Snaha o maximální využití prostoru vede k návrhu budov s obytným podkrovím i k realizaci půdních vestaveb a nástaveb u stávajících objektů. Ve všech těchto případech dochází k požadavku na dostatečné prosvětlení podstřešních částí budovy. V podkroví, kde je v mnoha případech klasické boční osvětlení nedostatečné nebo z různých důvodů vůbec nemožné, nacházejí uplatnění střešní okna.Střešní okno jako stavební prvek si získalo oblibu především u obytných budov, ale používá se nezřídka i u staveb občanského vybavení. Výhody střešního okna jsou zřejmé. Střešní okno nevyžaduje náročné zásahy do nosné konstrukce střechy a nemění příliš architektonický vzhled budovy, čehož se využívá zvláště při rekonstrukci starších budov i památkově chráněných objektů.
Střešní okno umožňuje, aby denní světlo dopadalo do místnosti shora, což může být výhodou hlavně v městské zástavbě a tam, kde jsou svislá okna stíněna venkovními překážkami. V takovém případě se místnosti se svislými okny osvětlují z velké části světlem, které nepřichází přímo z oblohy, ale odráží se od fasád protějších domů, terénu a okolních překážek. U střešního okna je možnost využití oblohového světla v celé jeho ploše.

Využití oblohového světla u oken závisí také na sklonu zasklené plochy. Na obrázku 2 je ukázka porovnání účinnosti využití oblohového světla (hodnota v %) u oken zabudovaných v různých sklonech od 90° (svislé okno) až po 0° (horizontální uložení) - stanoveno podle [1].

- minimální činitel denní osvětlenosti byl roven hodnotě alespoň D=1,5 % ve všech kontrolních bodech na srovnávací rovině ve funkčně vymezené části místnosti s požadovaným denním osvětlením pro předpokládanou zrakovou činnost,
- u prostor s horním osvětlením by průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti stanovená ze všech hodnot na srovnávací rovině neměla být menší než D=5 %.
Podle ČSN 730580-2 „Denní osvětlení obytných budov“ (1992) platí, že minimální činitel denní osvětlenosti u obytných místností musí být alespoň D=0,5 %. Tato hodnota musí být splněna ve všech kontrolních bodech na srovnávací rovině v celé obytné místnosti.Dále je také požadována dostatečná rovnoměrnost denního osvětlení, která se stanovuje jako poměr mezi minimální a maximální hodnotou činitele denní osvětlenosti na posuzované pracovní rovině. Pro třídu zrakové činnosti IV by rovnoměrnost denního osvětlení neměla být menší než 0,2. Pro srovnání lze také uvádět hodnotu rovnoměrnosti určenou jako poměr mezi průměrnou a maximální hodnotou činitele denní osvětlenosti v posuzovaném prostoru.
Tato místnost byla posouzena z hlediska denního osvětlení v těchto variantách:
- VARIANTA I: Místnost osvětlovaná střešním oknem VELUX rozměrů 1140 mm x 1400 mm, výška parapetu 900 mm. Okno je umístěno ve střešní rovině o sklonu 45°.
- VARIANTA II: Místnost osvětlovaná svislým oknem ve fasádě, rozměry okna 1140 mm x 1400 mm, výška parapetu 900 mm.
- VARIANTA III: Místnost osvětlovaná dvěma střešními okny (sklon střešní roviny 45°).
- VARIANTA IV: Místnost osvětlovaná dvěma svislými okny ve fasádě.
Výpočty činitele denní osvětlenosti byly provedeny pro tyto vstupní údaje:
- odrazivost stropu p=0,70, odrazivost stěn p=0,55, odrazivost podlahy p=0,30, odrazivost okenního ostění p=0,70, odrazivost okolního terénu p=0,10,
- světelná propustnost zasklení okna (izolační dvojsklo t=0,80),
- činitel znečištění okna z vnitřní strany tz1=0,90, z vnější strany tz2=0,80.
