Central Station Liberec

RE4  – czech-belgian project of Liberec transferium
Team C - Corneel Schepens, Kaat Balcaen, Markéta Novotná, Bart Dupont, Václav Hájek
Atelier Liberec, Faculty of Arts and Architecture TUL, WS 2011/12

The concept of the Liberec station area can be explained in two different ways. On the one hand, it concludes the four dimensions (depth, height, width and time) and on the other hand it summarizes the idea of RE-unite, RE-connect, RE-use and RE-integrate.

Because the Liberec railway station has become a barrier, dividing the city in two halves, we would like to re-unite these parts. By re-connecting the streets in different selected patterns and layers, on different scales, the area can grow back together rather in places to stay or meet and use, instead of solely fast infrastructural corridors and dynamic axes. The site will still function as a railway station, expanded with a various mix of supporting and enhancing functions, with current local barriers re-integrated as benefits for their environment.

This area has to be created as a second city centre linked and connected to the current one, while complementing each other as respectively an economic, financial, functional and residential centre and respectively commercial and historical centre. This new centre is designed on three scales. On micro scale, the design should create passages and local roads for nearby inhabitants. The meso scale provides a new transportation hub for renewed city bus and tram connections, because currently these are used poorly at the railway site causing congestions in the historical city functioning as main transportation centre. The macro or biggest scale accentuates the fast and long distant connections provided by the railway for the entire city of Liberec and further. These scales are translated as local connecting (oriented) axes elongated between existing streets filled in with a pedestrian network, a city boulevard that provides a renewed and more direct tram/bus/car connection while considering existing networks/stops, and a railway strip that combines all the important infrastructure together on the location of the transferium building/landmark.

Because of the topography of the land and the idea of reallocating and combining the highway with other infrastructures, the terrain will be excavated in different levels, with the train tracks at their original height. To specify this project, two distinct conditions/elements are provided. A landmark should strengthen and correspond with the current Jested icon and provide orientation to the site and to the city, while a grouped infrastructural axe on and under the elevated railway strip gives a certain direction to the rest of the design.

Along this marked strip building block are positioned, taking into account a mix of functions and possibilities to phase the project. Larger and more public functions are creating a buffer between the train rail and rather residential functions, such as grouped housing, hotels, service flats, apartments, and university dormitory. These are thought to flow into the surrounding landscape (existing residential or new integrated green zones). Underneath the strip/railway station, commercial functions create a pathway to connect certain functions or the two ends of the marked site. Other retail functions are located on the edge of pedestrian and/or car walkways to create little squares addressed on the scale of its environment.

Functions: university, free spaces for recreation, recreational green highline, square, offices, spaces for young starters, shops, grouped housing (rather small scale), service flats, hotel, apartments, administration, storage, functions of the needed transportation, …

---

Bc. Václav Hájek - Přestavba území vlakového nádraží v Liberci
ateliér: Prof. Ing.arch. akad.arch. Jiří Suchomel  / asistent: Ing.arch. Martin Šaml
Fakulta umění a architektury TUL, ZS 2011/12, 2. ročník magisterského studia

Oblast libereckého nádraží chápu jako bariéru, která rozděluje Liberec na dvě poloviny. Neprostupnost tohoto území je  zapříčiněna rychlostní komunikací a hlavně nákladovým a osobním  nádražím. V současné době se sice toto území dá překonat v několika místech, ale díky své nepřitažlivosti jsou tyto prostupy využívané velmi zřídka. Současný stav území totiž neumožňuje kvalitnější propojení obou částí Liberce.

Východiska
V krajinné morfologii Liberce je velice obtížné najít lepší variantu, kudy by rychlostní koridor mohl vést. V projektu jsem proto ponechal rychlostní komunikace tam, kde je a svou pozornost namířil k hledání dalších možných cest, které by zprůchodnily toto území a propojily obě části Liberce. 



Iniciační kroky

Prvním nutným krokem pro zlepšení této situace by bylo přesunutí nákladního nádraží a překladiště do současných průmyslových zón. Tímto by se výrazně zredukoval počet kolejí nutných pro osobní dopravu a vzniklo by tak nově využitelné území s velkým ekonomickým potenciálem pro město Liberec. V místě nádraží se totiž střetávají dvě pomyslné osy pohybu lidí (osa dynamická a osa klidová), a proto je toto území ideální pro ekonomický rozvoj města.
Dalším žádoucím krokem by bylo dotvoření vnitřního městského okruhu a redukce sjezdů a nájezdů na rychlostní komunikaci. Návrh vychází z těchto výše zmíněných předpokladů. 


