Na Pražském hradě stojí replika historického jeřábu

Praha - Jedinečnou repliku historického jeřábu na lidský pohon představili návštěvníkům Pražského hradu přímo jeho výrobci. Lidé si dnes mohli vyzkoušet, jak za pomoci velkých šlapacích kol přemístit břemeno o  hmotnosti 200 kilogramů. Turisté se nenechali odradit vysokými teplotami, většina z nich po chvíli zjistila, že středověká technika dokázala zjednodušit i  tu nejtěžší práci. Další možnost vyzkoušet jeřáb budou mít zájemci 7. a 14. srpna a 4., 16. a 30. září.
    Jedinečnost jeřábu spočívá v použití dobových technologií, materiálu i nástrojů při jeho výrobě. "Skoro všechny součásti včetně spojů, kladek a ložisek jsou ze dřeva, zbytek je dílem kováře," prozradil ČTK projektant Vít Mlázovský. Stavbu naplánoval společně s tesařským mistrem Petrem Růžičkou podle jednoduchého obrázku, který našli v bibli Václava IV.
    Stavět začali koncem zimy, poté co v únoru nedaleko zámku Hluboká ručně vytěžili smrky a jedle. Dřevo se podle středověkých řemeslných pravidel muselo pokácet na konci zimy a v období před novoluním, aby v něm nebylo moc mízy a lépe vysychalo. Po skončení tesařských prací řemeslníci přivezli materiál na Pražský hrad, kde z něj na počátku května za pomoci specialistů z Německa, USA a Británie sestrojili jeřáb. "Tesařské práce byly rutinní, náročná byla ale jejich organizace a přeprava materiálu," řekl Růžička, přední evropský odborník na práci s historickými nástroji.
    "Nazvali jsme ho klecový jeřáb, protože ho pohánějí dvě šlapací kola umístěná v kleci. Tento typ byl rozšířený pouze v Českých zemích, částečně v Německu a v Uhrách," uvedl Mlázovský. "Je to první replika tohoto druhu, od druhé světové války vzniklo v Evropě asi pět středověkých jeřábů, ale všechny byly stožárové," dodal.
    Výrobci mají na jeřáb certifikát z Akademie věd, která vyměřila jeho maximální nosnost na jednu tunu. Technicko-historický experiment není jen ozdobou a atrakcí pro turisty, na podzim pomůže při rekonstrukci hradu Točník. "Oprava hradní střechy bude technicky náročná, výška zdi je asi 28 metrů, Točník navíc stojí na 15 metrů vysoké skále," řekl Mlázovský. Výhodou jeřábu oproti dnešním modelům je, že se dá připevnit přímo na stěnu. Správci hradu použitím starého stroje ušetří, navíc hrad nebude několik měsíců hyzdit moderní technika. Jeřáb zůstane na Točníku i  po skončení oprav. Národní technické muzeum, které je vlastníkem repliky, zapůjčí hradu jeřáb do expozice.

> fotogalerie