Podnikatel chce v podzemí Olomouce otevřít audiovizuální labyrint

OLOMOUC - Audiovizuální labyrint v podzemí pod hradbami v Bezručových sadech v Olomouci by chtěl v dohledné době vybudovat dvaatřicetiletý podnikatel David Holub. Labyrint, v němž by návštěvníci mohli pozorovat světelné efekty či experimenty s ultrafialovým světlem, považuje za vhodné rozšíření turistické nabídky v metropoli. Proti projektu se však staví památkáři.
"Rád bych podzemí využil pro takzvanou zážitkovou turistiku. Olomouc je totiž v tomto směru velmi chudá. Součástí projektu je vybudování dvou objektů se sociálním zařízením, kavárnou či jevištěm. Přispělo by to k oživení dění v centru města, z nějž se lidé stěhují spíše na okraje do supermarketů," řekl dnes ČTK autor nápadu. Nezastírá, že labyrint by se v budoucnu mohl stát vhodným zdrojem příjmů.
"Prvotním impulzem však byla zvědavost, co se v podzemí skrývá. Už na vysoké škole jsme chodili kolem vnějších vstupů a říkali si, co tam asi je," doplnil Holub. Na realizaci projektu počítá se zhruba osmi miliony korun. Chce je uhradit ze svých podnikatelských aktivit, případně požádat o dotaci z EU.
Zatím však naráží na odpor památkářů. Nelíbí se jim zejména přestavění vnějšího vstupu do podzemního krytu a jeho takzvaného protistřepinového štítu na kavárnu.
"Chodby i kryt sice nejsou architektonicky zajímavé a postaveny byly až koncem německé okupace, jejich zamýšlené úpravy jsou ale zcela v rozporu s památkářskými zásadami, které striktně velí oprostit historické objekty od moderních přístavků či doplňků, a také s územním plánem města," sdělil ČTK Pavel Michna z olomouckého Národního památkového ústavu.
"Výtvarná 'nehodnota' a neúnosnost zachování současného stavu, kdy prostor mezi protistřepinovými zdmi a historickou hradbou slouží jako noclehárna bezdomovců, toaleta zoufalých návštěvníků parku a smetiště, nám umožnila a také nás přiměla využít ho pro potřebnou soudobou funkci, a zároveň ho proměnit v estetický artefakt," oponuje architekt Stašek Žerava z Ateliéru Bonmot. Odmítavé stanovisko památkářů ho překvapilo, nicméně doufá, že odborníci budou přístupni další diskusi.
"Jsem hluboce přesvědčen o tom, že památkové objekty a prostory, mají-li mít šanci na trvalou existenci a uchování pro příště generace, musí sloužit lidem a musí přiměřeně reagovat na změny životního stylu," doplnil.
Pod kapucínskou zahradou v Bezručových sadech se skrývá 350 metrů podzemních chodeb. Byly vybudovány na sklonku německé okupace a po válce sloužily jako kryt a sklad CO. Projekt v prostorách počítá s optickými a akustickými efekty na bázi špičkových soudobých technologií.