Olověné ozvěny

Výsledky soutěže Olověný Dušan 2007
Dojmy porotců
Olověné ozvěny (výstava)

---

Čím se mladá architektura zabývá? To by mohla zodpovědět každoroční přehlídka studentských vítězných projektů FA ČVUT Olověný Dušan. Ta letošní se odehrála ve dnech 7.-16. března 2007. Respektive oproti plakátům a všem materiálům 15., neboť od brzkých odpoledních hodin v pátek 16. probíhala už deinstalace. Jako by i tak nebyly dva týdny výstavy málo. Ale i tak to za to stálo. Jako vždy velice kvalitně architektonicky řešená výstava, s minimalismem a barevnou hravostí i střízlivostí v jednom odpovídala svému obsahu.
Co tedy letošní Olověný Dušan přinesl? Na začátku se setkáváme právě s tím minimalismem: Matej Zahatňanký představuje "Dům pro grafika", řešící úsporné, účelné a estetické využití prostoru v zástavbě ve svahu, používajíce zalomený plášť, profilem připomínající bortící se (právě se svahu) klasický tvar domečku. Rychle se však přenášíme do prací členů ateliéru Jana Šépky a Petra Hájka, kteří řeší zastavění dvora ve Zlatnické ulici. Tato realizace se jeví jako jedna z klíčových celé soutěže. Koncepčně se snaží vyřešit prostor nevyužitých dvorů, které v městských centrech budou čím dál více investičně i funkčně nevyužitelné. Otázkou však zůstává, zda v městských centrech musí být každý metr čtvereční komerčně využit. To však vyrovnává účel stavby: jde o mateřskou školu. Nad dvorem tak studenti navrhují několik zajímavých řešení: "ptačí hnízdo" - formou i technickou realizací, dvoupatrovou kvádrovou stavbu na úzké noze ve stylu legendární stavebnice SEVA. Jmenujme také projekt Tomáše Krále, který ve třech poměrně úzkých kruhových patrech nad sebou vychází z Gulliverova vzduchem plujícího města.
Dále se studenti zabývali revitalizací. Uveďme především ostrov Štvanice, Nákladní nádraží Žižkov a prostor před FA ČVUT, KTF UK a VŠCHT a to v rozsahu zcela realizovatelném; od městského mobiliáře, přes úpravu zeleně, drobných doplňujících staveb až po širší koncepty budoucí okolní zástavby. Jako doslova osvěžení působil nevelký a skromný, ale poctivý projekt Anny Spilkové na "Plácek u vody" na Havlíčkově nábřeží u Dětského ostrova. Nakonec se zmiňme o projektech méně realizovatelných, nicméně z hlediska ambiciózní koncepce velice zajímavých a neotřelých. Ať je to velice citlivé Město řeka na Barrandově od Ondřeje Teplého, organické Zlínské kulturní centrum Niny Hedwic, urbanistické a architektonické řešení silnice R35, nebo Nové budovy Národního muzea Michala Matějíčka, které však pouze dokončují cíp mezi magistrálou a kolejištěm v již vytyčeném neohrabaném stylu 90. let.
Studenti FA ČVUT se zabývají tématy velice živými, tématy potřebnými, tématy palčivými. Rozhodně máme před sebou zralé projekty, některé jistě ještě k diskusi, ale rozhodně nejde o žádné výstřelky mládí. Stojíme tváří v tvář střízlivé a především veskrze konstruktivní architektonické generaci. Škoda jen, že stále všichni hledají nejmenší, nejzákladnější a nejjednodušší architektonickou jednotku, místo aby někdo hledal nový dekor a ornament pro 21. století. Je opravdu dekorativismus mrtvý? Grafický design praví opak; je tedy charakteristikou doby roztříštěnost stylu?