Sprejeři si chválí spolupráci s Prahou 10 či Jižním Městem

Praha - Pražští sprejeři si nejvíce chválí spolupráci s Prahou 10 nebo s Jižním Městem. ČTK to řekl jeden z předních tuzemských "writerů". S vedením těchto městských částech totiž konzultují, na kterých zdech by bylo možné zřídit legální plochy pro jejich pestrobarevné obrazy. Na oplátku se jim zaručí, že vzniklá díla budou kvalitní a vytvářet je budou jen zkušení autoři.
    Po roku 2000 bylo po celé Praze několik velkých skupin sprejerů, které vznikaly a tvořily především v okrajových částech metropole - na Jižním Městě, Kačerově, v Modřanech či na Proseku.
    "S rostoucím věkem se však mnoho lidí z těchto komunit roztrousilo po Praze a i díky nástupu internetu a mobilních telefonů se tyto skupiny a celá graffiti scéna víceméně decentralizovaly," řekl ČTK jeden z pamětníků, který se graffiti věnuje dodnes, a proto chce zůstat v anonymitě. V současné době se podle něj sprejeři koncentrují například kolem pražské galerie Trafačka nebo v Meet Factory.
    Velký obrat v průběhu let nastal ale také v jednotlivých městských částech. Vstříc pouličnímu výtvarnému umění vychází vstříc například Praha 10, Praha 9, Praha 11 a Praha 4. "V preventivní rovině jsme v Praze 10 vyčlenili místa, kde mohou své umělecké ambice realizovat legálně. Proti nelegálnímu sprejerství naproti tomu vystupujeme razantním a represivním způsobem," komentuje postoj úřadu místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík.
    Obdobně na situaci nahlíží i starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský, podle kterého je třeba vnímat rozdíl mezi propracovanými graffiti malbami a takzvanými "tagy" neboli podpisy sprejerů.
    Některé legální plochy - například u křižovatky Těšnov či u Barrandovského mostu - jsou volně přístupné. Na jiných tvoří výhradně jen několikačlenné skupiny zkušených sprejerů. "Na rozdíl od klasických legálů (zdí, kde je graffiti tolerováno) je tak na těchto zdech udržována vysoká laťka kvality," dodává nejmenovaný sprejer s tím, že umělci sami dávají spřáteleným městským částem tipy, které zdi by pro pomalování byly vhodné.
    Ne všechny radnice ale podle něj mají pro pomalované zdi pochopení. Jejich náklady na odstraňování graffiti totiž dosahují desítek milionů korun ročně. Například Praha 1 využívá speciálního ochranného nátěru na fasády domů, který umožní snadnější odstranění nástřiku. Podobných technologií, které v Česku nabízejí desítky firem, využívá i druhá městská část. Ta dokonce na svém webu nedávno vyvěsila video, které upozorňuje na to, že radnici stojí každoročně odstraňování graffiti 10 milionů korun.