolu ve vývoji moderní architektury XX. století, označovanou sice za slepou cestu, ale přesto stále velmi inspirativní. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny Jana Kotěry a jeho okruhu. Kubismus se sice v architektuře dlouhodobě jako styl neprosadil, ale několik staveb bylo realizováno, a to nejen v Praze. Výstava se soustředí na nejvýznamnější období let 1911-14 a představuje prominentní osobnosti kubismu a jejich práce: Pavla Janáka, Josefa Gočára, Vlastislava Hofmana, Josefa Chochola a Emila Králíčka. Na 33 panelech seznámuje návštěvníky také s kubistickým designem, nerealizovanými projekty i dalším vývojem po roce 1918. Autorkou černobílých fotografií je renomovaná fotografka Ester Havlová, expozici a texty připravil Zdeněk Lukeš.
K výstavě byla vydána publikace v českém a anglickém jazyce, jejíž součástí je obsáhlý katalog staveb včetně map realizací v ČR a Praze, ale také klíčová stať Pavla Janáka Hranol a pyramida.