Katedrála svatého Víta patří katolické církvi

PRAHA - Rozhodnutí soudu, podle něhož katedrála svatého Víta patří katolické církvi, přivítal kardinál Miloslav Vlk. Považuje to za dobrý signál začínající serioznosti práce českých soudů a vítězství spravedlnosti i za znamení naděje, že dojde také na odstranění dalších nespravedlností spojených s komunistickým režimem.
Obvodní soud pro Prahu 1 dnes rozhodl, že katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi patří církvi. Spor však ani po 13 letech nekončí. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se chce proti rozhodnutí znovu odvolat k městskému soudu.
"Je to jasná odpověď všem, kteří hlásali podle komunistické frazeologie, že katedrála patří všemu lidu," řekl dnes ČTK katolický primas Vlk. Za nesmyslné označil názory, že církev může národní kulturní poklad zcizit, "odvést do Vatikánu".
Vlk před několika lety vyjádřil ochotu katedrálu darovat národu. "Tehdejší vláda a její premiér Václav Klaus to odmítli, chtěli věc řešit zákonem, to jsem však já nemohl přijmout. Dnes doba naší ochoty minula," prohlásil.
"Jsme rádi, že je třináctileté martyrium už snad u konce," poznamenal kardinál Vlk na adresu procesu a úsilí některých politiků, kteří podle něj spravedlivé řešení brzdili. Připomněl, že celkové majetkové narovnání mezi státem a církví však ještě stále neexistuje.
Když stát převzal po roce 1949 péči o církevní památky, kterou do té doby ošetřovaly takzvané patronáty šlechticů nebo měst, svou povinnost podle kardinála neplnil dobře.
"Je spravedlivé říci, že o katedrálu, alespoň o její vnější plášť, se Správa Pražského hradu starala dobře. Uvnitř jsou však některé věci poškozené nebo ztracené," uvedl katolický primas. Některé domy na Hradčanech, o něž se církev také soudila, mimo jiné i známá vinárna Vikárka, jsou však už několik let prázdné a chátrají. Je vidět, že je Správa Pražského hradu nepotřebuje. Dostane se jim lepšího hospodaření," poznamenal.
"Pro chování Správy Pražského hradu v některých případech nenacházím slušné slovo," řekl kardinál. Například Staré probošství si církev musela pronajímat.
Petr Veber

---

Katedrála sv. Víta na třetím nádvoří Pražského hradu je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl položen už ve 14. století, svoji současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Po roce 1989 se o její vlastnictví rozpoutal spor mezi katolickou církví a státem.
Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. O rozvoj katedrály se významně zasloužil císař Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř.
V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období. V červnu 1421 byla například vyrabována husity, v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Až v roce 1844 byla ustavena Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly. Řízením dostavby chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě dnešní novogotickou podobu, kterou tvoří dvě věže v průčelí. Slavnostní otevření ještě ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.
Po druhé světové válce pokračovala Jednota ve snaze o dostavbu, ale v roce 1954 byla rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na Kancelář prezidenta republiky.
Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.