Čechy ohrožuje radon v budovách, normy jsou prý příliš mírné

Praha - Třetina Čechů je vystavena nadprůměrné koncentraci radonu v budovách, ročně kvůli tomu zemře na rakovinu plic kolem 900 lidí, tvrdí Státní zdravotní ústav (SZÚ). To je výrazně více než například při dopravních nehodách. Někteří odborníci a stavaři proto soudí, že jsou české normy příliš mírné a navrhují jejich zpřísnění. Stát to však zatím neplánuje.
    Radon v budovách představuje pro Čechy nejvýznamnější zdroj ionuzujícího záření. Ve vzduchu je přitom jeho koncentrace poměrně nízká, pohybuje se kolem 10 Bq/m³ (Becquerelů na metr krychlový). V budovách však výrazně roste, nejsou výjimkou ani hodnoty přesahující 1000 Bq/m³. Tuto hranici podle statistik překračuje radon ve zhruba 7,5 tisíce bytech, v nichž žije na 20 tisíc lidí.
    To už může způsobit vážné zdravotní problémy. "Pokud je koncentrace radonu vyšší než průměrná, tedy 118 Bq/m³, které je vystaveno zhruba 30% české populace, je relativní riziko vzniku zhoubného onemocnění vyšší než 16%," varuje na svých internetových stránkách Státní zdravotní ústav (SZU), podle nějž kvůli vysoké koncentraci radonu v Česku ročně zemře kolem 900 lidí na zhoubné plicní onemocnění. "To je zhruba 16% všech úmrtí na plicní nádory," vypočetl SZU.
    Podle předsedy představenstva a generálního ředitele developerské společnosti Ekospol Evžena Korce za to mohou příliš mírné normy, které v novostavbách povolují 200 Bq/m³ a v rekonstruovaných starých domech dokonce 400 Bq/m³. "Doporučené hodnoty koncentrace radonu jsou v České republice ve srovnání s Německem a hodnotou doporučovanou Světovou zdravotnickou organizací (100 Bq/m³) příliš vysoké. Vzhledem k negativním zdravotním následkům je nezbytné, aby v České republice došlo ke snížení doporučené hodnoty na tuto úroveň. Nutná jsou také ozdravná opatření ve všech budovách, kde je tato hodnota vyšší," prohlásil Korec s tím, že největší důraz by měl být na školky a školy.
    Stejný názor má i soudní znalec v oboru stavební fyzika a ochrana proti radonu, docent Fakulty stavební ČVUT Martin Jiránek. "U novostaveb takové snížení je určitě reálné. Otázka pak jsou stávající stavby, protože u nich může něco vyzařovat i stavební materiál. Osobně bych byl pro limit 100 Bq/m³ a u těch stávajících jít na 200 Bq/m³," řekl ČTK odborník na problematiku radonu v budovách Jiránek.
    Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který má tuhle problematiku na starost, však žádné změny v limitech nyní nechystá. "Připravujeme zcela nový atomový zákon. Z hlediska staveb se v něm ale nic nemění," řekla na odborném semináři České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Eva Pravdová ze SÚJB.
    Podle Korce by měl stát kromě zpřísnění norem navíc zajistit také odstranění radonu ze všech veřejných budov. Vlastníci soukromých budov na protiradonová opatření mohou v určitých případech čerpat státní dotace.
    Nejúčinnějším způsobem, jak vysoké koncentrace radonu odstranit, je systém řízené ventilace s rekuperací. Při stavbě lze také použít takzvané protiradonové izolace, které zabraňují pronikání nebezpečného plynu do budovy. U dříve postavených budov je však toto opatření těžko proveditelné.
    Česká republika se nachází na podloží, kde je v mnoha oblastech vysoký podíl uranu. Kvůli svému půdnímu složení má Česko v porovnání s ostatními zeměmi jedny z nejvyšších koncentrací radonu v budovách. Radon může do domů vnikat ze země netěsnostmi v konstrukci staveb, z podzemní vody a z nevhodného stavebního materiálu. Kolik radonu ze země vychází v daném místě lze zjistit z radonové mapy ČR, která je dostupná na internetu.