Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Odborníci chtějí, aby stát více chránil poválečnou architekturu

Praha 17. prosince (ČTK) - Změnu v přístupu k architektuře druhé poloviny 20. století požadují po ministerstvu kultury (MK) odborníci z oblasti architektury i památkové péče. Stavby z let 1945 až 1989 stále častěji zanikají a ustupují novostavbám. Jde přitom o domy, které by měl podle expertů chránit statut kulturní památky. K aktuálně nejohroženějším patří pražské budovy Omnipolu v Nekázance a bývalého plynárenského dispečinku na Vinohradech. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Historik architektury a pedagog Rostislav Švácha proto s kolegy z Klubu za starou Prahu v dopise, který dostal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), upozorňuje na údajně nevstřícný přístup úřadu k přidělení statutu kulturní památky těmto stavbám.
"Znepokojují nás hlavně podmínky, jaké si pro takové prohlášení Vaše ministerstvo klade a jaké nemají žádnou oporu ani v dosud platném, ani v připravovaném zákoně o památkové péči," píšou signatáři dopisu. Vyzývají ministra, aby zrušil současnou praxi a svěřil posuzování hodnoty památek místo svým úředníkům odborným grémiím s hodnotitelskou komisí ministerstva v popředí.
Doba po listopadu 1989 přinesla podle Šváchy v oblasti poválečné architektury velké ztráty. Z těch nejzávažnějších jde o proslulý Bruselský pavilon od týmu Cubr-Hrubý-Pokorný, o obchodní centrum Ještěd v Liberci od Karla Hubáčka a Miroslava Masáka nebo o téměř všechny stavby se zavěšeným skleněným pláštěm, tolik charakteristické pro architekturu 60. let.
V posledních měsících se proces zániku urychlil. "Přišli jsme o textilní závod v Prostějově od vynikajícího zlínského architekta Zdeňka Plesníka, o velmi zajímavou sportovní halu ve Frýdku-Místku od architekta Oskara Chmiela, o hotel Praha v Dejvicích od Arnošta Navrátila, Jana Sedláčka a dalších členů týmu z Fakulty architektury ČVUT, o Dům československých dětí na Pražském hradě od Rothmayerova žáka Josefa Hlavatého," vypočítává Švácha zaniklé stavby.
Demolice se chystá u budovy bývalého ministerstva energetiky a plynárenského dispečinku v Praze, díla týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický, které podle Šváchy představuje jednu z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku. A přestavba budovy Omnipolu je podle Šváchy likvidační.
Budovu od Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky, Milana Valenty a Jaroslava Zdražila historik umění Mojmír Horyna označil za jednu z mála kvalitních moderních staveb v historickém centru Prahy. Společnost Kerrigan Trade plánuje mimo jiné zvětšit objem stavby a kompletně změnit fasádu, kdy lehký skleněný plášť nahradí žaluzie.
Národní památkový ústav (NPÚ) v červenci označil navrhované práce za vyloučené, památkový odbor pražského magistrátu ale v říjnu dal přestavbě povolení. Pražští památkáři konstatují, že změna pláště domu nenaruší hodnoty památkové rezervace. Zároveň stavba podle nich nesplňuje kritéria pro prohlášení za památku.
Přestože k záchraně budov z druhé poloviny 20. století se oficiálně hlásí i NPÚ, podle Šváchy dělají památkové instituce velmi málo, a některé se dokonce staví proti jejich ochraně. "Lze to bohužel doložit zápisy z jednání regionálních komisí NPÚ i z jiných dokumentů. Za demolicí obchodního centra Ještěd v Liberci nebo za postupnou likvidací interiérů hotelu Thermal bohužel stojí velmi problematická stanoviska památkářů," uvádí odborník.
Negativní jsou podle něj postoje MK k pokusům zajistit ochranu aspoň staveb nejohroženějších. "Od roku 2007 neprohlásilo ministerstvo za památku ani jednu poválečnou stavbu. Ani tolik známý případ nádraží v Havířově od architekta Josefa Hrejsemnou neskončil definitivním vítězstvím jeho obránců!" říká Švácha.
Ministerstvu vytýká, že při posuzování podnětů k prohlášení za památku vyžaduje informaci, zda "byl publikován ohlas v některém z renomovaných zahraničních odborných periodik". U starších staveb to nechce. Navíc třeba obchodní dům v Liberci měl v renomovaných zahraničních publikacích ohlas výrazný, a přece ho MK za památku neprohlásilo, a tak ho odsoudilo k zániku, konstatuje Švácha.
Obecně se má zato, že lidé si stavby spojují s dobou socialismu, a to i v případech, kdy je nenavrhovali prorežimní architekti. Machoninovi, Hubáček a Masák podporovali pražské jaro 1968 a režim je pak za to trestal. "Do stanovisek státní památkové péče by se však ideologie nikdy promítat neměla. Dokonce i minulý režim se v tom ohledu ideologicky nechoval, když začal chránit ´kapitalistické´ funkcionalistické stavby v čele s vilou Tugendhat," uzavírá historik.
Zdroj: Markéta Horešovská
Vložil: ČTK, 17.12.15 14:25
Návštěvnost: 1820 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.