Tab. 1: Porovnání denního osvětlení místnosti se střešním oknem a se svislým oknem:
|
VARIANTA I |
VARIANTA II
|
|
Střešní okno |
Okno ve fasádě |
|
Rozměry okna 1140 mm x 1400 mm, výška parapetu 900 mm |
|
![]() |
![]() |
|
Celkový činitel denní osvětlenosti D=Ds+Di+De [%] |
|
|
Minimální Dmin = 0,93 % Maximální Dmax = 11,38 % Průměrný Dprům = 4,12 % |
Minimální Dmin = 0,54 % Maximální Dmax = 2,81 % Průměrný Dprům = 1,32 % |
|
Oblohová složka Ds [%] |
|
|
Minimální Dmin = 0,39 % Maximální Dmax = 10,75 % Průměrný Dprům = 3,54 % |
Minimální Dmin = 0,25 % Maximální Dmax = 2,47% Průměrný Dprům = 1,01% |
|
Vnitřní odrazná složka Di [%] |
|
|
Minimální Dmin = 0,54 % Maximální Dmax = 0,63 % Průměrný Dprům = 0,58 % |
Minimální Dmin = 0,29 % Maximální Dmax = 0,34 % Průměrný Dprům = 0,31 % |
|
Rovnoměrnost osvětlení r [-] |
|
|
r1 = Dmin/Dmax = 0,08 r2 = Dmin/Dprům = 0,23 |
r1 = Dmin/Dmax = 0,19 r2 = Dmin/Dprům = 0,41 |
Poznámka:
Činitel denní osvětlenosti D = E/Eh . 100 [%]
kde
E … osvětlenost v kontrolním bodě místnosti na srovnávací rovině [lx]
Eh … srovnávací osvětlenost venkovní vodorovné nezacloněné roviny [lx]
Složky činitele denní osvětlenosti D=Ds+De+Di [%]
kde
Ds … oblohová složka činitele denní osvětlenosti [%]
Di … vnitřní odrazná složka činitele denní osvětlenosti [%]
De … vnější odrazná složka činitele denní osvětlenosti [%]
(pokud nejsou venkovní stínící překážky De=0 %)
Tab. 2: Porovnání denního osvětlení místnosti se dvěma střešními okny a se svislými okny:
|
VARIANTA III |
VARIANTA IV
|
|
Dvě střešní okna |
Dvě okna ve fasádě |
|
Rozměry oken 940 mm x 1400 mm, výška parapetu 900 mm |
|
![]() |
![]() |
|
Celkový činitel denní osvětlenosti D [%] |
|
|
Minimální Dmin = 1,48 % Maximální Dmax = 13,31 % Průměrný Dprům = 5,72 % |
Minimální Dmin = 0,84 % Maximální Dmax = 3,83 % Průměrný Dprům = 1,89 % |
|
Oblohová složka Ds [%] |
|
|
Minimální Dmin = 0,59 % Maximální Dmax = 12,26 % Průměrný Dprům = 4,75 % |
Minimální Dmin = 0,39 % Maximální Dmax = 3,29 % Průměrný Dprům = 1,40 % |
|
Vnitřní odrazná složka Di [%] |
|
|
Minimální Dmin = 0,89 % Maximální Dmax = 1,05 % Průměrný Dprům = 0,97 % |
Minimální Dmin = 0,45 % Maximální Dmax = 0,54 % Průměrný Dprům = 0,49 % |
|
Rovnoměrnost osvětlení r [-] |
|
|
r1 = Dmin/Dmax = 0,11 r2 = Dmin/Dprům = 0,26 |
r1 = Dmin/Dmax = 0,22 r2 = Dmin/Dprům = 0,44 |
[2] ČSN 730580-1 Denní osvětlení budov. Část 1: Základní požadavky (1999)
[3] ČSN 730580-2 Denní osvětlení budov. Část 2: Denní osvětlení obytných budov (1992)+ změny Z1 (1997), Z2(1999)











