Muzeum města Brna představuje levicového architekta Jiřího Krohu

Brno - Dílo významného architekta a výtvarníka Jiřího Krohy, jenž vycházel z levicové avantgardy i socialistického realismu, představuje od středy nová výstava Muzea města Brna v západním křídle hradu Špilberk. Kroha, jenž žil v letech 1893 až 1974 a podstatnou část kariéry spojil s Brnem, po sobě zanechal rozsáhlé a dosud podnětné dílo, uvedli muzejníci k nové výstavě.
Krohu v počátcích tvorby ovlivnily směry jako kuboexpresionismus, konstruktivismus a funkcionalismus. Za první republiky projektoval například Zemskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi, most v Kralupech nad Vltavou nebo Patočkovu vilu v Brně. "Jako jeden z předních levicových architektů se ve 30. letech zabýval problémem takzvaného nejmenšího bytu a sociologickými aspekty bydlení," uvedla Michaela Budíková z muzea.
Po druhé světové válce působil Kroha jako profesor brněnské techniky a propagátor socialistického realismu v architektuře. Jeho ateliér projektoval například "socialistické městečko" v Nové Dubnici na Slovensku, sídliště Bělský les-Stalingrad v Ostravě nebo nájemní domy na brněnském Táboře. Podílel se i na výstavbě spartakiádního stadionu na Strahově.
Podle některých kunsthistoriků je Kroha enfant terrible české architektury. Politické problémy měl už za první republiky, po návratu ze studijní cesty do Sovětského svazu byl krátce vězněn. Po okupaci jej nacisté internovali na Špilberku a poté byl spolu s dalšími umělci vězněn v táborech v Dachau a v Buchenwaldu. Potížím se i přes své levicové názory nevyhnul ani v 50. letech.
Zatímco Krohovo architektonické dílo odborníci dobře znají, na podrobnější zkoumání dlouho čekala jeho malířská tvorba, kterou za života neprezentoval, a práce v oblastech scénografie či designu. Významnou část jeho pozůstalosti spravuje Muzeum města Brna. U příležitosti výstavy, která potrvá do 19. srpna, vyjde monografie o Krohovi.