Horyna: Ochranu a údržbu památek je třeba profesionalizovat

Praha - Kritika současného stavu ochrany památek a jejich údržby provázela dnešní veřejné slyšení v Senátu, jehož tématem byly současné problémy péče o kulturní dědictví. Jeho účastníci si stěžovali mimo jiné na komplikované schvalování projektů obnovy památek a nedostatečně profesionální přístup. Pozvaní zástupci ministerstva kultury ani Národního památkového ústavu na slyšení nedorazili.
S podstatou ochrany památkové péče se zcela míjí představa, že je třeba chránit jenom vybrané památky, protože památek je příliš mnoho, prohlásil například prorektor Karlovy univerzity Mojmír Horyna, předseda odvolané vědecké rady ministra kultury pro památkovou péči. Doporučoval by podle francouzské struktury památkové péče podporu lokálních a regionálních památek.
"Některé památky jsou zničené nekvalifikovanou údržbou a primitivní adaptací. Je velmi znepokojující, že současný ředitel Národního památkového ústavu (Tomáš Hájek) takovou cestu brutální adaptace, kdy objekt sice zůstane stát, ale ztrácí svou historickou podobu i uměleckou hodnotu, doporučuje jako příklad hodný následování," uvedl Horyna.
Památkáři by měli podle něj zajistit profesionální provedení rekonstrukce památky jednoduchým a přehledným způsobem, čemuž je prý současná organizace památkové péče dosti vzdálena. Pokusy o prosazení bakalářského studia památkové péče považuje Horyna za krajně nebezpečné. Pokládá za nutné vypracovat systém licencí a atestací i pro stavebně-historické průzkumy a pro architekty, kteří se budou zabývat opravami památek. "Nezměníme-li tento stav, budou památkáři nikoli ochránci historických a uměleckých hodnot, ale spíše jejich funebráky," dodal.
Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Jiří Brýdl (KDU-ČSL) kladl důraz na nutnost spolupráce mezi kraji a obcemi kvůli možnosti získat v příštích šesti letech peníze na obnovu památek z prostředků Evropské unie.
Předseda kulturního výboru Václav Jehlička (za KDU-ČSL), uvedl, že obsah slyšení dostanou ministerstvo kultury, národní památkový ústav i kraje. Závěry slyšení podle něj poslouží také jako podněty pro projednávání nových norem.
Podnětem pro slyšení byl kritický dopis deseti členů bývalé vědecké rady pro památkovou péči, kterou Jandák odvolal. Kritici podle něho místo jednání s ním píšou za jeho zády parlamentu. Ke slyšení přispěla i petice proti odvolání náměstka a hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce, pod kterou se podepsalo 82 lidí.