Mnohé pákistánské památky mizí v nenávratnu

Vložil
ČTK
25.03.2007 20:30
USA

New York

Láhaur (Pákistán) - Mnohé archeologické lokality v  Pákistánu se po tisících let bohaté historie rozpadají v trosky, zatímco se úředníci přou o to, kdo by se o ně měl postarat, píše agentura Reuters.

    Jako kolébka starověkých civilizací a křižovatka řecké, buddhistické, hinduistické a muslimské kultury v sobě Pákistán skrývá bohatství historických ruin, ale nad mnoha se tyčí stavby novějšího data, mnohé byly vykradeny zloději umění či vesničany nebo se jednoduše rozpadly na prach.
    Nad většinou hlavních nalezišť má kontrolu archeologické oddělení federální vlády, ale provinční činitelé tvrdí, že péči nad místními troskami by měli mít oni.
    Například Orja Makbúl Džan, který vede archeologický odbor vlády v  provincii Paňdžáb, připomněl, že právě tato provincie má dlouhodobé zkušenosti s  uchováváním a záchranou, které se datují do britského koloniálního období z  počátku minulého století. "Ale v posledních 50 letech byly věci převedeny zpátky na federální vládu a Paňdžáb byl zbaven zodpovědnosti za péči o vlastní dědictví."
    Lhostejnost federálních úřadů vedla jen v Paňdžábu ke zničení 32 lokalit, vypočítává Džan ve své kanceláři v provinční metropoli Láhauru. "Lidé je srovnali se zemí a postavili si na nich domy. Je to velká ztráta."
    Nenapravitelné škody způsobily i restaurátorské pokusy federálních úřadů. "Zásady konzervace, které stanovila UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu), nebyly zahrnuty," dodal.
    Před třemi lety federální vláda převedla na Džanův odbor zodpovědnost za tři místa - láhaurské Šalimarovy zahrady z doby Mughalů, láhaurskou pevnost a hinduistický chrám Katas Rádž. Džanovi se podařilo dosáhnout na těchto místech oprav, ale jak sám říká, polovina nákladů šla na opravy chyb, jichž se dopustili federální odborníci. A proto by chtěl převzít starost o všechny památky v provincii.
    Archeologický inženýr Muhammad Tanvír zastupující federální vládu se Džanovým požadavkům směje. "Neprovedli žádné záchranné ani obnovovací práce, neutratili ani penny," vysvětluje, přičemž z okna své kanceláře v rozsáhlé 500 let staré pevnosti pozoruje školáky v červenomodrých uniformách, kteří si hrají na trávníku.
    Pákistánský ministr kultury Sajíd Ghazi Gulab Džamál se přímo naježí, když přijde řeč na Džanovu kritiku. "Provinční vláda s tím, co jí patří, nic velkého neudělala." Ovšem, kdyby provincie prokázaly, že jsou schopné se postarat a měly by větší kapacitu, pak by se jim mohlo svěřit více památek, poznamenal.
    Federální vláda má na seznamu 380 registrovaných míst, za něž je zodpovědná. Avšak podle nejvýznamnějšího pákistánského archeologa Ahmada Hasana Daního ještě mnoho dalších lokalit z koloniálního období zaznamenáno není a nemají také žádnou ochranu. "Je tolik památek, které do tohoto dokumentu zaneseny nebyly," posteskl si Daní, který jako archeolog po celé jižní Asii působí už od roku 1944.
    "Vůbec se o ně nestarají, ve skutečnosti o nich vůbec nevědí," podotkl.
    Vykopávky se prováděly pouze asi na třetině míst po celém Pákistánu.
    Vesničané se často starají o staré mešity, ale buddhistické a hinduistické trosky zloději rabují a nalezené artefakty dodávají na mezinárodní černý trh. Nadto se jimi přehrabují lidé, kteří hledají materiál na stavbu svých příbytků. Prostě jednoho dne zcela zmizí, varuje Daní.
    Úřady by měly pracovat společně: "Pokud se o ně nemůže starat federální vláda, pak může vláda provinční nebo okresní rada," navrhuje Daní.
    Další velký problém pro kohokoliv, kdo má tuto oblast na starosti, jsou přehmaty. Historické lokality by měly být chráněny v pásmu do 60 metrů, ale nekontrolovaná výstavba mnoho z nich pohltí.
    Zdobné pavilony a fontány Šalimarových zahrad, které nechal vybudovat mughalský vládce Šáhdžahán v roce 1642, jsou oázou klidu na dopravou ucpaném předměstí Láhauru.
    Do dneška zdi zahrad dokázaly zadržet většinu hluku a dýmu a bránily šíření betonových i asfaltových staveb. Avšak ilegální výstavba u tlustých bílých zdí způsobuje záplavy a poškození uměleckých děl v areálu zahrad, upozorňují odborníci.
    K demolici je určeno 106 staveb ilegálně vybudovaných u zdí, ale jejich obyvatelé prohlašují, že neodejdou. "Zapálíme se na protest," tvrdí tovární dělník Muhammad Saíd, který obývá malý domek ve stínu zdi.
0 komentářů
přidat komentář