Krásu industriální krajiny ukazují černobílé snímky v Rudolfinu

Foto: www.galerierudolfinum.cz

Praha - Černobílé fotografie průmyslových krajin z různých částí světa vystavuje ode dneška Galerie Rudolfinum. Devět desítek snímků vytvořili od 60. do 80. let manželé Bernd a Hilla Becherovi, kteří se systematické dokumentaci dolů a hutí, vysokých pecí, plynojemů, vodojemů či vápenek věnovali více než 40 let. V malé galerii Rudolfina zároveň začala výstava Širany Šahbazíové, íránské umělkyně, která vytváří velkoformátové fotografie geometrických zátiší.
    Sami Becherovi označují své fotografie jako industriální krajiny, jde o typ obrazu, v němž nejde o zobrazení jednotlivých staveb, ale o situovanost provozů těžkého průmyslu v jejich urbánním a krajinném kontextu. Základem projektu jsou díla, která vznikala v Porúří v 60. letech. Z dnešního pohledu zachytili Becherovi mizející či zmizelý svět, i když původní koncept s "mizením" nepočítal, řekl dnes novinářům ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.
    Fotografie z Porúří doplnily snímky ze Severního Porýní-Vestfálska, z Velké Británie, Francie a USA tak, aby vyzněl jazyk industriální architektury, jak se během jednoho století vyvíjel bez ohledu na hranice.
    Becherovi fotografovali průmyslové objekty v době, kdy tyto ještě nebyly objektem zájmu fotografů. Vytvořili jakousi typologii průmyslových staveb, imaginární muzeum průmyslové architektury 20. století s kořeny ve století devatenáctém. Stavby v prezentovaném souboru zachycovali vždy ze stejného úhlu, ve stejném ročním období, za stejných světelných podmínek a bez asistence lidských postav.
    Z 90 procent dnes fotografované objekty už nestojí. "Je ale v povaze těch staveb, že jsou dočasné," uvedla Becherová. Dodala také, že dokumentace průmyslových staveb, něčeho, co mizí, byl jen vedlejší efekt jejich práce. "Hlavně nás zajímalo, jak vypadají, není to vlastně architektura, protože nemají estetické nároky, daly by se označit za antiarchitekturu," řekla.
    Bernd (1931 až 2007) a Hilla (1934) Becherovi jsou považováni za průkopníky konceptuální fotografie, kteří zásadně ovlivnili celou generaci německých fotografů. Koncepci výstavy připravil Heinz Liesbrock a pražská galerie ji uspořádala ve spolupráci s muzeem Josefa Alberse v německém Bottropu.