Stavebním firmám na Vysočině chybí řemeslníci, mládež nemá zájem

Zdroj
Věra Stejskalová
Vložil
ČTK
11.01.2007 16:05
Jihlava

Jihlava - Stavební firmy na Vysočině mají v poslední době stále více zakázek. Při stavbách jim nyní pomáhá i nezvykle teplá zima. Kvůli rozvoji stavebnictví stoupá poptávka po kvalitních řemeslnících, kterých je ale v kraji dlouhodobě nedostatek. O učňovské obory zedník, tesař, ale i malíř pokojů či instalatér, nemají mladí lidé zájem, ačkoliv jim některé podniky během studia nabízejí stipendia, zjistila ČTK. Mládež odrazuje to, že jde o fyzicky namáhavou práci, i nižší výdělky.

    Podle některých podnikatelů prý kvůli nedostatku lidí občas velké firmy kupují malé podniky, anebo si je zavazují smlouvami, aby pracovaly jen pro ně. "Poptávka je po všech stavebních řemeslech. O kvalitního řemeslníka začíná být boj," řekl Martin Pertl ze Stavebního sdružení Vysočina.
    Za první tři čtvrtletí minulého roku stavební podniky v kraji podle Českého statistického úřadu meziročně zvýšily základní výrobu o více než 13 procent na 5,5 miliardy korun. Za celý rok 2005 vzrostla stavební výroba v kraji o 17 procent. Staví se obytné domy, továrny, obchody i silnice.
    Přesto někteří pracovníci ze stavebnictví odešli. Firmy s více než 20 zaměstnanci dávaly loni na podzim práci asi 7000 lidí, o rok dříve jich bylo více téměř o  dvě procenta. Průměrná hrubá mzda v tomto oboru meziročně stoupla o 8,6 procenta na 16.380 korun. Za průměrnými platy v průmyslu na Vysočině v této době ale zaostala o 2300 korun.
    Ze 24.000 dětí, které na Vysočině nyní navštěvují střední školy, jich je v učňovských oborech asi 38 procent. "V roce 1990 byl tento poměr obrácený - učňů bylo 60 procent," uvedl Zdeněk Ludvík z krajského odboru školství. Dodal, že zájem o vyučení klesá i nadále. Mezi výjimky patří obory jako kadeřnice, kuchař a číšník či automechanik.
    Díky velké nabídce pracovních míst i rostoucím platům ve velkých strojírenských firmách se v poslední době mladí lidé více zajímají o dříve málo oblíbené strojírenské obory. O stavební řemesla je zájem stále malý. "Tyto obory se snažíme držet i za cenu, že nás to stojí poměrně dost peněz; máme třídy s deseti i osmi učni," řekl Ludvík. Jinak by škola musela propouštět odborné učitele. "Pak už bychom je nedostali zpátky," vysvětlil.
    Stavební i strojírenské firmy začaly spolupracovat se školami a učně se snaží motivovat stipendii. Například žďárský stavební podnik PKS Holding jim nabízí až 1600 korun měsíčně, pokud slíbí, že po vyučení pro něj budou čtyři roky pracovat. Josef Košičár z personálního oddělení podniku řekl, že odborníci se těžko shánějí i v zahraničí. Dobří slovenští řemeslníci najdou práci doma, Ukrajinci často nemají potřebnou kvalifikaci a v  EU potřebují pracovní povolení.
    Podle Ludvíka už mladé lidi někdy nemotivuje ani peněžitá podpora. Na jednom strojírenském učilišti ji nedávno z  30 žáků přijalo jen 12. "Děti se nechtějí vázat," míní. Skoro 40 procent vyučených si hledá práci v jiném oboru, ze zbývajících asi polovina pokračuje ve studiu.

> Rozhovor s ředitelem firmy Podzimek a synové Janem Podzimkem
0 komentářů
přidat komentář

Související články