Koncept

Jelikož se na území, krom staré budovy nádraží a několika přilehlých budov, nenachází více historicky hodnotných budov, rozhodl jsem v návrhu zachovat pouze starou budovu nádraží. Jak jsem již uvedl, samotný návrh se především věnuje vytvářením nových spojnic obou částí města z pohledu motorové i nemotorové dopravy. Jelikož bych chtěl, aby v této oblasti vzniklo nové hlavní přestupní centrum, je důležité situovat do tohoto nového centra i ostatní funkce, které jsou dnes nešťastně umístěny v nákupních centrech na okraji města a odvádějí lidi z centra _. Zároveň je toto území vhodné i pro rozvoj jiných funkcí, jako například výzkum v oblasti nanotechnologií nebo „inkubátorů“ pro studenty a absolventy University, bydlení, administrativu atd. Množství záchytných parkovišť, které jsou součástí návrhu území, je také důležitým aspektem, který by v budoucnu mohl vést k výraznému oslabení osobní dopravy v historickém centru města, protože je zde ideální místo k přestupu na ostatní druhy městské i meziměstské dopravy.  
Myslím si, že v současné době je potenciál tohoto místa silně nevyužit a tímto projektem jsem se pokusil ilustrovat možné řešení tohoto důležitého území.

---

Petra Rosová a Aleš Vojkůvka - Central Station Liberec
ateliér: Prof. Ing.arch. akad.arch. Jiří Suchomel  / asistent: Ing.arch. Martin Šaml
Fakulta umění a architektury TUL, ZS 2011/12, 4. ročník bakalářského studia

Zadání
Urbanistické úvahy, zpracované při hledání vize pro Liberec opakovaně ukazují na území dnešního nádraží jako na klíčové místo pro další možný rozvoj města. Jeho nové uspořádání by mělo umožnit propojení dvou částí města, dnes rozdělených linií železnice a rychlostní komunikace a nabídnout zásadně nové propojení dálkové a místní hromadné dopravy s individuální automobilovou dopravou. Zároveň by tento uzel mohl být místem pro vznik nového městského centra s řadou dalších funkcí.

Autorská zpráva
Město “před nádražím“ a “za nádražím“. Mentální bariéra je podnětem pro vytvoření nového centra Liberce, centrální přestupní stanice, spojení nově budovaných obytných čtvrtí a napojení historického centra směrem k vrcholu Ještěd. Z podkladů Vize pro Liberecpřejímáme myšlenky pro budoucí rozvoj města jako přesun obchodních zón do centra, odsun průmyslu a nákladových nádraží na okraje města, kolektorovou silnici a využití okolí řeky Nisy. Nešťastně využité pozemky nádraží v centru revitalizujeme do podoby atraktivní čtvrti k bydlení s krásnými výhledy a všemi službami včetně dopravy. Proč bydlet na předměstí, když se komfortní zdravé bydlení dá vytvořit i v centru města?
Ze stanovených slabých stránek města vytváříme 5 bodů konceptu, které nám definují návrh.
1/ Tvoříme transferium v jednom bodě (železniční, autobusová a tramvajová doprava, automobilová doprava silnice R35, napojení na kolektorovou silnici města, taxi a travelátory) s co nejkratšími přestupy a širokou nabídkou dalších služeb.
2/ Pracujeme s terénem. Stávající železnici mimo její zúžení zakrýváme 6 metrů vysokým tunelem, který je navýšen 2 metry konstrukce se zeminou pro budoucí park. V ose “centrum – Ještěd“ území hloubíme a pod nádraží umisťujeme obchodní plochy, současně situované na Libereckém předměstí. Zároveň se jedná o centrální dopravní přestup a příjemný průchod pro pěší mezi čtvrtěmi. Dvě třetiny vytěžené zeminy jsou použity na navýšení tunelu o zmíněné metry a nové domy jsou stavěny přímo na terén a obsypávány zeminou (vznikají podzemní patra bez dalšího zbytečného kopání).
3/ Zachováváme 4 věže staré nádražní budovy a transformujeme je na 4 nové skleněné dominanty Liberce. Jejich rozdílné výšky určuje hmotové vyvážení vzhledem k okolí a polohu přímý průhled na televizní vysílač Ještěd.
4/ Podporujeme historické osy. Statickou ve směru “centrum – Ještěd“ a dynamickou ve směru „Babylon – viadukty“. Přístupovou cestu k nádraží pro pěší přesouváme do příjemnější a výstupem ne tak náročné lokality k Nise. Ulice „1. Máje“ zůstává zachována, ale pro pěší není považována za primární.
5/ Jako hlavní bod chápeme rozdělení velkého území na dílčí části a jejich postupnou revitalizaci. Nádraží již není nadále nákladové. Vybavenost čtvrti, zeleň a přístup ze všech míst zaručuje její atraktivitu mimo jiné i pro zahraniční turisty. Součástí území by mělo být bydlení a to z více jak poloviny zastavěné plochy, dále office park, hotel s kongresovým centrem, parkové, obchodní a kulturní plochy.