Technické muzeum chce mít za osm let vysušený celý archiv

PRAHA 11. října (ČTK) - Národní technické muzeum (NTM) patřilo při povodních v roce 2002 k nejpostiženějším institucím. Především v karlínské Invalidovně bylo zatopeno množství materiálu, které tvořilo přibližně deset procent všech sbírek muzea. Trojrozměrné předměty se po očištění konzervují, vzácné architektonické plány, dokumenty i fotografie se rozmrazují a restaurují. Muzeum by chtělo mít všechen vodou zasažený archivní materiál vysušený v roce 2013.
V barokní budově Invalidovny voda vystoupila do výšky přes tři metry a poničila stovky tisíc dokumentů technického muzea a Historického ústavu armády.
Muzeum začalo stejně jako většina poškozených kulturních institucí vysušovat samo, bez čekání na slíbenou pomoc od státu. Pomohly například nadace SOS Architektura, Česká komora architektů či Britská rada. Ta věnovala technickému muzeu a předtím i Národní knihovně vakuové baličky. Z původních zamražených 200 metrů krychlových mají v muzeu vysušeno a vydesinfikováno 35 metrů krychlových materiálu. ČTK to dnes řekla vedoucí vysoušecího pracoviště Kateřina Šupová.
K ošetření zamraženého papíru používají různé instituce různé postupy. Méně náročný materiál se dá vysušovat i v upravených sušičkách dřeva. Někteří používají metodu lyofilizace, při níž se v komorách s vakuem stává z vody ve stadiu ledu přímo vodní pára. tak se suší třeba v Národním archivu. NTM používá na svém loni vzniklém specializovaném pracovišti třetí metodu - ruční vysoušení, jež je podle Šupové nejšetrnější.
Archiv architektury totiž obsahuje například plány na jemném papíře, jiné dokumenty jsou na křídovém papíře, a proto je třeba věnovat se každému kusu jednotlivě. Ruční vysoušení navíc umožňuje vytřídit z balíků zamrazovaných v době povodní mnohdy chaoticky doprovodný materiál, třeba desky, spisy z kanceláří či časopisy. "Takového nepotřebného materiálu je až jedna třetina," říká Šupová. Fotografie, které utrpěly nejvíce, pracovníci muzea přefocují a jako jediný materiál je digitalizují.
Vysoušení se hradí z peněz ministerstva kultury, které se zavázalo až do roku 2007 vyčleňovat prostředky na nápravu povodňových škod. Tyto peníze, pro NTM tedy asi milion korun ročně, stačí na provoz pracoviště a na materiál. "Ministerstvo nám nechtělo navýšit peníze na mzdy, ale když se otevře nové pracoviště, musí tam přeci pracovat také další lidé," říká Šupová. Do loňského roku, kdy ministerstvo navýšilo peníze pro platy, pracovali na vysoušení kromě tří zaměstnanců muzea jen brigádníci. Dnes má pracoviště šest zaměstnanců. Mrazírnám muzeum platí měsíčně 70.000 korun za měsíc za uložený materiál.
Trojrozměrné exponáty se opravují v bývalých depech na Masarykově nádraží, které NTM získalo již před povodní. Zrestaurované předměty se již do Invalidovny nevrátí - tu NTM vrátilo armádě, od níž mělo objekt pronajatý. Jako depozitáře budou do budoucna sloužit dosud nevyužívané prostory v hlavní budově NTM na Letné a v současné době budovaný depozitář v Čelákovicích. Měl by být hotov alespoň částečně do konce roku.
O proces vysoušení zamražených předmětů má zájem i veřejnost - při dnešním Dnu otevřených dveří se na vysoušecí pracoviště NTM přišlo podívat kolem 150 lidí.