Dokument k Niemeyerovým narozeninám se točil deset let

Vložil
ČTK
19.04.2007 20:40
Praha

Rio de Janeiro - Oscar Niemeyer: Život je závan - pod tímto názvem bude mít v pátek v Brazílii premiéru 90 minut trvající dokument o díle, životě i pevném politickém postoji známého architekta, humanisty a komunisty, jenž 15. prosince oslaví 100. narozeniny. Napsala to agentura EFE.

    Kromě architektonických děl, o nichž sám architekt prozrazuje, jak se k nim vlastně dobral, ukazuje film i lidského génia, který miluje ženy, a to do takové míry, že se ještě v 98 letech tajně oženil. Ukazuje muže, který má panickou hrůzu z  letadel a jenž nikdy neustoupil ani o píď ze svého kladného postoje ke komunismu.
    Název filmu, pod jehož režií i scénářem je podepsán brazilský dokumentarista Fabiano Maciel, evokuje Niemeyerovo tvrzení, že život je jen závan, a proto je nutné jej využít.
    Maciel se opíral o neformální architektovy poznámky o jeho díle, politice, přátelích, ženách i Brazílii a načrtl Niemeyerův profil, doplněný o svědectví osobností, jež jej znají - například portugalského nositele Nobelovy ceny za literaturu Josého Saramaga či uruguayského spisovatele a novináře Eduarda Galeana.
    "Je známo, že Oscar Niemeyer nenávidí kapitalismus a nenávidí pravoúhlé rohy. Proti pravoúhlému rohu, jenž uráží prostor, vytvořil architekturu vylehčenou jako mraky, architekturu svobodnou, senzuální, která se velmi podobá horské krajině kolem Ria de Janeiro, horám, jež vypadají jako těla ležících žen, jež načrtl bůh v  den, kdy si myslel, že je Niemeyer," řekl kdysi Galeano.
    Názory na činorodého architekta vyjadřují ve snímku také historik Eric Hosbawn, bývalý portugalský prezident Mário Soares, filmař Nelson Pereira dos Santos i známý brazilský hudebník Chico Buarque.
    Už dnes bude dokument předveden na zvláštním zasedání brazilského Kongresu, jehož sídlo je rovněž Niemeyerovým dílem. Od pátku bude dílo promítáno v kinech kromě Ria také ve městech Sao Paulo, Belo Horizonte, Brasílii, Porto Alegre a Curitibá.
    Vznik dokumentu souvisí se stými narozeninami jednoho z největších brazilských géniů. Na oslavy narozenin se chystá celá země. Maciel začal dokument natáčet už před deseti lety, aby jím vzdal hold architektovi k jeho tehdejším devadesátinám. Natáčení jej zavedlo i mimo Brazílii: do Francie, Itálie, Alžírska, Spojených států, Uruguaye, Anglie a Portugalska.
    Oslavenec se ve filmu netají svým receptem na dlouhověkost: jsou to prý ženy. Ty ženy, které jej přivedly k  revoluci v architektuře, když protestoval proti pravoúhlým rohům a nahradil je oblouky, tedy ženskými tvary. Ty ženy, které jej dovedly k tomu, že využil všechny možnosti železobetonu.
    Niemeyer odhaluje nápady, které jej inspirovaly při navrhování paláců moderní Brasílie, včetně sídla prezidenta, Kongresu a nejvyššího soudu, ale i katedrály a Národního divadla. Komentuje též některé ze svých nejslavnějších staveb v zahraničí - sídlo francouzských komunistů a vydavatelství Mondadori v italském Miláně.
    Při rozhovorech Niemeyer využil příležitosti, aby kritizoval "buržoazii", kapitalismus i  sdělovací prostředky; zároveň ale poznamenal, že už jej unavuje stále vysvětlovat, co dělá nebo říká.
    Ve filmu samozřejmě nechybějí dosud neznámé nebo vzácné archivní záběry ani zmínka o trápení, jaké měl architekt v  době vojenského režimu v Brazílii (1964-85), když se hlásil ke komunismu. Niemeyer se pouští i na půdu metafyziky, když srovnává nicotnost člověka vůči vesmíru. A stále předkládá svůj ideál spravedlivější společnosti.
    "Když mi zadají nějakou veřejnou budovu, snažím se ji udělat hezkou, jinou, aby vyvolala překvapení. Vím totiž, že ti nejchudší si ničeho neužijí, ale mohou se zastavit, aby ji viděli a zažili chvilku radosti, překvapení. A to je právě způsob, jakým může být architektura užitečná," vysvětlil Niemeyer.
0 komentářů
přidat komentář