Margolius vzpomíná na svého otce a procesy 50. let

Praha - Rodinnou historii Rudolfa Margolia, někdejšího náměstka ministra zahraničí popraveného roku 1952 v rámci Slánského procesu, zpracovává kniha jeho syna Ivana Margolia. Kniha nazvaná Praha za zrcadlem vychází v nakladatelství Argo právě v těchto dnech.
    Šedesátiletý Ivan Margolius je původní profesí architekt. Studia zahájená na pražském ČVUT dokončil v Anglii, kde žije od roku 1966. Půl století po smrti svého otce se rozhodl pátrat v sobě, ve vzpomínkách příbuzných, v rodinných i úředních dokumentech a vytvořit portrét nevinně popraveného člověka, zachytit historii své rodiny, odkrýt vlastní kořeny, zjistit, nakolik se rodinná historie odráží v jeho vlastním životě.
    Pozadím jeho pátrání v knize Praha za zrcadlem jsou dějiny Evropy 20. století, zejména dvě období, která jeho rodinu poznamenala nejhůře - holokaust a 50. léta se svým politicky podporovaným antisemitismem a politickými procesy.
    Ivan Margolius začal psát ve snaze šířit v zahraničí povědomí o Praze a České republice. Je mimo jiné autorem průvodce po pražské moderní architektuře Prague - a guide to twentieth century architecture, portrétu konstruktéra Hanse Ledwinky Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka, s architektem Janem Kaplickým napsal knihu Česká inspirace = Czech inspiration.
    V politických procesech bylo v Československu v letech 1948 až 1989 odsouzeno více než čtvrt milionu lidí k několikaletému vězení, z toho 241 lidí bylo popraveno. Vedle procesu s Miladou Horákovou, kterou soud poslal na smrt jako jedinou ženu, je známý i proces s "protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského" z roku 1952.
    Od předchozích procesů, v nichž byli souzeni jako odpůrci režimu členové nekomunistických stran, duchovní, živnostníci a příslušníci zahraničních jednotek bojujících za druhé světové války na Západě, se tento proces odlišoval tím, že v něm před soudem stanulo 14 vysokých funkcionářů Komunistické strany Československa.
    Všech 14 bývalých funkcionářů soud shledal vinnými z velezrady, špionáže a sabotáže a odsoudil je k nejvyšším trestům. Jen tři z nich vyslechli ortel doživotního vězení, ostatních 11 čekala cesta na popraviště, mezi popravenými byli kromě Rudolfa Slánského například ministr zahraničí Vladimír Clementis, náměstek ministra národní obrany Bedřich Reicin, novinář André Simone či náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius. Jejich těla byla spálena a popel rozházen na neznámých místech v okolí Prahy.
    Mezi třemi, kteří vyvázli s doživotním trestem, byl i náměstek ministra zahraničních věcí Artur London, který se díky své manželce, francouzské občance, z vězení po čtyřech letech dostal a proces popsal ve známé knize Doznání. Všichni odsouzení z tohoto procesu byli právně a občansky rehabilitováni, většina již v roce 1963.