Klub za starou Prahu: Vítězí pragmatičnost

PRAHA - Nekulturní pragmatičnost, přezíravost, vazby politiků s investory, korupce, nevratné zásahy a brutální rekonstrukce - taková je podle Klubu za starou Prahu bilance 15 let ve stavebním vývoji české metropole, zejména jejího historického centra a památkových zón. "Prostředí bez závazných pravidel umožňuje téměř cokoliv," konstatoval jednatel klubu Richard Biegel na dnešní tiskové konferenci.
"Magistrátní památková péče se často chová podle zásady 'co nevidí chodec z ulice, městu neškodí'," uvedla předsedkyně klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Kritizovala, že smysl zachování autentických hodnot historického města se redukuje na jeho vnější estetickou a turistickou prezentaci.
Klub upozornil na nutnost urychleného schválení již dlouho existujícího regulačního plánu, který by stanovoval jasná pravidla pro přestavby a novostavby. Domnívá se také, že je nutné vymanit Národní památkový ústav z přímého vlivu politiků a architektonických lobby a následně systémově zajistit, aby odborná stanoviska ústavu byla závazná pro magistrát.
Ústav, do prosince loňského roku instituce odborná a politicky nezávislá, byl v důsledku bezprecedentních intervencí ministra kultury Vítězslava Jandáka do značné míry zparalyzován a oslaben, tvrdí představitelé klubu.
Jsou zároveň přesvědčeni o tom, že magistrát na zájmy památkové péče hledí až na druhém či třetím místě. "Bylo by bláhové se domnívat, že odbor památkové péče bude výrazně proti zájmům magistrátu," prohlásila Bečková.
Klub upozornil na množící se případy, kdy investoři realizují své záměry vědomě bez povolení a raději riskují pokutu než zamítnutí projektu památkáři. Stalo se také, že dokonce investor bez stavebního povolení pod záminkou vyklízecích prací vyboural interiéry v cenném historickém objektu, uvedl klub.
Památkáři v něm sdružení se zasazují nejen za zachování horizontu města, ale i charakteru jeho "střešní krajiny", proto jsou proti výškovým budovám a proti masovému povolování půdních vestaveb v historickém centru města, proti ničení historických krovů a necitlivým výměnám střešních krytin.
Upozorňují také na demolice objektů z prvních dvou třetin 19. století, jejichž hodnota není dosud všeobecně uznávána, a na dosavadní podceňování hodnot industriální architektury.
Výstavba podzemních garáží v Praze přináší podle klubu nejen problémy s vyšším počtem aut v centru a s vizuálním narušením "uličního exteriéru" vjezdy do garáží, ale také těžko odhadnutelné vlivy na proudění spodních vod.