Ve Křtinách vznikla kostnice, jsou tam i tajemné pokreslené lebky

    KŘTINY - Pod známým poutním kostelem ve Křtinách na Blanensku vznikla v uplynulých dnech kostnice. Jsou v ní ostatky stovek lidí, které se našly v únoru 1991 v zazděné kobce pod chrámem. Hlavní raritou je 12 tajemných pokreslených lebek, na nichž jsou uhlem vytvořeny vavřínové věnce a napsáno velké písmeno T.
    "Jsou to jediné malované lebky, které se v Česku našly. Bezesporu jde o nějaké zcela mimořádné osobnosti. Podle některých legend to mohou být lebky českých pánů sťatých v Praze po bitvě na Bílé hoře," prozradil dnes ČTK křtinský kněz Tomáš Prnka.
    Záhadu křtinských malovaných lebek se snažili v minulosti rozluštit mnozí odborníci. Podle nich může mít velké písmeno T, které mají lebky napsáno na čele, hned několik významů. Může například jít o symbol řádu svatého Františka či Antonína.
    "'Té' může vyjadřovat také písmeno tau, které je posledním ve starokananské abecedě. Ve starozákonní knize Ezechiel v kapitole devět se hovoří o tom, že kdo bude označen písmenem T, bude zachráněn," poznamenal Prnka. V kostnici se návštěvníci dozvědí, že zvyk pokreslovat lebky byl kdysi poměrně častý v Rakousku. Tamní kresby ale s nákresy ze Křtin nemají nic společného.
    Kněz míní, že smysl kreseb se asi již nepodaří zjistit. Nezodpovězena patrně zůstane i otázka, komu lebky patřily. Zcela zavrhnout podle něj nelze ani teorii, že jde o část ze skupiny 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře v Praze. Z historické literatury vyplývá, že 12 z nich bylo sťato čtyřmi meči. Lebky pak byly pro výstrahu pověšeny v koši na Mostecké věži. Později se podle některých expertů mohly dostat do Křtin.
    Krypta nalezená pod křtinským kostelem ukrývala ostatky asi tisíce lidí. Pravděpodobně jde o pozůstatky ze hřbitova, který byl u kostela zrušen v 18. století. Kostnice bude po třech letech stavebních prací zpřístupněna veřejnosti příští neděli.
    Křtinský chrám Jména Panny Marie stojí podle legend v místech, kde na Moravě křtili první křesťany věrozvěstové Cyril a Metoděj. Kostel má tvar řeckého kříže. Jeho podzemí vždy lákalo badatele. Podle některých pověstí v něm ukryl řád premonstrátů v 18. století své poklady. Chrám stále skrývá mnohá tajemství: například v uplynulých dnech pod ním nalezli dělníci při stavebních pracích zazděnou, 17 metrů dlouhou chodbu.