Výstava ukazuje cestu Františka Kupky k malířské abstrakci

Praha - Specifickou cestu, kterou se malíř František Kupka na počátku 20. století dopracoval k abstraktní malbě, představuje výstava v  Salmovském paláci na Hradčanech. Národní galerie v Praze ji připravila k  letošnímu stému výročí chvíle, kdy Kupka v Paříži veřejně prezentoval dvě svá zásadní díla nefigurativního malířství. Rok 1912 se uvádí jako zrod abstraktního malířství. Výstavou, která potrvá do 3. března a dnes ji viděli novináři, NG zahajuje svůj provoz v Salmovském paláci.
     Expozice má podtitul Kupkovy salony 1899 - 1913 a stojí na prezentaci děl, která Kupka vystavoval na pařížských salonech do roku 1913; ty tehdy byly největší uměleckou přehlídkou v  západním světě a měly zásadní význam pro vývoj i vnímání moderního umění. Výstava představuje malířovu účast na jednotlivých salonech a divák může sledovat postupné řešení různých problémů a otázek, se kterými se autor vyrovnával.
     Návštěvníci procházejí jednotlivými pokoji, klasicistní palác zůstal i po rekonstrukci víceméně v podobě, v jaké sloužil bydlení. Místnosti jsou relativně malé a odborníci již předtím, než jej NG získala do správy, upozorňovali na to, že není pro pořádání výstav příliš vhodný. Správa Pražského hradu z něj zamýšlela vybudovat hotel. Bývalý ředitel NG Milan Knížák jej ale pro galerii získal již v roce 2003, krátce poté, co se prezidentem stal Václav Klaus.
     Vrchol výstavy přichází v klíčovém roce 1912, kdy Kupka vystavil Amorfu - Dvoubarevnou fugu a Amorfu - Teplou chromatiku. Obě zásadní díla malíře, který většinu života strávil ve Francii, se nacházejí na českém území, první vlastní NG, druhý Museum Kampa. To se na výstavě podílí i dalšími zápůjčkami, například poprvé zveřejňuje letošní akvizici Kupkových děl.
     Mezi nimi jsou rané práce na papíře, přípravné kresby k dílům, jež muzeum vlastní. Významný je obraz tančící dívky v zahradě z roku 1906, který později malíře vedl k abstraktnímu projevu. Na výstavu půjčily díla i Centre Pompidou v Paříži nebo Muzeum moderního umění a Guggenheimovo muzeum v New Yorku.
     NG dnes má na Hradčanském náměstí tři prostory - vedle Salmovského Schwarzenberský palác se stálou expozicí Baroko v Čechách a Šternberský, kde sídlí Sbírka starého umění. Nový je objekt spojující Salmovský a Schwarzenberský palác, který vznikl podle projektu španělského architekta Josepa Louise Matea a měl by sloužit jako společný vstup do obou objektů a informační centrum. NG v roce 2004 před rekonstrukcí obou paláců oslovila šest studií, vítězný vybrala ze čtyř získaných návrhů.