Aby forma byla bytostí opravdu žijící a individualitou přesně vyhraněnou. Aby mluvila řečí jasnou a ihned srozumitelnou. Aby byla zmocněným výrazem účelu, jehož jest tváří. Aby přestala na přesné funkci tohoto účelu a byla prosta všech zbytečností. Aby prostota její vyvěrala z vědomí vnitřního života bohatého komplikovaným a rušným děním. Aby klasická rafinovanost prostoty její nebyla křížena umělými rýhami a divokými malbami jako tvář náčelníka Irokézů. Aby klidné plochy její podrobovaly se transcendentní a třeba mystické ideji a řadily se poslušně podle jejího zákona. Aby osvobozena byla konečně ode všech vlivů archaismu, epigonství a eklekticismu a aby nedotkl se jí nikdy otravný zápach z rozkládajících se mrtvol včerejších slohů. Aby byla nejsilnějším a nejčistším exponentem moderního duchového proudění světového.