Výstava provede návštěvníky zmizelým světem brněnských kaváren

Kavárna Era v Černých Polích

Brno - Světem dávno zaniklých i dosud existujících brněnských kaváren provede návštěvníky nová výstava Muzea města Brna v západním křídle hradu Špilberk. Zájemci poznají, jak se v minulých staletích měnil duch kaváren, jakou zábavu a pohoštění nabízely a pokochají se archivními snímky interiérů prvorepublikových kaváren vybudovaných předními architekty brněnského funkcionalismu, řekli dnes novinářům autoři výstavy.
    Kavárenská tradice je v Brně podle některých pramenů o několik let delší než v Praze. "První kavárnu prý ve městě založil už v roce 1702 Turek Achmet," uvedl historik českého pohostinství Karel Altman. Za Turka se při udělování koncese údajně přimluvil vídeňský arcibiskup. Kaváren rychle přibývalo a zlaté časy zažívaly na konci 19. století a za první republiky. Po válce a kvůli znárodňování mnoho podniků zaniklo, jiné zcela změnily účel. Další kavárny ukončily činnost po privatizacích v 90. letech, lituje ředitel muzea Pavel Ciprian.
    Výstava není členěna chronologicky, ale podle míst, kde kavárny vznikaly. První vyrostly v historickém středu města, na Zelném trhu, na Orlí a kolem Jakubského náměstí. Další oddíl je věnován parkům a ulicím, které urbanisté zakládali kolem centra po zboření městských hradeb. Tam stála i původní Zemanova kavárna, zlomová funkcionalistická stavba v Brně, která musela později ustoupit budování Janáčkova divadla a nyní o něco dále stojí její replika. Poslední část zachycuje kavárny v rozrůstajících se měšťanských čtvrtích kolem středu Brna.
    Atmosféru v kavárnách nastíní návštěvníkům reprodukce starých pohlednic a fotografií, doprovodné texty i další exponáty - stolky, židle, figuríny, tiskoviny či kávovar. Na snímcích zaujmou hlavně už neexistující zařízení. Například Savoy, kam mohla usednout najednou až tisícovka návštěvníků, kavárna Zemského domu a hotelu Padowetz, popřípadě slavná Tomanova kavárna, která sídlila v místech, kde Česká ulice ústí do náměstí Svobody.
    Altman připomíná, že v minulosti lidé vyhledávali různé typy kaváren. Některé byly spojeny s restaurací, jiné s cukrárnami a kulečníkovými hernami. Zvláštní skupinu tvořily noční kavárny, které nahrazovaly dnešní bary. Zatímco v 19. století chodila do kaváren spíše společenská smetánka, po první světové válce sloužily i vzmáhající se střední třídě. "Různou atmosféru měly také podniky na českých a německých korzech," uvedla kurátorka Lenka Kudělková.
    Výstava na Špilberku potrvá do 20. dubna.