Za škody při větru můžou nekvalitní práce i lehké střechy

Praha - Za víkendové škody, které na domech napáchala vichřice Emma, můžou podle odborníků nekvalitní práce, špatná údržba i podcenění síly větru. Silným větrem jsou ohroženy lehké plechové střechy i ty s taškovou krytinou, které je vítr schopen shodit, vyplývá to z ankety ČTK mezi odborníky z  oboru stavebnictví. Intenzita větru, se kterou se o víkendu lidé potýkali, v  žádném případě podle vedoucího katedry Konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT Jiřího Witzanyho neohrozila statiku budov.
    "Lokální účinek větru mohl být větší, než normy předpokládají a počítají," řekl ČTK Karel Lorenz z Ústavu nosných konstrukcí Fakulty architektury ČVUT. Podle Lorenze mohly být normy překročeny jak v určitých oblastech republiky, tak v některých místech střechy. "V takovém okamžiku se projeví všechny chyby, které se mohou stát při výstavbě a které se nemusely projevit řadu let, například to, že střecha není dobře zakotvená ke konstrukci domu," dodal Lorenz.
    Podle Witzanyho je problém, že hlavní pozornost se při stavbě věnuje nosné konstrukci, na další prvky jako je oplechování nebo žlaby se často zapomíná. "I když se na ně vztahují stejné normové požadavky, tak tady se v řadě případů spoléhá na dlouhodobou praxi," vysvětlil Witzany. Příčinou počtu selhání je pak kvalita práce i materiálu.
    Dlouholetá praxe může být na škodu i podle Lorenze. "Společným jmenovatelem je, že se vychází z praktických dlouhodobých zkušeností," uvedl Lorenz, který také doufá, že poslední události povedou k  tomu, že se firmy zamyslí nad tím, jestli používané technologické postupy jsou správné a kontroly dostatečné.
    Také Zdeněk Kutnar z Ústavu stavitelství Fakulty architektury ČVUT se domnívá, že u některých budov byla síla větru podceněna. "Ta rychlost byla mnohde taková, že na ní nejsou konstrukce ani navrhovány," dodal Kutnar. Podle Kutnara jsou ohrožené taškové krytiny, pod které se může vítr dostat a shodit je. V případě, že spadne celá dřevěná konstrukce, je na vině špatné přikotvení k spodním konstrukcím. "Síla větru ale může být taková, že se to utrhne, ať chceme, nebo ne," dodal Kutnar.
    Podle Hany Gattermayerové z Ústavu nauky o budovách Fakulty stavební ČVUT jsou ohroženy hlavně střechy, které jsou lehké a mají plechovou krytinu. Na vině je podle ní také často špatné provedení nebo údržba. "Nemyslím si, že je to až na výjimky chyba návrhů," uvedla Gattermayerová. Konstrukce totiž musí být navrhovány na takové zatížení, které odpovídá normě. Podle Gattermayerové se chystá nová větrová mapa, která by měla být přísnější. Podobně se postupovalo před dvěma roky u sněhu.
    Také podle Lorenze i Witzanyho jsou obecně více ohrožené lehké střechy s plechovou krytinou. Plechy se podle Lorenze často používají při rekonstrukcích starších domů, budova se jimi odlehčí. Větru hůře odolávají také dvouplášťové střechy. Ty jsou oblíbené z tepelných důvodů u  novějších domů, dva pláště zabezpečují, že pod střechou nekondenzuje voda, vysvětlil Lorenz.
    Vítr představuje riziko spíše u vyšších domů, dodal Lorenz. "Vztlak větru roste s výškou, čím je dům vyšší, tím je akutnější, že střecha může uletět," vysvětlil odborník. Problémy může podle Witzanyho vichřice způsobit i u plochých střech, na kterých jsou položeny izolace, aniž se stavbaři zabývají tím, jestli mají dostatečnou hmotnost, aby se ve větru neutrhly od střechy.